Všeobecné připomínky

Připomínkování abstrakt Tématické sekce PKPS.

1. LG a česká církev (doc. Pospíšil)
U témat 1,2,7,10 (Pospíšil, Karfíková) oceňuji, že stručné vymezení učení církve je zakončeno konkrétními otázkami pro církev v ČR. Zpracování témat 5,9,11 (Krátký) navrhuji upravit tak, aby bylo použitelné pro práci ve sněmovních kroužcích.

2. Služba, život a formace jáhnů (Mgr. Kočenda)
Po shlédnutí práce ostatních bych i toto mnou zpracované téma upravil do přehledné osnovy a doplnil otázkami pro konkrétní práci v kroužku.

3. Zasvěcený život mužů a žen (S. Bohušová, P. Prachař)
V závěru jsou vytýčeny čtyři priority. Skončíme u konstatování potřeb anebo se budeme ptát dále? Nová evangelizace, inkulturace, lidská práva, média - kdo? jak? proč? kde? ...

4. Postavení laiků, Apoštolát laiků (Ing. Černý)
Formálně i obsahově bez připomínek. Navrhuji převzít jako vzor a ostatní příspěvky formálně koncipovat podle této předlohy, neboť je pro práci sněmovního kroužku nejpřehlednější.
Téma též připomínkoval Ing. Pavel Mléčka, vedoucí Centra pro laické aktivity arcibiskupství olomouckého:
11.5.6.13) Je naléhavě nutné zřídit diecézní domy pro formaci a vzdělávání laiků, kde se bude nabízet možnost cíleně a systematicky vychovávat laiky pro jejich působení ve světě. Tyto domy jasně oddělit od pastoračních středisek, dát jim jasnou náplň a podporu biskupů, a také finanční podporu pro začátek činnosti. Nenechávat tuto důležitou oblast na dobrovolné činnosti různých akademií a laických hnutí, postavit základy na profesionální, kvalitní a duchovní rovině. Důležitá je též duchovní formace laických studentů teologických fakult, zájem o ně ze strany vedení diecéze.

5. Liturgie české církve (doc. Kunetka)
Okruh 1: Nastolené pastorační problémy je nutno opravdu urychleně řešit. Navrhované řešení (kněžské svěcení ženatých jáhnů a jáhenské svěcení žen) překračuje kompetence národního sněmu. Navíc: jsou pak trvalí jáhni trvalí?
Navrhuje se vypracovat disciplína pro udílení svátostí - navrhuji hlouběji propracovat tak, aby v praxi byla s klidným svědomím použitelná (např. musí být kmotr dítěte biřmovaný a církevně sezdaný? ano-ne).
Okruh 4: Prekatechumenální bohoslužby - konečně konkrétní námět pro novou evangelizaci navrhuji hlouběji propracovat.
Okruh 8: Vztahy budovat již v rodině, chybí podpora církve - navrhuji hlouběji propracovat - jaká konkrétně to má být podpora.

6. Bible v životě církve (doc. Tichý)
Úvodní výzva k analýze užívání Písma svatého je důležitá. V bodě 8 jsou cíle a v bodě 9 čeho je třeba, abychom těchto cílů dosáhli. Jistě je třeba urychleně vydat celé Písmo svaté s poznámkami. Jistě je třeba dále odborně vzdělávat animátory. Čeho je ještě třeba? Jak dojít k živým společenstvím ve farnostech, která se scházejí k četbě "dopisu, který nám Otec poslal" ?

7. Duchovní situace občanské společnosti - znamení času (prof. Skalický)
Znamení času, dějinný okamžik, je čtvrtý pramen teologie. Věnujme mu tedy patřičné místo a po precizní analýze uplynulých let konkrétněji vytyčme: Které zkušenosti ze strategie kriticky-konstruktivního dialogu jsou použitelné v dnešní pastoraci? Jak nevtíravě, avšak působivě, v různých oblastech života vnášet křesťanské myšlení, jednání a mluvení? Kde jsou priority? Média? Jak je bude konkrétně církev podporovat?

