ČBK - plenární sněm Katolické Církve v ČR
 
Oficiální stránky Plenárního sněmu Katolické církve v ČR 
Poslední zprávy o sněmu 
 
Základní dokumenty plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
 
I. zasedání Plenárního sněmu 
Příprava II. zasedání Plenárního sněmu 
II. zasedání Plenárního sněmu 
 
Statistiky a analýzy 
Příspěvky ke sněmu 
Napsali o sněmu 
Sněm české katolické církve 
Katolický týdeník 
Arcidiecézní zpravodaj Praha 
OLDIN 
IKD 
Diecézní zpravodaj Plzeň 
OKNO 
Aktuality: SETKÁNÍ 
AD 
Farní časopisy 
Ostatní 
 
Archiv 
Modlitba za plenární sněm 
Církevní dokumenty (koncilní a pokoncilní) 
 
Mapa stránek 
Kontakt 
 
 



 

Sněm české katolické církve. Obnova synodality 60

Miloš Raban

Bibliografie k synodalitě a partikulárním sněmům ve světě

Tento seznam obsahuje pouze tituly, týkající se partikulárních sněmů a diecézních synod. Další prameny a bibliografii k dějinám synodality a partikulárních sněmů najdeme v Synodus, op. cit, BÄUMER, R., Konziliensammlungen, SSv a SAWICKI, Bibliografia synodorum particularum, SSv. Tučně jsou označeny tituly, které zejména pojednávají o plenárních sněmech. Ve vysvětlivkách jsou tituly v tomto seznamu označeny SSv.
1. AA.VV., Das Konzil und die Konzile. Ein Beitrag zur Geschichte des Konzillebens der Kirche, Stuttgart 1962 (v originále Le Concile et les Conciles, Chevetogne 1960);
2. AA.VV., Chiesa particolare e strutture di comunione, Bologna 1997;
3. AA.VV., Ortskirche – Weltkirche. Pocta J. Kard. Döpfnerovi, Würzburg 1973;
4. ACERBI, A., Due ecclesiologie. Ecclesiologia giuridica ed ecclesiologia di comunione nella Lumen Gentium, Bologna 1975;
5. AGHIORGOUSSIS, M., Theological and historical Aspects of Conciliarity: some Propositions for Discussion, v “Greek Orthodox Theological Review” 1 (1979) 5 –19;
6. ALBERIGO, G., L’Ecclesiologia del Vaticano II: Dinamismi e prospettive, Bologna 1981;
7. Annuario pontificio, Libreria editrice vaticana, Vatikán 1999;
8. Annuarium Historiae Conciliorum. “Internationale Zeitschrift für Konzilienforschung”. BÄUMER, R. / BRANDMÜLLER,W. (vyd.), Paderborn 1969n;
9. ANTON, A., Strutture sinodali dopo il concilio, v: „Credere oggi“ 76 (1993), str. 85–105;
10. ARCIC , The Gift of Authority. Authority in the Church III. An Agreed Statement by the Anglican-Roman Catholic International Commission, Toronto, London, New York 1999;
11. AYMANS, W., Das synodale Element in der Kirchenverfassung, München 1970;
12. AYMANS, W., Die Communio ecclesiarum als Gestaltgesetz der eine Kirche, v: Archiv für katholisches Kirchenrecht, 39 (1970), str. 69–90;
13. AYMANS, W., Diritto canonico e comunione ecclesiale. Saggi di diritto canonico in prospettiva teologica, Torino 1993;
14. AYMANS, W., Kollegium und kollegialer Akt im kanonichen Recht. Eine rechtsbegriffliche Untersuchung insbesondere aufgrund des Codex Iuris Canonici, München 1969;
15. AYMANS, W., Natura e esercicio della sinodalitá, VII. mezinárodní kongres kanonického práva, Paris, 21.-28. září 1990;
16. AYMANS, W., Synodalität - ordentliche oder außerordentliche Leitungsform in der Kirche? v: La Synodalité I, v: “L’Année Canonique” 1992, str. 23 – 43;
17. AYMANS, W., Synode. Versuch einer eklesiologisch- -kanonistischen Begriffsbestimmung v: „Annuarium historie Conciliorum“ 1974;
18. BÄUMER, R, Konziliensammlungen, heslo v: „Lexikon für Theologie und Kirche“ 6, Herder, Freiburg 1961, sl. 534-536;
19. BÄUMER, R./KOLEKTIV (vyd.), Synodus. Beiträge zur Konzilien- und allgemeinen Kirchengeschichte. Pocta W. Brandmüllerovi. Paderborn/München/Wien, Zürich 1997;
20. BENZ, K. J., Synode oder Konferenz?, v: Im Spannungsfeld von Tradition und Innovation, Pocta Josefu kardinálu Ratzingerovi, AaVv. (vyd.), Pustet 1997;
21. Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona, podle ekumenického vydání z r. 1985, Biblická společnost v ČSR, 1990;
22. Biblioteczka Synodalna, Sekretariát II. polského plenárního synodu (vyd.), občasník od 1994;
23. BONICELLI, S. C., I concili particolari da Graziano al concilio di Trento, Brescia, 1971;
24. BORDIGNON, L., Che cos´è la sinodalità? V: „Credere oggi“ 76(1993), s.75-84;
25. BOROVÝ, K., Církevní synody v Anglii a Itálii nejnověji konané, ČKD 1884, str. 513;
26. BOROVÝ, K., Třetí plenární sněm církevní v Baltimore, ČKD 1885, str. 291;
27. BRANDMÜLLER, W. / IMMERKÖTTER, H. / ISERLOH, E., Zur Konziliengeschichte, v: Ecclesia militans. Studien zur Konzilien- und Reformationsgeschichte,. sv. I. (vyd. tentýž). Pocta R. Bäumerovi, Paderborn 1988;
