Mše svatá spojená s ranními chválami
Čas: 7:00
Místo: Velehrad, bazilika, hlavní oltář
Hlavní celebrant:
Mons. Dominik Duka, biskup
královéhradecký
Kazatel: Mons. Josef Hrdlička, pomocný biskup olomoucký
Koncelebrují:
biskupové českých a moravských
diecézí a kněží, účastníci PS
Formulář mše:
Panna Maria, Obraz a Matka
církve II (Mše o Panně Marii - I, str. 151)
Ranní chvály:
Úterý 14. týdne
v liturgickém mezidobí, přímluvy a antifona k Zachariášovu kantiku
ze společných textů O Panně Marii
Liturgická barva: bílá
Texty čtení: lekcionář Mše o Panně Marii II,
str. 113
Eucharistická modlitba: II.
Nápěv ordinária: Eben
Zpěv při mši svaté:
Vstup: Maria, Maria! (Kancionál
805);
Obětní průvod a závěr: Budiž
vděčně velebena (Kancionál 801);
Přijímání: Vítej nám, hoste
přemilý (Kancionál 721)
Oblékání a příprava ke mši
svaté:
V sakristii baziliky
(koncelebranti si přinesou albu
a štolu)
Hymnus
Maria,
Maria! / Nad slunce jasnější, / nad měsíc krásnější, / nad perly vzácnější, Maria.
/ Budiž pozdraveno / tvé přesladké jméno / na nebi, na zemi, Maria.
Maria,
Maria! / U Boha věčného, / Otce Syna svého, / pros za nás v každý čas,
Maria. / Ať nás neopustí / v nouzi a těžkosti / podle své milosti, Maria.
Maria,
Maria! / Pros Ježíše Syna, / by nám naše vina / odpuštěna byla, Maria. / Nad
vinami lítost / a pravou zkroušenost / vypros nám, pomoz nám, Maria.
Maria,
Maria! / Pros Ducha Svatého / ať nám světla svého / dá z nebe skrz tebe,
Maria. / Proti lsti ďábelské / ať v síle křesťanské / pevní jsme, stálí
jsme, Maria.
1.
antifona
Sešli své světlo a svou věrnost,
Hospodine.
Bože, zjednej mi právo † (Ž
43/42)
a ujmi se mé pře proti
bezbožnému lidu, *
zbav mne člověka lstivého a
zločinného!
Bože, vždyť ty jsi má síla,
†
proč jsi mne zahnal? *
Proč se
musím smutně vláčet, tísněn nepřítelem? –
Sešli své světlo a svou věrnost:
†
ty ať mne vedou *
a přivedou na tvou svatou horu a
do tvých stanů.
Pak
přistoupím k Božímu oltáři, *
k Bohu,
který mne naplňuje radostí.
Oslavím tě citerou, *
Bože, můj Bože! –
Proč se
rmoutíš má duše, *
a proč
ve mně sténáš?
Doufej v Boha, vždyť zase
ho budu chválit, *
Svého spasitele a svého Boha!
1.
antifona
Sešli své světlo a svou věrnost,
Hospodine.
2.
antifona
Pane, ukaž všem lidem své
milosrdenství.
Řekl jsem: Uprostřed svého života mám
odejít k branám podsvětí; *
mám postrádat zbytek svých let.
Řekl jsem: Nemám už vidět
Hospodina v zemi živých, *
nemám už
hledět na nikoho mezi obyvateli světa. –
Můj příbytek je stržen, †
je ode mě odnesen *
jako stan pastýřů.
Bůh svinul jako tkadlec můj
život, *
odřízl mě od osnovy.
V slabosti se mé oči zdvihají vzhůru: *
Pane, trpím násilí, zastaň se mě!
Hle, v pokoj se změnila
má hořkost! †
Tys tedy zachránil mou duši
z propasti zhouby, *
ano, za
svá záda jsi hodil všechny mé hříchy.
Vždyť podsvětí tě nebude slavit †
ani smrt tě nebude chválit. *
Ti, kdo sestupují do jámy, nebudou čekat na tvou věrnost.