8. Problémy ženy, manželství a rodiny (dr. Skoblík)
Zde je již patrná "práce sněmovního kroužku". Žádá se důkladnější poučení celé veřejnosti o základech učení církve, a to nejen předkládat, ale i vykládat. To volá po tom, aby animátorem sněmovního kroužku byl teolog. Důležitá je i práce v médiích. V oblasti praxe: Pozorujeme-li netečnost církve k ekonomické situaci početných rodin a chceme-li klepat na správné dveře, ptejme se opět konkrétně: kdo by to měl dělat?, jak? ...
Téma též připomínkovala Marcela Řezníčková, pracovnice Centra pro rodinný život olomouckého arcibiskupství, její připomínky přikládám.

9. Výchova a vzdělání (dr. Št'astná)
Přínosem zpracování je přechod od teorie k praxi formou otázek v každé oblasti (např.: "Církev má toto a toto dělat - církev u nás reálně může?" "Zda církev u nás vůbec chce?" Konkrétní otázky pro diskusi v božím lidu a otázky po prioritách.
Téma též připomínkovala Mgr. Ludmila Svobodová, vedoucí Centra pro katechezi olomouckého arcibiskupství:
Jak stimulovat rodiče, aby si více byli vědomi svých práv a ovlivňovali školské vzdělávací programy?
Rodinná katecheze - zajistit více katechetů - cítí toto církev jako velmi aktuální?
Jaké bude finanční zabezpečení katechetů? Počítá se s odlukou církve? S výchovou rodičů, že se budou podílet na finančním zajištění katechetů pro své děti?
Jaké bude stanovisko církve k domácím školám? - Brát pouze na vědomí? Podporovat? Aktivně se zapojovat?

10. Služba, život a formace kněží (P. Slavík)
Stručný a diskusi otevřený text. Důležitá je otázka: "Jaký má být životní styl kněze?" Potřebné je jasně postavit vizi, stanovit priority a pastorační metody. Text zmiňuje i palčivou krizi poslušnosti a ukazuje možné řešení v týmové práci pod vedením biskupa. Doporučuje neslevovat z radikálních nároků. Tyto myšlenky by se měly přenést do praktických pastoračních modelů.

11. Hospodářsko-společenský život v ČR (prof.Mlčoch)
Přínosné pro teorii fungování společnosti. Málo se hovoří nejen o postojích, ale i o praktickém fungování církve v ČR. Kdo zpracovává hospodářsko-společenský život v české církvi? Jakou formou a v jakém rozsahu bude církev financovat svou evangelizaci? Kde budou při nedostatku financí priority?
Téma též připomínkoval Ing. Mgr. Jiří Bureš, ekonom arcibiskupství olomouckého. Jeho vyjádření přikládám.

12. Východní církve (P. Ventura)
Co konkrétně ze života podzemní církve využít pro evangelizaci dnes?

SHRNUTÍ:
Zpracování většiny témat je na vysoké teologické úrovni a připomíná nějaké obecné závěrečné prohlášení. Je sněmovní diskuse jen pro úzký okruh teoretiků? Proč potom kroužky? A když dialog věřících, tak o čem, nad takto pojatými předlohami? U většiny témat chybí otázky k diskusi. Domnívám se, že informování o závazném učení církve a vymezení mantinelů k diskusi by v tématu mělo zaujímat max. 50%. Podstatný by měl být pohled do budoucna, nastínění možných řešení (konkrétně, ne pouze mělo by se ...) a diskutovat o nejvhodnější cestě, o prioritách, o vizích a potřebách (reálných) k jejich dosažení. Sněm by nemělo být jen vzpomínání na II. vat., ale rozvaha (i ekonomická) k jeho rozvážnému uskutečňování.

Zaslat reakci na tento text.