Vztah k okolnímu světu
P. Václav Malý Vřele souhlasím s paní Freiovou. Vzala mi myšlenku, kterou jsem chtěl vyslovit. Buďme trpěliví a věnujme analýze své víry dostatečný čas. Tertio millenio adveniente samozřejmě obdivuji, sám ho vykládám na vikariátních konferencích. Je třeba připustit, že budeme asi s papežovými časovými požadavky v diskrepanci: to, co ve svém listě požaduje, na to zatím nestačíme. To nemá být omluva, ale holý fakt. Navrhoval bych, aby se první dva roky věnovaly fázi, kterou bych nazval - rozmlouvací: rozmluvit kněze i laiky, abychom si všichni vůbec uvědomili, že jsme církví a jakou církví jsme. Jaký je rozdíl mezi církví a sektou, protože v tom ani mnozí katolíci nemají jasno. Zdůrazňovat, že astrologie, nauka o reinkarnaci, léčitelství aj. jsou začasté v rozporu s vírou. Nutno též uvažovat, co to je demokracie, svobodná diskuse ve spojení s poslušností autoritě, hierarchickou službou a strukturou, svoboda vyjadřování v rámci respektu k učitelskému úřadu církve aj. Měli bychom důkladně analyzovat dvě etapy minulosti, jak to před chvílí navrhl P. Duka - 40 let komunismu a období po roce 1990. Buďme trpěliví a určeme si jako hlavní cíl pro první dva roky sebereflexi dovnitř, protože teprve na tomto základě můžeme budovat účinné cesty ke společnosti. Souhlasím s P. Holečkem a jsem nadšen, co před chvílí říkal. Je nutné hledat cesty k bratřím a sestrám jiných křesťanských církví, abychom mohli společně určit promyšlený sled priorit, jak dostat radostnou zvěst mezi lidi. Nepodceňujme tuto fázi sebeočistnou a sebezpytnou, protože jinak budeme stát na hliněných nohou. Katolíci nejsou a nebudou schopni kvalifikovaně a přesvědčivě působit, jestliže nevědí, kdo jsou. To je můj dodatek k návrhům P. Holečka, s nímž se dobře doplňujeme. |
