§ 107
Sněm si je vědom důležitosti vzdělání a bádání. Především katolické teologické fakulty, církevní vyšší odborné školy a další vzdělávací a badatelské instituce se ve vědecko-pedagogické činnosti zaměřují jak na oblasti teologie, filosofie a historie, tak na oblasti sociální práce a výchovy, kde je kladen důraz na křesťanské, etické a sociální hodnoty. Jejich činnost pramení z života církve a uskutečňuje se v církvi. Teologické fakulty mají rovněž své místo na univerzitě a vzájemně se obohacují v dialogu a spolupráci s jinými fakultami. Teologické fakulty hrají svou roli i v kultuře a ve společnosti.
§ 108
a) Na začátku devadesátých let 20. století se studium teologie rozvinulo způsobem, který nebylo možné uskutečnit na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Dnes jsou katolické teologické fakulty nedílnou součástí univerzit. V roce 1990 byla obnovena Katolická teologická fakulta na Univerzitě Karlově v Praze a Cyrilometodějská teologická fakulta na Palackého univerzitě v Olomouci se schválením Kongregace pro katolickou výchovu v Římě. V roce 1991 byla otevřena třetí katolická teologická fakulta jako součást nově vznikající Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, a to s církevním schválením diecézního biskupa. Zároveň vznikaly vyšší odborné školy, které jsou v českém vzdělávacím systému stejně jako vysoké školy zařazeny do terciární sféry vzdělávání (Caritas – Vyšší odborná škola sociální v Olomouci, Vyšší sociálně pedagogická a teologická škola Jabok v Praze). Spíše ojediněle vznikaly vzdělávací a badatelské instituce univerzitní úrovně (Teologický konvikt v Olomouci, Česká křesťanská akademie, Moravskoslezská křesťanská akademie, Centrální katolická knihovna v Praze, Římská křesťanská akademie, Centrum Aletti, Institut františkánských studií, Dominikánská teologická dílna, Diecézní teologický institut v Hradci Králové, Společnost pro církevní právo, Společnost pro duchovní hudbu, České katolické biblické dílo, aj.). Sněm vidí důležitost jejich různorodých východisek a cílů, doporučuje jejich vzájemnou spolupráci a kooperaci.
b) Všechny tři katolické teologické fakulty připravují posluchače k jáhenské a kněžské službě, a to Praha bohoslovce z českých diecézí a některé řeholníky, Olomouc bohoslovce z moravských diecézí a řeholníky, České Budějovice salesiánské, petrinské a další řeholní bohoslovce. Fakulty se však neomezily na tento specifický úkol, ale postupně si u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy akreditují další studijní programy, které jsou zaměřeny v badatelské i vyučovací činnosti do teologické, filosofické, pastorační, pedagogické, sociální, historicko-kulturní i jiných oblastí. Absolventi jsou tak stále více připravováni nejen pro práci v církvi, ale také pro práci ve společnosti. Jednotlivé fakulty se postupně na univerzitě zapojují do interdisciplinárních a mezifakultních činností tak, aby mohly vhodně připravovat své absolventy v různých studijních programech k praktickému uplatnění i mimo církevní instituce.
c) Církevní vyšší odborné školy jsou většinou zaměřeny na oblast humanitní, sociální, pedagogickou a mediální. Zdůrazňuje se u nich nejen odborná příprava, ale také etická a křesťanská zralost posluchačů.
d) Několik vzdělávacích a badatelských institucí se zaměřuje na specifické teologické oblasti a postupně významně přispívají k prohloubení křesťanství a kultury v naší zemi.
§ 109
Sněm předkládá celé místní církvi a následným diecézním synodám k podrobnějšímu projednání tyto podněty:
a) Jak zapojovat univerzitní bádání a vzdělávání do poslání místní církve.
b) Jak věnovat péči a prostředky přípravě nových odborníků, kteří by splňovali jak lidské a křesťanské, tak také akademické standardy k vědecko-pedagogické činnosti na teologických fakultách a vyšších odborných školách.
|
