ČBK - plenární sněm Katolické Církve v ČR
 
Oficiální stránky Plenárního sněmu Katolické církve v ČR 
Poslední zprávy o sněmu 
 
Základní dokumenty plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
 
I. zasedání Plenárního sněmu 
Příprava II. zasedání Plenárního sněmu 
II. zasedání Plenárního sněmu 
 
Statistiky a analýzy 
Příspěvky ke sněmu 
Napsali o sněmu 
 
Archiv 
První zasedání 
POSELSTVÍ Z PRVNÍHO ZASEDÁNÍ PLENÁRNÍHO SNĚMU 
Všeobecné informace 
Materiály prvního zasedání 
Instrumentum Laboris 
Příspěvky z prvního zasedání 
Pondělí, 7. 7. 2003 
Úterý, 8. 7. 2003 
Středa, 9. 7. 2003 
Výstupy z tématických skupin 
Tiskové zprávy 
Sněmovní zpravodaj 
Přípravná komise Plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
Sekretariát Plenárního sněmu 
Liturgie Plenárního sněmu 
Modlitba za plenární sněm 
Církevní dokumenty (koncilní a pokoncilní) 
 
Mapa stránek 
Kontakt 
 
 



 

P. ThDr. Petr Žůrek

§ 106, 141 d, 67 a

Předkládám k úvaze pouze čísla a odhady, otázky jak být solí či světlem světa považuji za důležité, ale k duchovnímu rozměru se nyní nevyjadřuji. Tedy:
Jaké budou naše diecéze za 10-15 let? Dá se očekávat pokles obyvatelstva o 7-10 %. Dá se očekávat pokles počtu „statistikových katolíků“ o 10-25 %. Dá se očekávat pokles účastníků nedělních bohoslužeb o 10-35 %. Dá se očekávat pokles kněží o 10-40 %.
Dá se očekávat růst počtu trvalých jáhnů. Dá se očekávat růst členů řecko-katolické církve. Dá se očekávat vyšší požadavek na službu i teologicky vzdělaných lidí v sociálních prostředích jako jsou armáda, vězeňství, policie, zdravotnictví, sociální a humanitární služba, snad školství (i vysoké), ale i managerský sektor, podnikání, státní správa.
1. přítomnost trvalého jáhna či několika trvalých jáhnů ve farnosti jako jeden z přirozených projevů života obce (prakticky se pokusit o nárůst – pokud jsou povolání – na možné maximum; dokážu si představit poměr kněží a jáhnů ze současného 16:1,5 na 2:1; tedy k 800 trvalých jáhnů do roku 2015).
2. přítomnost řecko-katolické církve, jejích služebníků a pastoračních aktivit ve všech větších městech s přirozeným rozměrem biritualismu, materiální solidarity a vzájemné podpory (bývalá okresní a větší města ČR; dokážu si představit nárůst na 70 – 120 kněží a farností či misijních stanic).
3. počet kněží se udržuje relativně vysoko díky příchodu Poláků a Slováků. Tento trend bude pokračovat. Nenastává čas hledat další cesty jako např. pozdní povolání, ale i nových služeb jako povolání katechisty, misionáře, atd.? (Jsou i další země, kde je přetlak kandidátů kněžství jako např. Indie, Nigérie či Mexiko). Jde vlastně o dání prostoru k růstu každého daru, který v církvi máme? (dokážu si představit, že díky přílivům kněží ze zahraničí nedojde početně k poklesu počtu kněží do roku 2015).
4. Kardinál Ruini nedávno představil program formace animátorů kultury a hromadných sdělovacích prostředků. Takový animátor je nejen ve farnosti osobou která cíleně pracuje na více frontách jako jsou komunikace, kultura, informace, image, ale také pro public relations. Takový animátor má být je integrální součástí farního života.

Navrhuji:
1. (§ 106) Přirozeným projevem života církve je služba trvalého jáhna. Sněm žádá intenzivní práci pro tuto službu v celé církvi. Vytvořit podmínky, aby projevem živé farnosti byl trvalý jáhen či společenství trvalých jáhnů.
2. (§ 141 d) Sněm podporuje Apoštolský exarchát v České republice. Přítomnost farnosti, kněze či jiného orgánu (např. misijní stanice) je vhodná v každém (bývalém okresním) městě.
3. Sněm žádá otce biskupy, aby nepolevovali v integraci zahraničních kněží do domácí pastorace.
4. (§ 67 a …v závěru:) Sněm povzbuzuje farnosti k systematické komunikační činnosti. Doporučuje ustavení animátora kultury a hromadných sdělovacích prostředků.




Zaslat reakci na tento text.

Marcos Tabla
Velice se mi líbil názor, že by při každé farnosti mohlo být "společenství trvalých jáhnů" Myslím, že církev - to je biskupové a kněží - by mohli povzbuzovat laiky, aby na sebe tuto roli vzali.
Na druhou stranu, otevření dveří trvalému jáhenství já osobně chápu spíše jako cestu k "odklerikalizování" církve, jako cestu ke zmenšení odstupu "laiků" a "kléru", takže je otázka, zda by tomuto kroku nemělo předcházet mohutné rozvíjení laických struktur ve farnosti, typu pastorační rada, ekonomická rada. Místo pár placených zaměstnanců na celý úvazek zapojení dobrovolníků či více laiků s třeba jen dvouhodinovými pracovními úvazky souvisejícími s jejich odborností apd. - prostě je třeba, aby "společenství" trvalých jáhnů vzniklo přiozeně z života farnosti, nikoli zvenčí dosazením, ani niterným rozhodnutím individua.
Jinak větší zapojení řeckokatolíků do života české církve vidím jako otázku spornou, ale pokud by to fungovalo (ke spokojenosti jak latinské, tak řeckokatolické církve - ne jak u excharchátu!), byl by to obrovský přínos pro ekumenickou praxi, možná i do budoucna pro počet kněží v ČR (vzhledem k ne-celibátu u řeckokatolíků).