Diecézní časopis českobudějovické diecéze Setkání uveřejnil v březnu roku 2000 anketu, kterou redaktorka provedla mezi stálými jáhny v diecézi. Anketa bohužel ukazuje především to, že z důvodu nedostatku kněží působí všichni jáhni hlavně ve farnostech. V době, kdy anketa probíhala, se diakonii věnovali jen dva. Konkrétně šlo o diakonii pro církev, kdy jeden pracoval jako sekretář biskupa a druhý jako přednášející na Teologické fakultě. Nejen z textu, který jednotlivé jáhny představoval, ale i z jejich odpovědí se mohl čtenář dovědět například to, že mezi obvyklé jáhenské služby patří přípravy na přijetí svátostí, udělování svátostí, bohoslužby slova a výuka náboženství; většina jáhnů je ustanovena jako kaplani, ale v anketě se objevila také odpověď, že v některých farnostech je jáhen kaplanem a v některých knězem!
Z celé ankety je dobře patrné, že jáhni jsou chápáni a často i sami sebe chápou jako náhradníky za chybějící kněze. Druhým dobře patrným problémem je, že celá anketa vzbuzuje dojem, že je tento stav, kdy jáhni nahrazují chybějící kněze, zcela normální. Zmínky o vlastní identitě jáhna se sice také objevily, ale nejsou podpořeny prakticky žádným solidním argumentem. To, že jáhen přijal také svěcení, a proto by měl být rovnocenným spolupracovníkem faráře, jako obhajoba vlastní identity jáhna nemůže obstát. Zcela také chybí vyjádření konkrétní touhy po práci v diakonii.
|