28. BRANDMÜLLER, W., Bischöfliches Konzil oder Kirchenparlament, v: „Communio“ 1996, str. 123-133;
29. BRANDMÜLLER, W., Synodale Strukturen der Kirche: Entwicklung und Probleme, v: Theologie interdisziplinär 3, Donauwörth, Auer, 1977, str.187-207;
30. BRAVI, M.C., Il Sinodo dei Vescovi. Istituzione, fini e natura. Indagine teologico-giuridica, Roma 1995;
31. BRUNELLI, G., Rinascere a Oriente: identità e sinodalità. Con l’ortodossia e con Roma: le questioni aperte, v: „Il Regno – attualità“ 43, 823/18, 1998, 581 – 582;
32. BRUNETTA, G., I sinodi diocesani postconciliari, v: Aggiornamenti sociali, 11 (1991), str. 753–760;
33. BUJAK, J., Il ministero ordinato, la collegialità/conciliarità e il primato del vescovo di Roma nei documenti della Commissione Mista Internazionale del dialogo cattolico-ortodosso, Roma 1999;
34. BULGAKOV, S., L’Ortodoxie, Lausanne 1970;
35. BUX, N., Unità e cattolicità della Chiesa universale nelle chiese particolari, v: „Nicolaus” 1 – 2 (1991) 161 – 174;
36. CAPRILE, G., Sinodo dei Vescovi 1990, Roma 1991;
37. CERETI, G., Nuovi stili di sinodalità per la riunificazione delle chiese, v: „Credere oggi“ 76 (1993), str.65-74;
38. CERP, Dieu nous ouvre la porte de la foi. Synode de l’église de Paris, Paris 1994;
39. CIKLER, Z., Jak se dělal sněm v NDR, Psp 6/1998;
40. CIOFARRI, G., La sobornosť nella teologia russa, Bari 1978;
41. CITRINI, T., (Camminare insieme( nella memoria di Gesù. Riflessione teologica sui sinodi diocesani, v: “La Rivista del Clero Italiano” 68 (1987), str. 246 – 256;
42. COLOMBO, P., Comunione e sinodalità, v: „Ricerca“ X/1994, str. 5-6;
43. Commento al Codice di Diritto Canonico, PINTO, P. V. (red.), Pontificia università Urbaniana, Roma 1985, str. 257-261;
44. Communionis notio (koinonia), Kongregace pro učení víry, Dopis katolickým biskupům o různých aspektech církve jako společenství, 28. května 1992, v: AAS 85 (1993), str. 838-850; EV 13/1792-1797;
45. Concilio particolare, heslo v: Enchiridon Vaticanum, Documenti del Concilio Vaticano II e della Santa Sede, EDB Bologna, 1962n.;
46. Concilium plenarium, hesla v ročníkových registrech v: „Acta apostolicae sedes“, Libreria editrice Vaticana, Roma; vyd. ročně dne 31. 12. 1909n.;
47. CONGAR, Y., Quod omnes tangit, ab omnibus tractari et approbari debet, v: “Revue historique de droit français et étranger” 36 (1958), str. 210–259;
48. CONGAR, Y., Structure ou régime conciliaire de ľÉglise, v: “Concilium” 183, 1983, str. 13-21;
49. CORECCO, E., Struttura sinodale o democratica della Chiesa particolare?, v: Ius et communio. Scritti di Diritto Canonico 2, Lugano/Casale/Monferrato 1997, str. 9–38;
50. CORECCO, E., Articolazione della sinodalità nelle Chiese particolari, v: Ius et communio. Scritti di Diritto Canonico 2, Lugano/Casale Monferrato 1997, str. 130 – 139;
51. CORECCO, E., I laici nel nuovo Codice di Diritto canonico, v: Ius et communio. Scritti di Diritto Canonico 2, Lugano/Casale Monferrato 1997, str. 283 – 315;
52. CORECCO, E., La formazione della chiesa cattolica negli Stati Uniti d´America attraverso l´attività sinodale, Brescia, 1970 (v dodatku je tabulka koncilní činnosti od Tridentu do II. vatikánu);
53. CORECCO, E., Ontologia della sinodalità, v: Ius et communio. Scritti di Diritto Canonico 2, Lugano/Casale Monferrato 1997, str. 82–108;
54. CORECCO, E., Parlamento ecclesiale o diaconia sinodale?, v: Communio, 1 (1972), str.32-44;
55. CORECCO, E., Sinodalità e partecipazione nell’esercizio della (potestas sacra(, v: Ius et communio. Scritti di Diritto Canonico 2, Lugano/Casale Monferrato 1997, str. 109 – 129;
56. CORECCO, E., Sinodalità, heslo v: Nuovo Dizionario di teologia, BARBAGLIO, G. / DIANICH, S. (vyd.), Alba 1977, str. 1466-1495;
57. CORECCO, E., Sinodalità, v: Ius et communio. Scritti di Diritto Canonico 2, Lugano/Casale Monferrato 1997, str. 39–81;
58. CORNEHL, P., Was ist ein konzilialer Prozeß? V: „Pastoraltheologie“ 75 (1986), str. 575-596;
59. CORRIGAN, K., Concilio, heslo v: Enciclopedia dell´arte medievale 5, Roma 1994, str. 253-257;
60. D´ONORIO, J. L., Les Conciles particuliers après dix ans d´application du Code de droit canonique de 1983, v: Ius in vita et in missione ecclesiae. Acta symposii internationalis iuris canonici, Libreria editrice vaticana, Vatikán 1994, str. 593-603;
61. DE LUBAC. H., Les Églises particulieres dans L´Église universelle, Paris 1971;
