Ing. Jaromír Schneider

Vážení účastníci Plenárního sněmu,
Svůj příspěvek nemám zaměřen na připomínky nebo návrhy ke konkrétním kapitolám a paragrafům Instrumentum Laboris (IL), ale k doporučení formální úpravy tohoto dokumentu, zejména pro jeho konečnou verzi, která má být Plenárnímu sněmu předložena na příštím zasedání. K této problematice se již zde někteří předřečníci vyslovovali.
Jestliže správně chápu určitý cíl Plenárního sněmu, je to zpracování dokumentu, který bude pomáhat formovat další činnost církve ve střednědobém až dlouhodobém časovém horizontu.Obdobné dokumenty (obdobné po formální stránce) se zpracovávají i ve veřejné správě a využívá se při jejich zpracovávání výsledků určitých společensko-vědních disciplin. Tyto dokumenty řeší žádané změny ve vymezeném socio-ekonomickém prostoru.
Jsem přesvědčen, že církev také působí ve vymezeném socio-ekonomickém prostoru a že tedy lze, s vhodnou mírou transformace, zmíněných výsledků využít i pro církevní dokument zmíněného zaměření. Zejména pro formu zpracování dokumentu s ohledem na jeho delší použití ve zmíněném časovém horizontu.
Takový dokument mívá dvě základní částí – část analytickou a část syntéze (projektu změny, formulace žádané změny).
O části analytické již zde v rozpravě byla několikráte zmínka. Zde bych doplnil, že by opravdu bylo potřebné tuto část v možné míře opřít o hodnověrné ukazatele, jak již bylo zmíněno, ale také, že je nutno formulovat závěry celé analýzy – tomuto kroku se říká interpretace analýzy. Dle mého názoru, tyto závěry v dokumentu IL zčásti jsou – ale roztroušeny v rámci celého textu – a z části v textu chybí.
Daleko větší důraz je kladen v takovém dokumentu na formu zpracování druhé základní části – formulace žádaných změn. Ve společensko-vědních disciplínách se dospělo k formulaci postupných kroků, které svou strukturou činí tuto část přehlednou a zejména vymezí vnitřní provázanost členěné celé této části.
Nejprve ve vnitřním členění je nutno formulovat „vizi“ budoucího stavu – v našem případě vizi budoucího postavení církve v ČR. Naplnění této základní vize je vhodné následně rozdělit na základní oblasti, které vytváří skupiny problematiky s obdobnou formou a možností řešení změny. Tomuto kroku se říká formulace (strategických) cílů. Dále se formulují návrhy postupů, jak tyto cíle lze dosáhnout (strategie postupu). Někdy vhodněji se tyto postupy nazývají aktivitami. Teprve na této úrovni již lze řešit prioritní výběr aktivit v časovém sledu,
Tyto formální úpravy rozvojových dokumentů umožňují přehlednost závěrů řešení, jejich jednoznačná zaměření i vyjádření vzájemné provázanosti celé problematiky úspěchu dosažení vize. Také tyto úpravy umožňují řešit potřebnou vzájemnou vnitřní vyváženost navrhovaných řešení v jednotlivých částech dokumentu co do rozsahu i hloubky navrhovaných východisek.
Tímto formálním postupem doporučuji strukturovat zejména závěrečný dokument.
Dlouho jsem váhal, zda tento příspěvek je hoden přednesení na tomto Plenárním sněmu. Jsem však opravdu vnitřně přesvědčen i na základě svých zkušeností s formulacemi rozvojových dokumentů ve veřejné správě, že navrhované formální úpravy pomohou ke správnému a přehlednému vyjádření sněmu, jak vidí budoucnost církve v ČR.
Pro ilustraci kroků navrhovaných v tomto příspěvku jsem doplnil písemnou formu příspěvku o možném členění syntetické části, které vychází z textu v předloženém IL.

Struktura syntetické části dokumentu Plenárního sněmu:

Formulace vize budoucího postavení církve v ČR:
Církev je domovem a školou společenství v ČR.

Formulace strategických cílů naplňujících vizi:
1. Církev je vnitřně i vnějšně vyrovnaná s dějinnými vlivy na její působení na území ČR.
2. Církev vyřešila proměnu a novou formaci vědomí svých členů na základě koncilní iniciace.
3. Církev přijala a prakticky uplatňuje nové zásady pro směrování pastorace na území ČR na základě principu shromažďování (ecclesia) a vysílání (missio) Božího lidu.

Formulace aktivit zajišťujících dosažení stanovených cílů:
Ad 1) – Uzavření diskuse nad smyslem českých dějin z hlediska historického i teologického
- Očištění duchovních tradic od předsudků
- Dořešení vztahu státu a církve včetně otázky financování církve

Ad 2) - Zaměření vzdělávání na hlubší chápání Božího slova a tajemství Božího zjevení
- Postupné obnovení liturgie – liturgická reforma – prohlubování poznání teologického obsahu liturgie
- Zabezpečení liturgické formace kněží a laiků
- Vytváření podmínek růstu vnitřní jednoty Božího lidu s Kristem – vytváření „communia“
- Řešení nových prostředků (nástrojů) pro vnitřní komunikaci v církvi
- Postupné odstraňování některých přetrvávajících ideologických extrémů v mentalitě a praxi dnešních katolických věřících

Ad 3) - Rozpracování teologické interpretace evangelizačního dialogu v okruzích : otázky pravdy, otázky mezilidských vztahů, otázky naděje
- Konkretizace kroků v evangelizačních záměrech na diecézních synodách
- Řešení možných forem systematické katecheze ve farnostech (v rodinách)
- (další aktivity, které vycházejí z textu IL).

Jde pouze o příklad, který si neklade za cíl ani úplnost ani správnost konkrétních formulací!

Zaslat reakci na tento text.