ČBK - plenární sněm Katolické Církve v ČR
 
Oficiální stránky Plenárního sněmu Katolické církve v ČR 
Poslední zprávy o sněmu 
 
Základní dokumenty plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
 
I. zasedání Plenárního sněmu 
Příprava II. zasedání Plenárního sněmu 
II. zasedání Plenárního sněmu 
 
Statistiky a analýzy 
Příspěvky ke sněmu 
1999-2000 
Církev jako svátost spásy a společenství 
Církev jako společenství Božího lidu 
Ekumenismus 
Laici v církvi 
Kněžstvo 
Svatost, řehole, duchovní hnutí 
2001 
2002 - Bible 
2002 - Liturgie 
Obecné příspěvky k chystanému sněmu 
Pastorace 
Mladí lidé v církvi 
Ostatní příspěvky 
Napsali o sněmu 
 
Archiv 
Modlitba za plenární sněm 
Církevní dokumenty (koncilní a pokoncilní) 
 
Mapa stránek 
Kontakt 
 
 



 

Připomínky k tématu Lumen Gentium a ostatní

Vážení,
v příloze Vám zasílám připomínky k těmto tematickým osnovám:
Hospodářsko - společenský život v ČR
Postavení, život a fomace kněží
Problémy ženy, manželství a rodiny
Výchova a vzdělání
Zasvěcený život mužů a žen
Služba, život a formace jáhnů
Lumen gentium a česká církev

Zároveň si dovoluji upozornit pracovníky sociologických výzkumů, pokud není tento fakt znám, že v roce 1946 provedl Čs. ústav pro výzkum veřejného mínění výzkum náboženského cítění a chování obyvatel českých zemí starších 18 let. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Veřejné mírnění ze září 1946 a komentář k výzkumu byl otištěn v časopise Katolík z 22. 10. 1946.

S pozdravem
PhDr. Václav Babička

Hospodářsko - společenský život v ČR
bod l., heslo Rakousko - Uhersko
"tzv. sociální otázka v kontextu národním /Češi, Němci, židé .../" Problém židů byl jiný než česko - německý antagonismus. Mezi židy se vykrystalizovaly 3 proudy: němečtí a čeští asimilanti, sionisté a židé s přetrvávající mentalitou ghetta. Sociální postavení příslušníků těchto 3 proudů se lišilo, a proto nelze brát jednoduše židy nerozlišeně jako třetí etnikum v českých zemích.
"aliance trůnu a oltáře - austrokatolicismus"
Toto politické a propagandistické heslo nevystihuje přesně vztah státu a katolické církve v Rakousku - Uhersku. Tento vztah nebyl dobrovolným a chtěným spojenectvím. Stát vyvíjel tlak na omezení vlivu církve ve veřejném životě a snažil se mít církev pod kontrolou státní správy. Církev hledala u státu ochranu před náporem liberalismu a socialismu a vztah duchovenstva ke státu byl vztahem loyálních státních úředníků.

bod l., heslo 1. Československá republika
spor o smysl českých dějin, Katolická moderna a protikatolické působení Sokola a DTJ má starší kořeny a patří pod heslo Rakousko - Uhersko.
Konkordát s Vatikánem uzavřen nebyl, pouze modusl vivendi. Zcela chybí připomínka slovenské otázky, která měla pro 1. ČSR životní důležitost.

bod l., heslo 2. republika a protektorát
"mylné kroky a názory na straně katolíků"
V postojích katolíků je třeba rozlišovat 2 fáze. první je charakteristická pro období bezprostředně po Mnichovu, vyznačuje se emotivními reakcemi na Mnichov a jeho důsledky a často se ozývá přesvědčení, že se jedná o Boží trest na český národ, který se Bohu odcizil. Druhá fáze je charakteristická hledáním nového uspořádání vnitropolitického života v ČSR a zde někteří katoličtí intelektuálové vystupují s názory odvozenými z italského fašismu a s antisemitskými stanovisky.

bod 2. listopadová revoluce 1989
Tuto pasáž je třeba zařadit více do kontextu globálního rozpadu světové socialistické soustavy. Na vývoj v ČSSR měl vliv nejen Gorbačov a události v NDR, ale i politický a společenský pohyb v Polsku a Maďarsku, máme-li zmínit jen ty nejdůležitější vlivy. V odstavci "právní hledisko" je třeba. připomenout i zákon o mimosoudních rehabilitacích a v souvislosti s rehabilitacemi a restitucemi i nespokojenost některých občanů s praktickým prováděním těchto kroků /Kruh občanů oklamaných sametem, exulanti, čs. občané německé národnosti/. V této souvislosti nebo na jiném místě je třeba zmínit i nový vznik protiněmeckých nálad /právě v souvislosti s možnými restitucemi/, vedoucí ke vzniku takových organizací jako Kruh českého pohraničí nebo Klub čs. občanů vyhnaných v r. 1938 z pohraničí /nevím, zda uvádím přené názvy/.

bod 3., Koncepce transformace společnosti a sociální učení církve
Sledování koncepcí ekonomické a sociální transformace v názorech osobností /Klaus, Havel, Bělohradský, Halík/ doporučuji doplnit o Miloše Zemana a Josefa Luxe.