62. DE SANDRE, I., Camminare insieme, valorizzare la complessità. Diagnosi socio-culturale, v: „Credere oggi“ 76 (1993), str. 5-19;
63. DENZINGER, H. Enchiridon Symbolorum Definitorum et Declarationen de rebus fidei et morum, Barcelona/Freiburg/Roma 1999;
64. Die europäischen Bischöfe und die Neu-Evangelisierung Europas. RAT DER EUROPÄISCHEN BISCHOFSKONFERENZEN CCEE, Sekretariat der Deutschen Bischofskonferenz Bonn und CCEE Sekretariat (vyd), St. Gallen, v: „Stimmen der Weltkirche Europa“ 32, 1991;
65. Dizionario dei concili, PALAZZINI, P. / MORELI, G. (vyd.), sv. 6, Roma 1963-1967;
66. DORTEL-CLAUDOT M., L’évêque et la synodalité dans le nouveau code de droit canonique, v: „Nouvelle Revue Théologique“ 106 (1984), str. 641 – 657;
67. Drugi polski synod plenarny AD 1997, pracovní texty, Pallottinum, Poznań – Warszawa 1997;
68. DUJARIER M., La tradizione sinodale africana, in Concilium, 239 (1992), pp. 22 – 37.
69. DUJARIER M., La tradizione sinodale africana, v: “Concilium“, 239 (1992), str. 22 – 37;
70. DUPREY, La strukture synodale de l´Eglise dans la théologie orientale, v: Proche-Orient chrétien, Jeruzalem 1970;
71. EID, E., Ständige, heilige Synode, heslo v: LThK 9, sl.1237-1238;
72. Einheit in Vielfalt. Pocta H. Aufderbeckovi, Leipzig 1974;
73. Enchiridion Oecumenicum, 1/84-85, 400-405, 548-551, 842-850, 1576-1579, 2630-2637; 2/2129, 3224-3232;
74. Enchiridon Vaticanum, Documenti del Concilio Vaticano II. e della Santa Sede, EDB Bologna, 1962n.;
75. EVDOKIMOV P., L’Ortodossia, Bologna 1981;
76. FERRARI, S., I sinodi diocesani del post-concilio, v: “Aggiornamenti sociali” 5 (1988), str. 351–363;
77. FIETTA, P., Sinodalità e missione, v: „Credere oggi“ 76(1993), str. 106-118;
78. FISCHER, J. A., LUMPE, A., Die Synoden von den Anfängen bis zum Vorabend des Nicaenums, Schöning, Paderborn, 1997;
79. FLOROVSKIJ G., Eucharistija i sobornost’, v “Vestnik russkogo christianskogo dvizenija” 130 (1979) 29 – 41, (orig. v: „Put” 19 (1929);
80. FONTBONA I MISSÉ J., Comunión y sinodalidad. La esslesiologia eucaristica después de N. Afanasiev en I. Zizioulas y J.M.R. Tillard, Roma 1994
81. FRANCK, B., Esperienze sinodali nazionali postconciliari in Europa, v: “Concilium” 5 (1980), str. 12–131;
82. FRANK B., Esperienze sinodali nazionali postconciliari in Europa, v: „Concilium” 28(1992);
83. FRIES, H., Synoden und Konzilien im Leben der Kirche, v: FRIES, H., Dienst am Glauben. Aufgaben und Probleme theologischer Arbeit, München 1981, str. 125–151;
84. FÜRST, G. (vyd.), Dialog als Selbstvollzug der Kirche? Herder, Freiburg/Basel/Wien 1997;
85. Gemeinsame Synode der Bistümer in der Bundesrepublik Deutschland – Beschlüsse der Vollversammlung; Herder Freiburg im Breisgau 1976;
86. Gemeinsame Synode der Bistümer in der Bundesrepublik Deutschland, Herder, Freiburg/Basel/Wien 1977;
87. GEROSA, L., Das Recht der Kirche. Lehrbücher zur katholischen Theologie XII, Bonifatius 1995, str. 365;
88. Ghisalberti, M. / Mori, G., La sinodalità nell’ordinamento canonico. Materiál pro studenty, Padova 1991. Příspěvky: E. CORECCO, E. EID, H. JEDIN, G.P. MILANO, J. ORLANDIS, G. FELICIANI, J. GAUDEMET, S. FERRARI;
89. GORECKI, E., Církev se uskutečňuje ve farnosti, Matice cyrilometodějská, Olomouc 1996;
90. GREINACHER, K. / LANG, N. / SCHEUERMANN, P. (vyd.), In Sachen Synode – Vorschläge and Argumente des Vorbereitungskongresses, Patmos, Düsseldorf 1970,
91. HACKEL S., Sobornost, heslo v: Dizionario del movimento ecumenico, XXXX, 999
92. HAJJAR, J., Le synode permanent dans l´Église byzantine des origines au XIe siècle, Roma 1962;
93. HAMMANN G., «Synode» et «synodalité»: histoire et enjeux d’un concept ecclésiologique, v „Positions luthériennes” 46 (1998) 2, 131 – 155 ;
94. HARTELT, K., Die Diözesan- und Regionalsynoden im deutschen Sprachraum nach dem zweiten Vatikanum, rechtshistorische und rechtstheologische. Aspekte der Verwirklichung des Synodalprinzips in der Struktur der Kirche der Gegenwart, St. Benno-Verlag, Lepzig, 1979;
95. HARTMANN.,W., Die Synoden der Karolingerzeit im Frankenreich und in Italien, Paderborn, Schöningh, 1989;
96. HAUCK, F., Koinonós, heslo v: KITTEL, G. (vyd.), Theological Dictionary of the New Testament III, Grand Rapids 1965, str. 797-810;
97. HEFELE, C. J / LECLERCQ, J., Histoire des conciles, Paris 1910;
98. HEINEMANN, H., Demokratisierung der Kirche oder Erneuerung synodaler Einrichtungen?, FÜRST, G. (vyd.), Dialog als Selbstvollzug der Kirche?, Herder, Freiburg, Basel, Wien 1997;
