Sněmovní kroužky se vytvářejí od léta 1998. Za dobu více než dvou let jich vzniklo několik set. Přibližně polovina kroužků vznikla z popudu duchovních správců (především kněží ve farnostech a představitelů řádů v ženských řeholích), téměř polovina pak jako projev spontánní aktivity věřících, laiků i duchovních osob. Kroužky nejsou zdaleka věcí jen velkých měst. Rozhodující postavení v práci kroužků mají spíš mladší lidé a lidé vzdělaní. Z práce kroužků lze usuzovat, že jde povětšině o věřící, kteří mají hluboký zájem na zlepšování společenství církve, zlepšování situace v církvi i jejího postavení ve společnosti. Činnost sněmovních kroužků je nejviditelnějším důkazem příznivé reakce církve na zahájení sněmovního procesu. Vytváření dalších kroužků a prohlubování jejich funkce jako základu spontánního hlasu církve k otázkám připravovaným k sněmovnímu jednání je nutné a je také možné, poněvadž proud aktivity spojený s činností sněmovních kroužků je nezadržitelný.
Kroužky se scházely velmi různě. Některé mají schůzky pravidelně jednou za čtrnáct dnů - takže celkem absolvovaly už desítky setkání - jiné se teprve rozjížděly a stihly dosud jen jednu dvě schůzky. Převažují schůzky v měsíčních intervalech.
V kroužcích bylo dosud zpracováváno několik stovek dílčích témat. Přibližně dvě třetiny kroužků diskutovaly o církvi a asi 20 % hovořilo o tématu Velkého jubilea. Zbytek postupovalo při práci podle vlastního uvážení, podle témat, jak si je kroužek sám připravil.
Věcně zpracovat, ba dokonce vyhodnotit dosavadní práci sněmovních kroužků bylo velmi obtížné. Zpracování se uskutečňovalo jednak některými moderátory za jejich diecézi či druh kroužků, ve výjimečných případech i na úrovni jednotlivých kroužků, jednak také v analytické sekci a v sekci pastorální. Souhrnné zpracování dostupných zápisů v analytické sekci přineslo pozoruhodné poznatky. Souhrnné zprávy jsou pro případné zájemce k dispozici na internetu.
Celkem bylo v kroužcích projednáváno několik stovek nejrůznějších témat. Vzhledem k prozatímní nevyrovnanosti postupu práce kroužků, byly zpracovány jen ty části ze zápisů z kroužků, které se týkaly tématu církve jako svátosti spásy a společenství.
Toto téma bylo zpracováváno jak z hlediska radostí, které přináší, tak z hlediska starostí, jež jsou spojeny s jeho podobou a naplňováním.
Celkem z více než 470 zápisů se ukázalo, že:
· z obou pohledů existují rozdíly mezi diecézemi (či druhy kroužků).
· mezi radostmi převládá v pražské arcidiecézi (nejvíce zastoupené mezi zpracovávanými zápisy) pocit přináležitosti k církvi jako cesty. Podobně je tomu mezi druhým nejaktivnějším druhem kroužků, a to mezi řeholnicemi;
· starosti či bolesti z naší církve jako ze svátosti spásy a společenství jsou u většiny kroužků vlastně podobné. Soustřeďují se především na přehnanou uzavřenost církve, formalismus převažující nad obsahem, častou intoleranci, časté pokrytectví a pýchu ("patent na rozum a na Ducha svatého", jak se objevilo v některých zápisech.) Formalismus má největší váhu mezi bolestmi v olomoucké arcidiecézi, přehnanou uzavřenost pociťují jako největší bolest řeholnice a kroužky z brněnské diecéze i diecéze hradecké, podobně - spolu s intolerancí - též kroužky pražské arcidiecéze, atd.;
· je typické, že uváděné radosti a bolesti byly v podstatě v rovnováze. Téměř všechny kritické hlasy byly vyváženy náměty na zlepšení vlastní situace a situace v bezprostředním dosahu členů kroužků.;
· rozhodujícím rysem všech obsahových sdělení je dobrá vůle a vědomí spoluodpovědnosti. Velmi podstatným obsahovým sdělením - přímým i vycházejícím ze snah o pochopení ducha zápisů - je výrazná důvěra v možnosti a výsledky sněmovního procesu;
· každému lze doporučit studium zápisů. Jednak pro poučení, ale především pro posilu: jde o zřetelný zdroj naděje, energie a odhodlání zlepšovat soustavně vnitřní situaci naší církve, učinit z ní co nejhlubší společenství.
Na závěr alespoň jeden citát z jednoho zápisu sněmovního kroužku: Nejvýznamnějším ... setkáním, kde by mělo dojít k vyznání hříchů, k pokání a smíření, je plenární sněm katolické církve ČR.
|