Kdo žije, jen kdo žije, bude
tě slavit jako já dnes. *
Otec
bude o tvé věrnosti vypravovat synům.
Hospodine, zachraň mě, *
a za zvuku citery budeme zpívat po všechny dny svého
života v Hospodinově domě.
2.
antifona
Pane, ukaž všem lidem své
milosrdenství.
3.
antifona
Tobě, Bože, patří chvalozpěv na
Siónu.
(Ž
65/64)
(Tobě, Bože, patří chvalozpěv na
Siónu, *)
tobě, který vyslýcháš prosbu, ať
se plní slib.
K tobě přichází každý
člověk *
s vyznáním svých vin.
Naše nevěrnosti nás tísní, *
ty je však odpouštíš. –
Blaze tomu, koho si volíš a
bereš k sobě: *
přebývá v tvých
nádvořích.
Kéž se nasytíme blahem tvého
domu, *
svatostí tvého chrámu!
Je úžasné a spravedlivé, jak
nás vyslýcháš, *
Bože, náš zachránce,
naděje všech končin země *
i dalekých moří. –
Svou mocí upevňuješ hory, *
jsi opásán silou.
Tišíš hukot moří, *
hukot jejich vln a vřavu národů.
Pro tvé divy bázeň jímá
obyvatele dálných krajin, *
radostí plníš nejzazší
východ i západ.
V milosti jsi navštívil
zem a napojils ji, *
velmi jsi ji obohatil.
Boží strouhou se hrne voda,
*
lidem nachystals obilí.
Takto jsi zemi připravil: †
zavlažils její brázdy, *
rozmělnils její hroudy,
zkypřils ji dešti, *
požehnals tomu, co vyrašilo.
–
Rok jsi korunoval svou
dobrotou, *
kudy jsi prošel, prýští hojnost.
Pastviny na stepi mokvají
vláhou, *
pahorky se ovíjejí radostí.
Nivy se odívají stády, †
údolí se přikrývají
obilím: *
ozývají se jásotem a zpěvem.
3.
antifona
Tobě, Bože, patří chvalozpěv na
Siónu.
Vstupní
modlitba
Hlavní celebrant:
Prosíme
tě, Bože, veď svou církev, ať se řídí přikázáním milovat tebe a bližního jako
Panna Maria, v níž máme vzor nejdokonalejší lásky a největší pokory, a ať
se věnuje tvé oslavě a službě všem lidem, aby byla pro všechny viditelným
znamením tvé lásky.
Skrze
tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě
Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Všichni:
Amen.
1. čtení
(Sk 1, 12-14)
Čtení ze Skutků apoštolů.
Když byl
Ježíš vzat do nebe, vrátili se apoštolové do Jeruzaléma z hory, která se
nazývá Olivová. Je blízko Jeruzaléma, vzdálená jenom délku sobotní cesty. A
když přišli zase do města, vystoupili do hořejší místnosti, kde bydleli Petr a
Jan, Jakub a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův, Šimon
Horlivec a Juda, Jakubův bratr.
Ti všichni jednomyslně setrvávali
v modlitbách spolu se ženami, s Ježíšovou matkou Marií a s jeho
příbuznými.
Slyšeli jsme slovo Boží.
Všichni:
Bohu díky.
Slavné
věci se o tobě vypravují, město Boží.
Zpěv před evangeliem
Aleluja.
Šťastná Panno, tys porodila Pána; blahoslavená Matko církve, ty nám pomáháš
uchovat si Ducha tvého Syna. Aleluja.
Evangelium
(Jan 2, 1-11)
Slova svatého evangelia podle
Jana.
