1. zasedání komise č. 3

V průběhu zasedání se probírala vlastní náplň práce komise. V závěru diskuse vyplynulo, že je pro vypracování vize třeba odpovědět na to, co máme dělat, nikoliv jakým způsobem. To má shrnout pastorační komise.

Zadání bylo rozděleno k vypracování mezi jednotlivé členy. Komise musí vycházet z úvahy, jak „nastartovat“ věřící členy církve, aby sami měli misijního ducha. Život církve byl přirovnán ke dvěma křídlům; je to křídlo pastorační a rybářské. Zatímco se pastorační rozvíjí, rybářské je zakrnělé. Život církve sklouzává do náboženské produktivity (chození do kostela, svátosti) Člověk se musí dostat s Bohem do osobního kontaktu.

8.ledna 2004

V úvodu zasedání předseda komise připomněl nutnost průběžné spolupráce mezi všemi komisemi. Jednotliví členové odevzdali své příspěvky ke společné diskusi: materiály ze setkání hnutí a komunit a z konference o mládeži vztahující se k evangelizaci, materiál shromážděný k vymezení pojmů preevangeliace a evangelizace, zmapování metod evangelizace

Výchozím dokumentem pro práci komise je „Evangelii nuntiandi“. Nejucelenější pramen se zdá být úvaha kard. Ratzingera, její celý text je na www.zenith.org. Jako základ pro další práci komise byl přijat elaborát „Co máme dělat“ L. Kolka.

V další diskusi bylo připomenuto, že v evangelizaci milost předpokládá přirozenost: zkušenosti s mladými z rozvedených rodin, kde je třeba nejprve vytvořit s nimi vztah, věřící učitelka svým přístupem k dětem, vážná nemoc, která může disponovat k otevřenosti vůči evangeliu. Zdůrazněn byl význam rodiny jako místa první evangelizace a stálé formace. Startovní čárou evangelizace má být oprava obrazu křesťanství před veřejností vůbec.

26. února 2004

V rámci zasedání proběhla diskuse o formě zpracování dokumentu na základě připraveného schématu. V úvodu je třeba zmínit Redemptoris missio, Gaudium et spes a přednášku o evangelizaci kard. Ratzingera. Je třeba přehledně shrnout a zobecnit jednotlivé aktivity s tím, že lze zmínit, kdo se jimi zabývá. Dále bylo navrženo zobecnění zkušenosti hnutí bez jejich jmenovitého uvádění. V diskusi bylo rovněž upozorněno na důležitost zmapování znamení doby a současné situace společnosti.

Účastníci rovněž vyslovili požadavek na zjištění účinnosti dosavadní pastorace a jejích jednotlivých oblastí. Bylo by třeba podpořit evangelizaci v rodinách, protože to je její první prostředí.

V závěru byla vypracována „kostra“ budoucího dokumentu, který by měl vzejít z práce této komise.

1. dubna 2004

Předseda komise předložil základ dokumentu sestavený na bázi Redemptoris missio a Evangelii nuntiandi. Příspěvkem k vytvoření dokumentu byla rovněž stať „Současný svět – otevřená společnost na základě globalizace“. Dále byla vedena diskuse, jaké závěry udělat ze statistických údajů, dodaných analytickou komisí. Je třeba posilovat pocit příslušnosti k církvi zejména u mladší a střední generace.

Ke třem závěrečným bodům schématu mohou být přínosem dvě přednášky prof. Piera Cody. V církvi je charismatický a instituční prvek – charisma objektivní a subjektivní, obojí se doplňují (Urs von Baltazar). Služba hierarchická uděluje svátosti, ale je tu také problém jejich přijetí – služba charismatická – problémem není jen řádné udílení svátostí, ale jejich řádné přijetí, což je důležité pro výchovu členů církve.

6. května

Zasedání bylo věnováno diskusi o dokumentu, který připravil b. Hučko. Členové komise se usnesli o doplnění vize evangelizace o ekumenické hledisko a ještě větší zdůraznění potřeby společenství církve. Dále je třeba více vysvětlit úlohu hierarchie, která vyvažuje demokratické prvky a zmínit poslání křesťanů v politice – evangelizace znamená vnést evangelium do všech oborů lidské činnosti. Rovněž je třeba zmínit Pannu Marii – hvězdu evangelizace.