ČBK - plenární sněm Katolické Církve v ČR
 
Oficiální stránky Plenárního sněmu Katolické církve v ČR 
Poslední zprávy o sněmu 
 
Základní dokumenty plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
 
I. zasedání Plenárního sněmu 
Příprava II. zasedání Plenárního sněmu 
II. zasedání Plenárního sněmu 
 
Statistiky a analýzy 
Příspěvky ke sněmu 
1999-2000 
2001 
Duchovní situace společnosti 
Rodina, manželství, žena 
Výchova a vzdělání 
Kultura a inkulturace 
Misie, preevangelizace, evangelizace 
Média, komunikace uvnitř církve 
Sociální život, podnikání 
Politický řád 
2002 - Bible 
2002 - Liturgie 
Obecné příspěvky k chystanému sněmu 
Pastorace 
Mladí lidé v církvi 
Ostatní příspěvky 
Napsali o sněmu 
 
Archiv 
Modlitba za plenární sněm 
Církevní dokumenty (koncilní a pokoncilní) 
 
Mapa stránek 
Kontakt 
 
 



 

Ekonomická vize života církví

Lubomír Mlčoch

Vážení Otcové, vážení přátelé,
valná hromada České křesťanské akademie 27. ledna t.r. uložila věnovat se otázkám ekonomické stránky života církve, jejímu financování včetně společensky kontroverzní otázky restituce církevního majetku. Byla ustavena Politologicko - ekonomická sekce, do níž byli přizváni i zástupci Občanského institutu, a ta v úzké spolupráci se sekcí církevního práva /Společnost pro církevní právo/ se ujala tohoto nelehkého úkolu. Iniciativa katolických intelektuálů a osob zainteresovaných tak či onak na otázce financování církví dostala podobu interních pracovních seminářů pod hlavičkou "Ekonomická vize života církví". Až dosud se uskutečnily 2 semináře v Emauzích, 13.června a 14.října, nepočítáme-li účast na konferenci "Stát a církev" a semináři o financování církve pořádaný paralelně 6. září Společností pro církevní právo, o nichž je referování věcí odpovědných otců Doc.Halíka a doc.Tretery.
Semináře "Ekonomická vize života církví" nemohou a nemají nahrazovat práci Ekonomické komise při České biskupské konferenci či odborných ekonomů diecézních, které řeší problematiku každodenního hospodářského života církve. Jsou pojaty jako vnitrocírkevní dialog o více krocích, který by měl napomoci orientaci začlenění církve do rodící se občanské společnosti v naší zemi, včetně nalezení nového modu vivendi ve vztazích mezi církvemi a státem. Naší snahou je ekumenický pohled na tuto problematiku, i když musím přiznat, že prozatím jde spíše o využívání zkušeností jiných církví pro grémium katolíků. Nepovažujeme za vhodné alespoň v této fázi debatu medializovat: jednak jsme zatím stále spíše na začátku oné vize, jednak považujeme za potřebné si udělat nejprve jasno mezi sebou než kontroverzní věci řešit na půdě médií, která často nejsou konstruktivnímu vyústění vztahů mezi církví a společností příliš nakloněna a hledají jen senzace.
Dialog by mohl vyústit v podkladový materiál pro vlastní rozhodování církevní hierarchie - ostatně záznamy vystoupení na seminářích dáváme k dispozici již průběžně. Celkově vzato spadá tato iniciativa plně do náplně přípravy plenárního sněmu katolické církve v naší zemi, a to hned v několika okruzích. Ukazuje se totiž, že vize budoucího řešení ekonomické stránky života církve úzce souvisí vůbec s koncepcí církve a jejím cílovým modelem. Nejde také jen o vzájemné vztahy církve a státu, ale sebeuvědomění a vnitřní mobilizaci církve samé, o probuzení života a odpovědnosti farních společenství včetně "evangelizace dovnitř církve" /termín "ekonomická pastorace" Otce Mons.Radkovského/. A konečně se ukazuje i to, že ekonomickou vizi života církve nelze odloučit ani od pohledu církve na společnost a ekonomiku jako takovou, tedy od tvůrčí aplikace sociálního učení církve na české transformující se hospodářství /příspěvek, který jsem přednesl na 1. semináři, má příznačný název: "Farnost jako základní buňka církve a evangelizace ekonomiky"/.
Bylo by zatím předčasné předjímat to, k čemu se snad s pomocí Boží dopracujeme. Přece jen však dva prozatímní poznatky - jeden pesimistický, jeden optimistický. Zdá se, že účastníci semináře již nevěří na politickou průchodnost majetkových restitucí církve.
Současně však na tom zakládají i paradoxně jakousi naději na probuzení církve, začátek cesty k jejímu dospívání, přebírání odpovědnosti za sebe samu do vlastních rukou - ovšem také rukou sepjatých i k modlitbě. Bez ní bychom totiž pod tíží doby mohli podlehnout malomyslnosti. Ale proč bychom měli být malověrní? Vždyť Pán je s námi!




Zaslat reakci na tento text.