99. HERING, C. J., Synodalverfassung, heslo v: LThK 9, sl.1236-1237; 100. HILBERATH B. J., Communio – Ideal oder Zerrbild von Kommunikation? , Freiburg Basel Wien 1999;
101. HINSCHIUS, P., System des Katholischen Kirchenrechts, Berlin 1869-1897;
102. HRDINA, I. A., Kanonické právo, zvláštní část, kap. 3.3.2. Fakulta právnická, Plzeň, 1996;
103. HUBÍK, K, Jednací řád senátu Romaského a prvních církevních sněmů afrických, ČKD, 1913, str. 328-330; BATIFFOLO: „Bulletin d´ancienne litterature et d´archéologie chrétienne“ 1913, str. 1-12;
104. HUIZING, P., Sussidiarità, v: Alberigo, G. / Provost, J. H. (red.), Sinodo. Una valutazione, „Concilium“ 22(1986);
105. CHADWICK, H., Un concetto per la storia dei concili: la ricezione, v: „Cristianesimo nella storia“ 13 (1992) Bologna, str. 475-492;
106. CHOMJAKOV, A. S., La Chiesa è una, v PEANO, L., La Chiesa nel pensiero russo slavofilo, Brescia 1964, 123 – 147;
107. CHPRUZIJ, S. S., Chomjakov i princip sobornosti, in Vestnik russkogo christianskogo dvizenija 162-163 (1991) 85 – 103 ;
108. Iglesia universal e Iglesias particulares. IX. simposio internationale de Teologia, Pamplona 1989,
109. Il sinodo di Cracovia 1972-1979, Libreria Editrice Vaticana, 1985;
110. INHOFFEN P., REMELE K., SARINGEN U. (vyd.), Demokratische Prozesse in den Kirchen? Konzilien, Synoden, Räte, Graz 1997;
111. IOANNES PAULUS II., Allocutio ad patres cardinales et Romanam Curiam, v: AAS 9 (1991), str. 740 – 749;
112. IOANNES PAULUS II., Apostolos suos, apoštolský list motu proprio, EV15/1998,
113. JEDIN, H. / KOLEKTIV (vyd.), Atlas zur Kirchengeschichte, Herder 1987 (AKG);
114. JEDIN, H., Malé dějiny koncilů, Ústřední církevní nakladatelství, Praha 1990 (MDK);
115. JOOS A., Église, (ré-) conciliation et conciliarité. Aspects de l’ecclésiologie de conciliarité dans les éscrits de S. Boulgakov, v: „Nicolaus” 1 (1976) 3 – 97 ;
116. JOOS, A., La conciliarità o l’„insiemità conciliabile„ nella teologia della „Sobornost’„ortodossa russa recente, v: „Nicolaus” 18 (1991) 183 – 275;
117. JUNG, N., Conciles particuliers, Les conciles provinciaux, hesla v: Dictionnaire de droit canonique 3, sl. 1268-1277;
118. KARRER, L., Dialog oder Polarisierung in der Kirche seit dem II. Vatikanum - Plädoyer für eine synodale Kirche, v: Dialogische Kirche - Kirche im Dialog, PFAMMATTER / KOLEKTIV (vyd.), Theologische Berichte XXII, Paulusverlag, Fribourg 1996;
119. KASPER W., Theologie - součást naší doby, Praha 1994;
120. KEHL, M., Wohin geht die Kirche? Eine Zeitdiagnose, Herder 1996;
121. KINDER, E., Synoden als kirchlich leitendes Organ, „Bekenntnisse“ 9, Berlin 1955, str. 100-115;
122. KLEINE, E., Autorität im Krezfeuer, Aspekte des holländischen Pastoralkonzils, Driewer, Essen, 1968;
123. Kodex kanonického práva, Zvon, Praha 1994;
124. KOCH, K., Synodales und hierarchisches Prinzip in der Kirche, v: „Lebendige Seelsorge“ 45, Würzburg 1994, str. 89-95;
125. KÖNIG, F., (vyd.) Zentralismus statt Kollegialität? Kirche im Spannungsfeld, Düsseldorf 1990;
126. KRÄMER, P., Bischofsamt und synodale Verfassung - Die rechtliche Struktur der Kirche nach dem II. vatikanischen Konzil, v: Krise und Erneuerung der Kirche. Theologische Ortsbestimmungen, LUTZ-BACHMANN, M. / SCHLEGELBERGER (vyd.), Berlin 1989, str. 71-83;
127. KRÄMER, P., Kirchenrecht II, Ostkirche – Gesamtkirche, Stuttgart/Berlin/Köln 1993;
128. Kurier synodalny, Sekretariát II. polského plenárního synodu (vyd.), měsíčník od března 1994n.;
129. KUTTNER, S., Medieval councils, decretals and collections of canon law, v: „Coll. Studies“ 126, Alderhot 1992;
130. La Synodalité: la participation au gouverment dans ľÉglise, v: Actes du VIIe Congrès international de Droit Canonique, Paris 1990, 2 sv., Ľ Année canonique, Paris 1992;
131. LAIS, H., Konzil, heslo v: LThK, str. 525-531;
132. LAMPE, G.W.H., Synodos heslo v: A Patristic Greek Lexikon, Oxford 1961;
133. LANNE E., Églises locales et patriarcats à l’èpoque des grands Conciles, in Irénikon 34 (1961) 293 ;
134. Le conference episcopali, Instrumentum laboris o teologickém a právním stavu biskupských konferencí, 1. července 1987, Kongregace pro biskupy, „Regno“ 33(1988), str. 390-396; EV 10/1844-1913;
135. LE TOURNEAU, D., Conciles particuliers, heslo v: Dictionnaire historique de la Papauté, Fayard, Paris 1994;
136. LEGRAND H. M., Implicazioni teologiche della rivalorizzazione delle Chiese locali, in Concilium,
8 (1972), pp. 71 - 85.
