Civilním zaměstnáním jáhna se rozumí takové zaměstnání, které nemá žádný vztah k pastoraci ve farnosti nebo k diakonii, jinak řešeno, které nemá žádný vztah k církevní službě jáhna. Zaměstnání jáhnů, kteří pracují jako zaměstnanci církve nebo jako zaměstnanci organizací, kam byli církví vyslání (vězeňská služba), zde není chápáno jako civilní. Pokud však jáhen pracuje například jako lékař a veškerá jeho pastorační služba v nemocnici je dobrovolná, jde o civilní zaměstnání. Ať už civilní zaměstnání jáhni po svěcení opustili nebo v něm setrvali, vnímají takto nabyté zkušenosti jako přínosné pro jáhenskou službu; je jedno zda ve farnosti nebo v diakonii. V neposlední řadě umožňují takové zkušenosti jáhnům pracujícím profesionálně získat např. soukromým podnikáním prostředky pro lepší zajištění rodiny.
Problematičtější však je již zmiňovaný konflikt mezi civilním zaměstnáním a dobrovolnou službou v pastoraci. Jáhen je totiž vždy nějakým způsobem zapojen do práce ve farnosti, což při současném stavu a systému farní správy na něj často klade přemrštěné nároky. Pokud je jeho civilní zaměstnání dobře platově ohodnoceno, nevzniká problém, protože i při srážkách z platu je příjem pro rodinu jáhna dostatečný. Existují také zaměstnání s předepsanou dobou volna, která bývají zároveň dobře finančně ohodnocena. Jáhni, kteří je vykonávají, tyto problémy nepociťují. Pokud tomu tak není, jáhen musí stále volit mezi zodpovědností vůči rodině, zodpovědností vůči farnosti, zodpovědností vůči diakonii a také zodpovědností vůči své civilní profesi. Logicky se nabízí jako řešení zaměstnání jáhna ve farnosti na částečný úvazek, aby mu byly problémy nějakým způsobem kompenzovány. V praxi však některým jáhnům není ani proplácen benzin, který projedou při pastorační službě pro farnost ve vlastním voze.
Není známo, že by se kvůli své práci pro církev jáhen dostal do problémů v civilním zaměstnání. Tedy že by například došlo k nějaké diskriminaci nebo k ukončení pracovního poměru, jen proto, že jde o svěceného služebníka církve.
|