Postavení laiků. Apoštolát laiků
bod 11.5.3.
V souvislosti s činností farních rad, ale třeba i sněmovních kroužků a jiných skupin věřících na vesnici bude třeba řešit i problém místa jejich setkávání. Tam, kde jsou farnosti dlouhodobě spravovány excurrendo a farní budovy jsou prodány nebo pronajaty, kde při kostelích nejsou klubovní místnosti, kde se v kostelích ani sakristiích netopí, je málo možností, kde se skupiny věřících mohou scházet.

bod 11.5.6.8.
Výraz "působení na laiky v kázáni" je asi nepřesný a měl by znít "působení na laiky v homilii", neboť z kontextu se zdá, že jde o působení na věřící laiky, kteří se účastní bohoslužeb a jimž kněz přednáší homilii, a nikoliv o působeni na nevěřící nebo odcizené, jimž kněz pronáší misijní kázání.

Postavení, život a formace kněží
Celý materiál vychází pouze z varianty, kdy na faře sídlí 1 kněz pro několik farností. Doporučuji zkoumat problémy i z hlediska varianty, kdy na faře působí skupina kněží pro několik farností. To bude mít nesporně důsledky jak pro duchovní život kněží (např. možnost společné denní modlitby církve), tak pro jejich pracovní a pastorační specializaci.

V bodě 3.3. je nevhodný výraz "politika kádrových rezerv". Doporučuji ho nahradit názvy jako "politika nástupnictví" nebo "politika obměny" či "politika náhrady".

Výchova a vzdělání
str. 1 - oblasti výchovy
Ve skupině dětí a mládeže do 18 let doporučuji vyčlenit jako zvláštní podskupiny učňovskou mládež, mládež v internátech, dětských domovech, polepšovnách apod.
Ze skupiny vysokoškoláků a ostatní mládeže ve věku 18 - 25 let doporučuji vyčlenit jako samostatnou podskupinu vojáky základní služby.
V materiálu chyběly str. 4 - 5, takže k druhé polovině textu se nemohu vyjadřovat.

Problémy ženy, manželství a rodiny kapitola
Žena - Vox scripturae
"Žena má přijmout svou odlišnost ..." - tento výrok je třeba interpretovat tak, že i muž má, přijmout svou odlišnost, jinak toto tvrzení bude apriorně vycházet z nerovného postavení ženy a muže. Je třeba se zamyslet i nad tím, proč se jen postavení ženy ve společnosti a církvi chápe jako problém a proč se tak necítí postavení muže. Existují symptomy, že i role muže se ocitá v problémech i v krizi. Důsledně rovnocenné řešení lze nalézt jen tehdy, když se budou současně zkoumat a pozitivně definovat role ženy a muže v církvi a ve společnosti.

kapitola Žena - Vox populi
Je třeba zkoumat i pastorační případy, kdy věřící ve farnosti jsou jen ženy nebo převážně ženy a kdy kněz nemá, na muže ve farnosti žádný vliv.

kapitola Žena - Shrnutí
Bylo by možno doplnit, že problém postavení ženy u nás není v nerovných právech, ale v nerovných šancích, a to je problém mentality společnosti i mentality žen samých.

kapitola Manželství
V celé kapitole se málo pojednává o podílu rozvedených na životě církve a o možnostech jejich duchovního vedení.

Služba, život a formace jáhnů
Předložený materiál obsahuje převážně jen dokumenty obecmého významu. Bylo by třeba doplnit přehled o současném stavu diakonátu v diecézích ČR a rozbor možnosti jeho uplatnění a rozvoje u nás. Chybí také charakteristika současných podmínek pro formaci jáhnů a návrh, jak tyto podmínky v současnosti a do budoucna zajistit.

Zasvěcený život mužů a žen
Sumárně pojatá. statistika v příloze je zavádějící a málo říkající. Bylo by třeba ji rozčlenit podle řádů a kongregací a také teritoriálně a asi by se ukázaly pozoruhodné rozdíly.

Lumen gentium a česká církev
4. kapitola - vztah ekleziologie a kristologie podle LG Bod 4.3. má pojednávat o aktuální naukové křehkosti. Z jednotlivých hesel se zdá, že bude pojednávat jen o speciálně kristologických tématech a není z nich patrná souvislost s ekleziologií. Jelikož kapitola se má zabývat vztahem ekleziologie a kristologie a důraz je kladen na ekleziologii, doporučuji tento bod ponechat jen v případě, že se tematicky nevymyká.

10. kapitola - Mariánská dimenze české církve
Připomínka obdobná jako ke 4. kapitole, někde se mi zdá, že autorka sklouzává ke speciální mariologii bez přímého vztahu k ekleziologii. Plenární sněm katolické církve v ČR těžko bude řešit obecné teologické problémy, proto bude třeba již v přípravné fázi rozlišovat, která témata jsou pro sněm nosná a která svou povahou patři spíše na mezinárodní teologická kolokvia.




Zaslat reakci na tento text.