137. LEGRAND, H. M., La realizzazione della Chiesa in un luogo, v: B. LAURET / F. REFOULÈ (vyd.), Iniziazione alla pratica della teologia, 5 voll., Dogmatica II, Brescia 1986, I, pp. 155 – 355.
138. LEGRAND, H. M., Democrazia o sinodalità per la Chiesa? Convergenze reali e divergenze profonde, v: “Ricerca” 5(1996), str. 4 – 5; 6(1996), str. 5 – 9;
139. LEGRAND, H. M., La realizzazione della Chiesa in un luogo, v: B. LAURET - F. REFOULÈ (vyd.), Iniziazione alla pratica della teologia, 5 sv., Dogmatica II, Brescia 1986, str. 155–355;
140. LEGRAND, H. M., Synodes et conciles de l´après-concile, v: „Nouvelle revue théologique“ 108(1976), str. 193-216;
141. Les Constitutions apostoliques. Úvod, kritický text, překlad a poznámky: METZGER, M., v: Sources chrétiennes, III, str. 336, Paris 1987;
142. LILL, B. R., Die ersten Bischofskonferenzen, Freiburg i. B./Basel/Wien 1964;
143. LISTL, J., DieTeilkirchenverbände, v: LISTL, J. / MÜLLER, H. / SCHMITZ, H. (vyd.), Handbuch des katholischen Kirchenrechts, Pustet, Regensburg 1983;
144. LÖBMANN, B., Die Erneuerung des synodalen Elements in der nachkonziliaren Kirche, v: Theologisches Jahrbuch 1973, str. 486-506;
145. LUBAC DE H., Les Églises particulieres dans L’Eglise universelle, Paris 1971;
146. MANSI, J. D., Collectio lacensis: Acta et decreta sacrorum conciliorum recentiorum, Schneemann, Freiburg i. B., 1873-1882;
147. MANSI, J. D., Sacrorum Conciliorum Nova et Amplissima Collectio, plenární koncily jsou ve sv. 44,47,48, provinční koncily jsou ve sv. 36 A (seznam koncilů do roku 1907, texty koncilů do roku 1867 ve sv. 39(1790-1845), 43(1846-1850), 44(1850-1853), 47(1860-1867), MARTIN, J. B. / PETIT, L. (vyd.), Paris 1907-1923, (reed.) Graz 1961-1962;
148. MANTL, W., Rätesystem, heslo v: Klose / Mantl / Zsifkovits (vyd.), Katholisches Soziallexikon, str. 2314-2320;
149. MARTI J. M., Sínodos españoles posconciliares,in Revista Española de Derecho Canónico, 51 (1994), pp. 51 – 84;
150. MARTI, J. M., Sínodos españoles posconciliares, v: “Revista Española de Derecho Canónico” 51(1994), str. 51–84;
151. MASTANTUONO, A., Chiesa locale e sinodalità, v: “Rassegna di Teologia” 38 (1997), str. 363–388;
152. MAURER, W., Typen und Formen aus der Geschichte der Synode, v: Schriften des theologischen Konvents Augsburg, „Bekenntnises“ 9, Berlin1955, str. 78-99;
153. MAY, G., Verschiedene Arten des Partikularrechts, v: „Archiv für katholischen Kirchenrecht“, Mainz 152(1983), str. 31-45;
154. MENIS, G. C., La collegialità episcopale nei concili ecumenici, v: “Credere oggi” 76 (1993), str.40–64;
155. METZ, R., Les conciles nationaux, pléniers ou regionaux, v: Le droit et les institutions de l´Eglise catholique latine, de la fin du XVIIIe siècle à 1978. Organismes collégiaux et moyens de gouvernement, v: Histoire du droit et des institutions de l´Eglise en Occident sv. XVII , LE BRAS, G., GAUDEMET J. (vyd.), Cujas, Paris 1983;
156. MÖHLER, J. A., Die Einheit in der Kirche, oder das Prinzip des Katholizismus dargestellt im Geist der Kirchenväter der drei ersten Jahrhundertte, 1825 (it. L’Unità nella chiesa, cioè il principio del Cattolicesimo nella spirito dei Padri della Chiesa dei primi tre secoli, Roma 1969);