V galilejské Káně byla svatba a byla tam Ježíšova matka. Na tu svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Došlo víno, a proto řekla matka Ježíšovi: „Už nemají víno.“ Ježíš jí odpověděl: „Co mi chceš, ženo? Ještě nepřišla má hodina.“ Jeho matka řekla služebníkům: „Udělejte všechno, co vám řekne.“
Stálo
tam šest kamenných džbánů na vodu, určených k očišťování předepsanému u
židů, a každý džbán byl na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte
džbány vodou!“ Naplnili je až po okraj. A nařídil jim: „Teď naberte a
doneste správci svatby!“ Donesli, a jakmile správce svatby okusil vodu
proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří načerpali vodu,
to věděli – zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý člověk předkládá nejdříve
dobré víno, a teprve až se hosté podnapijí, víno horší; ale ty jsi uchoval
dobré víno až do této chvíle.“
To byl v galilejské Káně počátek
znamení, která Ježíš učinil; tím zjevil svou slávu a jeho učedníci v něj
uvěřili.
Slyšeli jsme slovo Boží.
Všichni:
Chvála tobě, Kriste.
Hlavní
celebrant:
Bratři a
sestry, děkujme Bohu za veliké skutky, které pro naši spásu učinil blahoslavené
Panně Marii, a prosme ho:
Bože, naplň nás svou milostí.
Bože,
tys vyvolil Pannu Marii, aby byla Matkou tvého Syna,
- na její
přímluvu vyslyš naše prosby.
Tys svěřil
všechny lidi do mateřské ochrany Panny Marie,
- na její
přímluvu uzdrav nemocné, potěš zarmoucené, odpusť hříšníkům a dej všem spásu a
mír.
Tys
učinil Pannu Marii chrámem Ducha Svatého a naplnils ji svou milostí,
- sešli i
nám hojnost darů svého Ducha.
Tys
shromáždil apoštoly, aby společně s Pannou Marií setrvávali
v modlitbách,
- dej, ať
tvá církev následuje příklad jejich jednomyslné modlitby a roste
k dokonalosti lásky.
Tys vzal
neposkvrněnou Pannu Marii s tělem i s duší do nebeské slávy,
- dej i
našim zemřelým účast na slávě svého Syna.
Budiž
vděčně velebena, / Matko Boží, Maria, / že jsi, Bohem vyvolena, / spasení nám
zrodila. / Tebe ctíme, milujeme / srdcem celým, Maria, / tebe ctíme milujeme
srdcem celým, Maria.
Viděl
prorok měsíc smavý / pod tvou nohou, Maria, / dvanáct hvězd kol tvojí hlavy, /
sluncem celás zářila. / Tebe ctíme…
(viz
koncelebrační texty)
Přijímání (Kancionál 721)
Vítej
nám, Hoste přemilý, / můj dobrý Ježíši, / nejlaskavější příteli, / žádoucí
Ježíši. / Duši svou ti otvírám, / jak ty si to žádáš sám.
Veliký
Bože z výsosti, / jak ty se snižuješ, / že z trůnu své velebnosti /
v mé nitro vstupuješ. / Ve mně sám chceš přebývat, / svůj život do mě
vlévat.
Já srdce
své otevřené / rád tobě v oběť dám, / tvou láskou z vin očištěné /
kajícně odevzdám. / Doufám jen v tvé milosti, / dej sílu mé slabosti.
Ty,
štědrý Dárce, milost svou / v mé duši zachovej, / na vezdejší pouť
lopotnou / mi požehnání dej. / V tobě žiji, umírám, / mým Pánem buď jen ty
sám.
Antifona k Zachariášovu kantiku
Blahoslavená
jsi, Panno Maria, tys uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána.
Závěr (Kancionál 801)
Boží
moudrost zbudovala / v tobě stánek, Maria, / by v něm jednou
přebývala, / z něho se nám zrodila. / Tebe ctíme, milujeme / srdcem celým,
Maria, / tebe ctíme, milujeme / srdcem celým, Maria.
Bez
poskvrny počatá jsi, / Panno čistá, Maria, / vykvetlas do rajské krásy, /
v lilii ses rozvila. / Tebe ctíme…
Vypros
nám, svým hříšným dětem, / milost velkou, Maria, / aby na té pouti světem / i
v nás krása zářila. Tebe ctíme…