ČBK - plenární sněm Katolické Církve v ČR
 
Oficiální stránky Plenárního sněmu Katolické církve v ČR 
Poslední zprávy o sněmu 
 
Základní dokumenty plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
 
I. zasedání Plenárního sněmu 
Příprava II. zasedání Plenárního sněmu 
II. zasedání Plenárního sněmu 
 
Statistiky a analýzy 
Příspěvky ke sněmu 
Napsali o sněmu 
 
Archiv 
První zasedání 
POSELSTVÍ Z PRVNÍHO ZASEDÁNÍ PLENÁRNÍHO SNĚMU 
Všeobecné informace 
Materiály prvního zasedání 
Instrumentum Laboris 
Příspěvky z prvního zasedání 
Výstupy z tématických skupin 
Tiskové zprávy 
Sněmovní zpravodaj 
Přípravná komise Plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
Sekretariát Plenárního sněmu 
Liturgie Plenárního sněmu 
Modlitba za plenární sněm 
Církevní dokumenty (koncilní a pokoncilní) 
 
Mapa stránek 
Kontakt 
 
 



 

Instrumentum Laboris 143

Sekretariát Plenárního sněmu

29. Vztah církve a státu

§ 131
a) Sněm chce vyjádřit alespoň krátce své stanovisko k otázkám vztahů církve a státu. „Církev je společenství víry, naděje a lásky zde na zemi. Jako viditelný organismus jím rozlévá Kristus pravdu a mír na všechny. Je Kristovým tajemným tělem, viditelným shromážděním i duchovním společenstvím – svátostí spásy.“ Svou otevřeností k člověku a soucitem s jeho bolestmi a bezradností ukazuje a podává ruku na cestě k vnitřní svobodě Božích dětí. Výchozím bodem pro vztah České republiky k církvím je Ústava České republiky ze dne 16. 12. 1992 a Listina základních práv a svobod, která tvoří součást ústavního pořádku České republiky. Zde je zaručena svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, stejně i právo svobodně projevovat své náboženství a právo církve spravovat své záležitosti.
b) Po roce 1989 došlo při mimořádném pastoračním nasazení a při obnově vnitřních struktur církve k velkému vyčerpání duševních a fyzických sil, neboť velká část výrazných osobností církve pracuje ve veřejném sektoru a církev jako organizace o ně byla ochuzena. Sama církev v jednotlivostech ztratila kapacitu větší reflexe společenského dění. Nezkušenost s politickým a novým ekonomickým systémem vedla často k nekritické symbióze se státními a společenskými institucemi z obav před možným návratem předchozího režimu. Zranění z minulosti (kolaborace, spolupráce s StB apod.) vyvolávaly nedůvěru vůči novým příchozím a obranný způsob myšlení vedl k hledání nepřítele jak vně církve, tak i uvnitř. Určitá řada neúspěchů vedla k sebeobviňování či k hledání viny v tzv. progresivním, či konzervativním postoji, což způsobilo určitou polarizaci uvnitř církve. Negativismus sdělovacích prostředků způsobil, že i velká část lidí v církvi přestala chápat sílu pozitivního myšlení a nereflektovala skutečné úspěchy, kterých bylo dosaženo. Přílišné hledání organizačních vzorů způsobilo značné zbytnění církve jako instituce na úkor svátosti spásy.

§ 132
a) Diecézní synody ať hledají cestu, jak osvobodit farnosti od přílišné institucionální a ekonomické zátěže a vytvořit předpoklad pro živé společenství.
b) Místní církev by měla vytvořit kooperační model vztahu mezi církví a státem v duchu Smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem podepsané 25. 7. 2002, přihlížejíc především k článkům 17 a 18.



předcházející | obsah | následující