157. MONTAN, A., La Chiesa particolare: elementi costitutivi, strutture, missione, Pontificia Universitá Lateranense, Roma 1996;
158. MÖRSDORF, K., Die Autonomie der Ortskirche, v: AYMANS, W. / GERINGER, K., TH. / SCHMITZ, H. (vyd.), Schriften zum kanonischen Recht, Paderborn/München/Zürich 1989;
159. MRŠTÍK, J., Které jest církevně správné stanovisko vzhledem k provinciálním koncilům a diecesním synodám, v: „Věstník katolického duchovenstva“ 1904-5, str. 67;
160. MÜLLER, H. / POTTMEYER, H. J. (vyd.), Die Bischofskonferenz. Theologischer und juridischer Status, Düsseldorf 1989;
161. MURPHY, E. J., Legislative power of the provincial council. A historical synopsis and commentary, v: “Canon law studies”, Washington 1947, str. 257;
162. Náboženství jako soukromá věc a jako veřejná záležitost. Církev v pluralitní společenosti. Sborník z IX. symposia evropských biskupů, Řím 23.-27. října 1997. Pastorační středisko, Praha 1997;
163. NEDUNGATT, G., Sinodalità nelle chiese cattoliche orientali secondo in nuovo Codice, v: “Concilium” 5 (1992), str. 90–111;
164. NEDUNGATT, G., Synodalität in den katholischen Ostkirchen nach dem neuen Kodex des Kanonischen Rechts, v: „Concilium“ 28(1992), str. 396-408;
165. NEUER, P., Dialogische Strukturen in der Alten Kirche, v: FÜRST, G. (vyd.), Dialog als Selbstvollzug der Kirche? Herder/Freiburg/Basel/Wien 1997;
166. NEUMANN, J., Synodales Prinzip. Der größere Spielraum im Kirchenrecht, Freiburg/Basel/Wien 1973;
167. NEUNHAUSER, B., Chiesa universale e Chiesa locale, v: La Chiesa del Vaticano II, Firenze 1965;
168. NEWMAN, J., SIVAN, G., Judiasmus od A do Z, Sefer, Praha 1992;
169. NIKOLAKOPOULOS G. L., Prinzipien der Sinodalität nach dem Neuen Testament. Insbesondere am Beispiel des Apostelkonzils, v “Orthodoxes Forum”2 (1991) 193 – 205;
170. O’COLLINS, G., FARRUGIA, E. G., Sobornost, v: Dizionario sintetico di teologia, Città del Vaticano 1995, 349
171. OBISPOS DE LA TARACONENSE, Concilio provincial Taraconense 1995. Resoluciones y mensaje, Barcelona 1996;
172. OBISPOS DE LA TARRACONENSE, Concilio provincial Taraconense 1995. Resolusciones y mensaje, Barcelona 1996.
173. Österreichischer Synodaler Vorgang. Dokumente, Sekretariat des österreichischen synodalen Vorgangs, Wien 1974;
174. PALARD, J. (vyd.), Le gouvernement de l’Église catholique. Synodes et exercise du pouvoir, Paris 1997;
175. PAVEL VI. Ecclesiae Sanctae, I. Normae ad exsequenda Decreta SS. Concilii Vaticani II, Christus Dominus et Presbyterorum ordinis. Motu proprio 6. srpna l966; AAS 58 (l966);
176. PESCH, O. H, Druhý vatikánský koncil 1962-1965, příprava a průběh, Vyšehrad, Praha 1996;
177. PFAMMATTER J.- CHRISTEN E. (vyd.), Dialogische Kirche - Kirche in Dialog, Freiburg 1996;
178. PFEIFFER, I., Nach fünf Minuten Redezeit. Pastorale Synode im Wort und Bild, Benno Verlag, Leipzig 1977;
179. PIÉ-NINOT, S., La sinodalitad eclesial, Barcelona 1993;
180. PIERONEK, T., Polský biskup o sněmu polské církve, (red. PŘÍHODA, P. / ŠULC, J.), Psp 12/1997;
181. PLANK, P., Die Eucharistieversammlung als Kirche: Zur Entstehung und Entfaltung der eucharistichen Ekklesiologie Nikolaj Afanas‘evs (1893 – 1966), Würzburg 1980.
