P. Adrián P. Zemek, OPraem.

Navrhuji upravit text pagrafů 64 – 67 následujícím způsobem:

§ 64
a) Život církve se odehrává v přirozených spádových oblastech. Tomu odpovídají diecéze, vikariát/děkanát a farnost – základní organizační jednotky církve – chápané nejen jako prosté území, ale spíše jako věřící na určeném území žijící a vytvářející konkrétní společenství. Ty organizační jednotky mají být rámcem podporujícím život věřících, i když se život církví, zvláště pastorace a evangelizace neodehrává pouze v nich.
b) Všechny struktury církve mají být konkrétním výrazem společenství věřících, oživovaných Duchem Svatým, a z tohoto hlediska nesmějí být samoúčelné. Proto je nezbytné podrobit důkladné rozvaze personální a věcnou funkčnost všech diecézních struktur a podle potřeby je průběžně obnovovat.

§65
Diecéze neboli partikulární církev je částí Božího lidu svěřená do péče biskupovi ve spolupráci s kněžstvem. V diecéze je přítomna jedna, svatá, katolická církev Kristova i když ..... instituty. Sdružování partikulárních církví do provincií má za cíl účinější podporu a plnější solidaritu ( využívaní zdrojů) na daném území.

§66
Vikariáty děkanáty ať jsou přetvořeny tak, aby farnosti v nich sdružené tvořili přirozené celky, aby v nich bylo možné a opravdu užitečné konat určité pastorační akce. I vikariát/děkanát ať je místem solidarity farností a sdílení darů. Úloha vikáře/děkana spočívá v koordinaci pastoračního úsilí a v animaci kněžského společenství. V mimořádných a nepředvídaných situacích řídí dočasně farnosti, například když farář náhle onemocní nebo zemře. Pracovní porady vikářů/děkanů s biskupem ať jsou pravidelné a umožňují účinnou duchovní správu a jsou nástrojem pro účinější službu biskupa diecézi a jedním z prostředků spoluodpovědnosti kněží diecéze na úloze samého biskupa.

§67
a) (Celý text)
b) Všude, kde farnosti nejsou schopny plnit výše uvedené úkoly, je nutné uskutečnit restrukturalizaci, která by odpovídala dnešní demografické situaci. Mnohé .... ani faru.
c) Ve větších městech někteří věřící nerespektují územní princip farností. K účasti na bohoslužbách a životě ve farních společenstvích se lidé sdružují i podle jiných hledisek než je územní. To je třeba vzit v úvahu, i když to jistě neznamená, že je třeba nahradit všechny územní farnosti personálními.

Navrhuji vložit text pod písmenem c)

§68
a) (celé ponechat)
b) (celé ponechat)
c) Sněm vybízí biskupy i ostatní místní ordináře, aby formací, povzbuzováním i napomínáním dopomohli k proměně způsobu vedení farnosti od autokratického k synodálnímu. Ať farář využívá všechny vhodné možnosti podělit se o odpovědnost za život farnosti s ostatními věřícími. Ať ordináři nadále netrpí nefunkčnost či dokonce neexistenci ekonomických a pastoračních rad ve farnostech a i jinak ať podporují ducha spolupráce pastýře – nositele služebného kněžství s ostatními veřícími – nositeli kněžství křestního. Ať navrhnou a uvedou v život takové mechnismy práce farních a ekonomických rad, aby se na jedné straně farář nemohl schovávat za „rozhodnutí“ těchto farních grémií, ani aby nestál pod jejich diktátem.

Zaslat reakci na tento text.