Příprava sněmu

Rád bych se zeptal, jestli se také tolik smějete, když nám televize do omrzení opakuje filmy pana režiséra Trošky o slunci, seně a dalších věcech. Rád bych věděl, jestli se také tak bavíte nad karikaturou katolického kněze v podání pana Kopřivy, jehož výkon patří k nejlepším komickým rolím poválečného českého filmu.
Není tomu tak dávno, co se naši biskupové obrátili na nás, na věřící, s výzvou, abychom se aktivně připravovali na tolik očekávaný katolický sjezd.
Obávám se, že v přívalu všech možných informací, které každý z nás musí denně přežvýkat, tato informace poněkud zapadla.
V některých farnostech proběhly sice už dokonce jakési volby, z nichž měli vyjít ti věřící, kteří by se příprav na sjezd intenzívně účastnili. Možná, že v některých farnostech už jsou s přípravami dál. Možná, že v jiných farnostech tato informace naopak zcela zapadla. Důvod, proč jsem dnes po dlouhém uvažování začal psát tyto řádky, je prostý. Chci všechny vyprovokovat k pozornosti, protože chystaný sjezd je tak důležitý, že si jeho klíčový význam snad ani nedovedeme představit.- Totiž, pokud se podaří!
Není tomu tak dávno, co nás - tedy římskokatolickou církev jistý politik přirovnal ke svazu zahrádkářů. Vzhledem k výsledku parlamentních voleb a průzkumům veřejného mínění nelze pochybovat o tom, že chystaný katolický sjezd bude pro všechny arbitry elegantiarum s bílou hřívou, osvícené redaktory s módním vousem i absolventy kursů vědeckého ateismu v.v. (to jest ve výslužbě, nikoliv ve vládě!) vítanou příležitostí k tomu, aby nás v rámci svobody a demokracie zadupali do země. Totiž - pokud se sjezd nepodaří!
Chtěl bych připomenout, že při vší skromnosti bude stát sjezd hodně peněz. Těch se v církvi zoufale nedostává, ale domnívám se, že investice do sjezdu jsou snad těmi vůbec nejlépe investovanými prostředky. Plýtvat bychom tedy neměli, šetřit také ne. Sjezd nemusí být nijak reprezentační, nesmí však zavánět amatérismem. Sjezd může být zlomovým okamžikem a to v kladném i záporném slova smyslu. Může nás doslova vynést na výsluní dějin, ale může nás také diskreditovat. A nebezpečí, že budeme mít z ostudy kabát, je veliké. Jak příprava, tak i průběh musí být vedeny na určité úrovni, která by měla být přesně určena a garantována. Porada s odborníky i mimo církevní struktury by měla být samozřejmostí.
Obrazně řečeno, sjezd zřejmě definitivně ukončí to období, kdy kněz kázal a věřící tiše naslouchali. A dá-li Bůh, nezahájí období, kdy kněží a biskupové budou v pozoru respektovat, co si věřící po vzoru některých západoevropských zemí odhlasují.
Sjezdu musí předcházet období intenzivních připrav. To znamená v našem případě nejen vytrvalou modlitbu, ale také včasnou přípravu organizační, přípravu sjezdových dokumentů, jejich včasné zveřejnění a prodiskutování, sběr podnětů a připomínek, pravděpodobně předsjezdová setkání na úrovni farností, děkanátů i diecézí. Přičteme-li k tomu všemu ještě nutnost vytvoření technického a provozního zázemí a toho, čemu se nyní odborné říká public relations, tmí se mi před očima obavami z toho, zda sjezd vůbec zvládneme.
Již dnes by měly bit známy tematické okruhy, jimiž se bude sjezd zabývat. Vydání účelové publikace (třeba jako přílohy KT) na toto téma je zřejmě již dnes opožděné. Protože žádná babička v zapadlé vísce neví, zda a o čem sjezd bude. A vědět to musí právě i v té zapadlé vísce!
Připomínám zcela subjektivně a doufám, že mne někdo moudřejší opraví, že by se měl sjezd zabývat
- postavením církve v dnešní české společnosti
- vztahem státu a církve
- ekonomickou situací církve a majetkoprávními otázkami
- problematikou kněžstva a řeholních povolání
- ekumenou a interkonfesními vztahy
- rituální problematikou (cave!)
- otázkami dalšího vzdělávání laiků i kněží
- personalistikou a strukturalizací
- zapojením laiků, postavením žen, povoláním mládeže
- problematikou diaspory, zvláště zanedbaně v pohraničí
- formami evangelizace
- zahraničními vztahy
- informatikou a tiskem
- památkovou péčí a vztahu k umění
- charitativní a misijní činností - a tak dále
Česká a moravská církev měla a nacházela vždy v dějinách určitá specifika své existence. Procházela obdobími rozkvětu i obdobími tragických ztrát. Nyní by měl přijít jaksi veliký třesk,na který všichni netrpělivě čekáme.
Připravovaný sjezd je vyvrcholením desetiletí duchovní obnovy, což je nepominutelná směrnice Františka kardinála Tomáška, o jehož blahoslavení bychom mimochodem měli začít vážně uvažovat.
Možná, že někdo namítne, že mám o sjezdu přehnané představy. Domnívám se však, že si v tomto případě skutečně musíme postavit maximální požadavky a přísná kriteria. Jinak se stane sjezd pouze plácnutím do vody a promarněnou příležitostí. A to si nemůžeme dovolit. Jak se v jedné písničce zpívá - svět se dívá, pravda bývá štít.
V letošním roce proběhly parlamentní volby. Naši biskupové nám k ním poslali pastýřský list. Potud v pořádku. Nyní je po volbách a nastalo ticho. Ticho v okamžiku, kdy by nám naši otcové biskupově daleko naléhavěji měli sdělit, co pro nás, katolíky, tyto volby vlastně znamenají.
Připomínám, že naše církev není jen pár vyšňořených kostelů v hlavním městě a jižní Morava. Patří sem také opuštění poustevníci, dožívající kněží - důchodci v pohraničí, kteří žijí na pokraji bídy, bydlí v nedůstojných podmínkách, ztratili jakýkoliv kontakt se světem a splachovací záchod je pro ně nedosažitelným přepychem.
V jednom z posledních čísel časopisu Respekt vyšel báječný článek "Pohanské slunce nad Vltavou", dokonale a nezaujatě pojednávající o dnešní situaci v církvi. Tento článek je důkazem toho, že pokud neuděláme analýzu my, udělá to někdo jiný. A já skutečně postrádám jasné slovo příslušných celebrit, které mi vysvětli, jak hodlá církev přežit situaci, kdy dostává almužnu na úrovni nákladů na provoz Národního divadla nebo jak bude organizována pastorální péče v oblastí s dvaceti padajícími kostely a několika dožívajícími faráři v prostředí religiozity pod 1 procento obyvatelstva.
Postrádám jasné slovo, jaký vztah bude mít církev k ministru kultury, jehož gluteálně - brachiální vztah k církvi je dostatečně známý. Postrádám vysvětlení, proč se po církvi šíří tak děsné fámy, které obviňují nejvyšší představitele z kontaktů se zednáři, nebo proč se musíme dozvídat o skutečném mravním selháni kněze z novin, pochopitelně s dostatečně šťavnatým komentářem.
Pojďme se už konečně zamyslet nad tím, jak dál. Pojďme hledat cestu, jak si trochu zlepšit "image". Není to samozřejmě hlavni poslání církve. Ale stále doufám, že na úroveň karikatur a komických prvků ve filmových limonádách pro široké publikum bychom se dostat nemuseli.

Zaslat reakci na tento text.