182. PLATE, M., Das deutsche Konzil, Herder, Freiburg/Basel/Wien 1975;
183. POBLETE, E. O., The plenary council. A historical synopsis and a commentary, v: „Canon law studies“, Washington 1958 , str.372;
184. PONTAL, O., Les statuts synodaux, v: Typologie des sources du Moyen Age Occidental 11, Turnhout 1975;
185. POSPÍŠIL, C. V., Ekleziologie společenství jako „ekleziologie crucis“, Teologické texty, 9(1998) str. 43a – 46b, 94;
186. POSPÍŠIL, C. V., Některé otázky spojené s ekleziologií společenství IV – Vazba mezi partikulární a univerzální církví, “Teologické texty”, 9(1998), str. 119a-120b;
187. POTTMAYER, H. J., Die Mitsprache der Gläubigen in Glaubenssachen. Eine alte Praxis und ihre Wiederentdeckung, v: „Communio“ 25 (1996), str. 134-147;
188. PRACH, V.,: Synodos, Odos, hesla v: Řecko-Český slovník, Scriptum, Praha 1993;
189. PREZZI, L., 1967-1988 I sinodi diocesani in Italia, v: “Il Regno – Attualità” 10 (1988), str. 281- 291;
190. PREZZI, L., I sinodi blindati, v: “Il Regno – Attualità” 16 (1997), str. 466 – 467;
191. PROVOST, J. H., Particular councils. Le nouveau Code de droit canonique, v: Actes du V. Congrès international de droit canonique, Ottawa 1984, Université Saint-Paul, Ottawa 1986, sv. I;
192. PUZA, R., Das Synodale Prinzip in historischer, rechtstheologischer und kanonischer Bedeutung, v: FÜRST, G. (vyd.), Dialog als Selbstvollzug der Kirche? Herder, Freiburg/ Basel/Wien 1997;
193. RABAN, M., Význam plenárního sněmu pro ekleziologii partikulární církve, v: „Teologické texty“ 1/97;
194. RAISER, K., Zivilgesellschaft und konziliarer Prozeß, epd-Dokumentation 24/95, Herder, str. 1-8;
195. RATZINGER, J., Církev jako společenství, Zvon, Praha 1995
196. RATZINGER, J., Die christliche Brüderlichkeit, München 1960,
197. RATZINGER, J., Fraternité, v Dictionnaire de spiritualité 5 (1964), str. 1141-1167;
198. RATZINGER, J., Chiesa, ecumenismo e politica. Nuovi saggi di ecclesioligia, Cinisello Balsamo, Milano 1987;
199. RATZINGER, J., Il nuovo popolo di Dio. Questioni ecclesiologiche, Brescia 1971;
200. RATZINGER, J., La Chiesa. Una comunità sempre in cammino, Cinisello Balsamo, Milano 1991;
201. RATZINGER, J., Demokratisierung der Kirche? , v: RATZINGER, J. / MAIER, H., Demokratie in der Kirche. Möglichkeiten, Grenzen, Gefahren, Limburg 1970, str. 7-46;
202. REGEL’SON, L., L’ideale della sobornost’ e la personalità umana, v: „Russia cristiana” 4 (1980), 27 - 53
203. Relatio finalis, Závěr mimořádného shromáždění biskupské synody 1985, v: „L´Osservatore Romano“ Vatikán l0. prosince l985;
204. RIEDEL-SPANENBERG, I., Die Communio als Strukturprinzip der Kirche und ihre Rezeption im CIC /1983, in Trierer theologische Zeitschrift 97 (1988) 217 –238.
205. RIEDEL-SPANGENBERG, I., Die Communio als Strukturprinzip der Kirche und ihre Rezeption im CIC/1983, v: „Trierer theologische Zeitschrift“ 97(1988), str. 217-238;
206. RIVA, C., Sinodo diocesano, in B. SEVESO e L. PACOMIO (a cura di), Enciclopedia di pastorale, vol. 4, Casale Monferrato 1993, pp. 327 - 334
207. RIVA, C., Sinodo diocesano, v: SEVESO, B. / PACOMIO, L. (vyd.), Enciclopedia di pastorale 4, Casale Monferrato 1993, str. 327 – 334;
208. ROUTHIER, G., Le partenariat entre les chrétiennes et les chrétiens en regard des ecclésiologies actuelles, v: Pleins feux sur le partenariat en Église, Montréal 1997, str. 125-160;
209. ROUTHIER, G., „Église locale“ ou „Église particulière“: querelle sémantique ou option théologique? , v: “Studia Canonica” 25 (1991), str.277-334;
210. ROUTHIER, G., Évangile et modèle de sociabilité, v: “Laval théologique et philosophique” 1, Laval 1995;
211. ROUTHIER, G., L’expérience synodale: un nouveau modèle de communication en Église? , v: TURMEL, A. (vyd.), La communication et le monde de la foi, Trois-Rivières 1994, str. 285-306;
212. ROUTHIER, G., La synodalité de l’Église locale, v: „Studia canonica“ 26 (1992), str.111-161;
213. ROUTHIER, G., Le défi de la communion. Une relecture de Vatican II, Montreal 1994;
214. ROUTHIER, G., Le synode diocésain. Le comprendre, le vivre, le célébrer, Montréal 1995;
215. ROUTHIER, G., Les implications, pour l’Église universelle, de la reviviscence des synodes diocésains, v: Canon Law Society of America, Proceedings of the fifty-seventh Annual Convention, 16.-19. Octobre, Montreal 1995. str. 355 – 376;
216. RUGGIERI, G., La riappropriazione dell’essere chiesa come fraternità evangelica, v: “Concilium”, 6(1981), str. 48-62;
217. SAWICKI, Bibliografia synodorum particularum, v: Monumenta iuris canonici, série C, díl 2., Vatikán 1967;
218. SESBOUÉ, D. / GUILLET, J., Communion, heslo v: LÉON-DUFOUR, X. (vyd.), Vocabulaire de théologie biblique, du Cerf, Paris, 1970;
219. SHILO, S., Majority rule, v: Enciclopedia Judaica, 11 (1971), str. 804-806;
220. SCHÄFFERS, M., Der Konsultationsprozeß: Hoffnungszeichen wider die Resignation, v: „Unser Dienst“ 3/96, Bornheim, Bonn 1996;
221. SCHAVAN, A. (vyd.), Dialog – statt Dialogverweigerung. Impulse für eine zukunftsfähige Kirche, Butzon & Bercker, Kevelaer 1994;
222. SCHMALE, F. J., Synodus, synodale, concilium, v: “Annuarium Historiae Conciliorum” 8(1976), str. 80-102;
223. SCHMAUS, M. / SCHEFFCZYK, L. / GIERS, J. (vyd.), Exempl Holand. Theologische Analyse und Kritik des Niederländischen Pastoralkonzils, Berlin 1972;
224. SCHNACKENBURG, R., Die Mitwirkung der Gemeinde durch konsens und Wahl im Neuen Testament. V „Concilium“ 8 (1972) str. 484-489;
225. SCHÜRMANN, H., Kirche als offenes System, v: „Internationale Katholische Zeitschrift“ 1/1972;
226. SIEBEN, H. J. / MCDERMOTT, J. M. / MANZARENA, M., Koinonia, heslo v: Dictionnaire de spiritualité, sv. 8, Paris 1974;
227. SIEBEN, H. J., Die katholische Konzilsidee von der Reformation bis zur Aufklärung, Schöningh, Paderborn 1984;
228. SIEBEN, H. J., Die Konzilsidee des lateinischen Mittelalters (847-1378) , Schöningh, Paderborn 1984;
229. SIEBEN, H. J., Die Partikularsynode, Knecht, Frankfurt, 1990;
230. SIEBEN, H. J., Vom Apostelkonzil bis zum Ersten Vatikanum. Studien zur Geschichte der Konzilsidee, Schöningh, Paderborn 1996;
231. SIEBEN, J. H., Die Konzilsidee im 19. und 20. Jahrhundert, Schöning, Paderborn 1993;
232. SIEBEN, J. H., Konzilsdarstellungen - Konzilsvorstellungen: 1000 Jahre Konzilsgeschichte aus Handschriften und Druckwerken, Würzburg 1990;
233. SOBANSKI, R., Implicaciones canónicas da la (collegialidad( en el contesto teológico de los declaraciones de la Iglesia, v: “Concilium” 230 (1992), str. 65-78;
234. SORAVITO, L., L´esperienza dei sinodi in Italia nel periodo post-conciliare, v: „Credere oggi“ 76(1993), str. 119-137;
235. SOUČEK, J. B., Řecko-český slovník k Novému zákonu, Praha 1987;
236. STEMBERGER, G., Stammt das synodale Element der Kirche aus der Synagoge? , v: “Annuarium Historiae Conciliarum” 8 (1976), str. 1 – 14;
237. SUENES, L., Die Mitverantwortung in der Kirche, Salzburg 1968;
238. ŠTĚPÁN, M. F., K pojmu koncilu obecně a ekumenického zvláště, v: „Revue církevního práva“ 1996, str. 123;
239. TESSAROLO, A. (vyd.), La chiesa locale, Bologna 1970;
240. Themata selecta de ecclesiologia, vydala Mezinárodní teologická komise u příležitosti 20. výročí ukončení II. vatikánského koncilu, 7. října 1985, v: „Cività cattolica“ 136(1985); EV 9/1710,1712;
241. TILLARD J-M. R, L’Église locale. Ecclésiologie de communion et catholicité, Paris 1995;
242. TILLARD, J.-M. R., Église ďÉglises: ľecclésiologie de communion, v: Cogitatio fidei, str. 143, du Cerf, Paris 1987;
243. TRETERA J, R., Konfesní právo a církevní právo, Jan Krigl, Praha 1997;
244. VALDRINI P., La synodalité dans l’Église: l’expérience fran(aise depuis le Concile Vatican II, v: „Studia canonica“, 26 (1992), str. 5 – 24;
245. VALDRINI P., La synodalité dans l’Église: l’expérience fran SYMBOL 231 \f "Times New Roman" \s 12 ç aise depuis le Concile Vatican II, in Studia canonica, 26 (1992), pp. 5 - 24
246. VRIES DE W., Die kollegiale der Kirche Struktur der Kirche in ersten Jahrunderten. Die Bedeutung dieser Frage für ein neues Verständnis der Kirchen zueinander, v: „Theologisches Jahrbuch“ 1966, str. 41-66, 293;
247. WAGNER H., Sinodo/Concilio, A. Prospettiva cattolica, v: EICHER, P., (vyd.), Enciclopedia Teologica, Brescia 1989, str. 964;
248. WATERS, B. I., Die Konzilien in Australien 1842-1917, Schönigh, Paderborn 1994;
249. ZANCHINI DI CASTIGLIONCHIO, F., La posizione del concilio nella costituzione della Ecclesia Romana, Padova 1974;
250. ZSIFKOVITS,V., Die Kirche, eine Demokratie eigener Art? , Lit, Münster 1997;
251. ZULEHNER, P. M. / DENZ, H., Wie Europa lebt und glaubt. Europäische Wertstudie, Patmos, Wien 1993;
252. ZULEHNER, P. M., Církev: přístřeší duše. Situace, perspektivy dnešní církve, Portál, Praha 1997;
253. ŽÁK, L., Verità come ethos. La teodicea trinitaria di P. A. Florenskij, Roma 1998;
254. ŽŮREK, P. Synodnost a plenární sněm, „Teologické texty“ 1/1998;
255. ŽŮREK, P., La sinodalità in alcuni autori contemporanei: Fondamenti teologici e prospettive per l´azione della chiesa. Pontificia Universitá Lateranense, Roma 1998;



předcházející | obsah | následující