ČBK - plenární sněm Katolické Církve v ČR
 
Oficiální stránky Plenárního sněmu Katolické církve v ČR 
Poslední zprávy o sněmu 
 
Základní dokumenty plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
 
I. zasedání Plenárního sněmu 
Příprava II. zasedání Plenárního sněmu 
II. zasedání Plenárního sněmu 
 
Statistiky a analýzy 
Příspěvky ke sněmu 
Napsali o sněmu 
 
Archiv 
První zasedání 
POSELSTVÍ Z PRVNÍHO ZASEDÁNÍ PLENÁRNÍHO SNĚMU 
Všeobecné informace 
Materiály prvního zasedání 
Instrumentum Laboris 
Příspěvky z prvního zasedání 
Pondělí, 7. 7. 2003 
Úterý, 8. 7. 2003 
Středa, 9. 7. 2003 
Výstupy z tématických skupin 
Tiskové zprávy 
Sněmovní zpravodaj 
Přípravná komise Plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
Sekretariát Plenárního sněmu 
Liturgie Plenárního sněmu 
Modlitba za plenární sněm 
Církevní dokumenty (koncilní a pokoncilní) 
 
Mapa stránek 
Kontakt 
 
 



 

P. Jiří Pecka

§ 102, 105 a 121 - Takzvaný nedostatek kněží a související nízká angažovanost věřících na finanční podpoře své církve

Byla jednou jedna škola, na které byl zoufalý nedostatek učitelů. Noví učitelé nebyli k mání. A tak vedení školy rozhodlo, že každý učitel bude mít úvazek dvakrát větší. Po čase to nestačilo, tak každý zvýšil svou pracovní dobu ještě dvakrát. Jenže ta škola měla také naprostý nedostatek peněz na provozní zaměstnance – v kuchyni, pro úklid a podobně. Tak vedení školy rozhodlo, že každý učitel ještě musí chodit škrábat brambory do kuchyně a občas skládat uhlí. Pro tuto práci by bylo možno sehnat zaměstnance, ale nebyly na ně peníze. O tom, jak vypadal život učitelů a plody takové jejich práce je možno si učinit dost jasnou představu.
Je velmi těžké, spíše nemožné vysvětlit katolickému knězi ze zahraničí ze země, kde je na jednoho kněze například 5.000 aktivních věřících, že u nás máme také nedostatek kněží. V některých českých diecézích například 100 věřících na jednoho kněze.
Chci požádat, abychom ve svých modlitbách k Duchu svatému za nová kněžská povolání jasněji definovali svá přání. To máme představu, že třeba by bylo potřeba aby jeden kněz měl na starosti 50 nebo 30 věřících? Pak bychom byli spokojeni?
Sám jsem působil pět let ve službě, kde za pět víkendových bohoslužeb jsem liturgicky obsloužil dohromady 70 věřících. Vím o tom, že souvislosti jsou velice, velice složité. Jsem vděčný za zmínku v IL § 102 o možnosti výskytu frustrace ze snahy trvale uskutečňovat neuskutečnitelné. Ale situace, kdy vysokoškolsky vzdělaný muž s kněžským svěcením dělá technického správce třeba 15ti památkově chráněných objektů nesouc veškerou právní zodpovědnost, je přece nesmyslná.
Vrátím se k přirovnání o zmateně fungující škole. Řešením opravdu není, že učitelé budou stále více pracovat v kuchyni a v kotelně. Ano, dnešní den se tím zaplácne, ale v budoucnu se to té škole zle vymstí. Prostě ty peníze na zaměstnance se musí někde sehnat. Jinak vedení školy spolehlivě zlikviduje to nejcennější co má – lidský potenciál svého pedagogického sboru. Přírodní zákony nelze obcházet. V některých třídách to angažovaní rodiče začali řešit vlastními brigádami, ovšem na slušný chod školy to samozřejmě nestačilo. A tak vedení školy jednou svolalo všechny rodiče. Přiznalo naprosto neúnosnou situaci školy, ukázalo jim vyčerpané a zanedbané učitele, kteří často vlastně už neměli co jejich dětem předávat. A po trpělivém vysvětlování vedení školy postavilo rodiče před hotovou věc. Buď si mezi sebou vyberou peníze na provozní zaměstnance nebo prostě ta škola nebude. Rodičům došla věc, o které nikdy vlastně ani dřív nepřemýšleli, o které nikdy vedení školy před nimi nemluvilo. Sáhli do svých kapes, požádali vedení školy o jasné vyúčtovávání co se s jejich penězi děje, a vše tam funguje spokojeně až dodnes.
Nevím přesně, ale mám za to, že příspěvek účastníka nedělní bohoslužby se pohybuje někde kolem 10 Kč. Tedy za měsíc třeba 50 Kč. To nedosahuje ani poloviční výše, kolik téměř každá domácnost zaplatí měsíčně za rozhlas a televizi. Nevím o tom, že by ČBK za poslední desetiletí se nějak cíleně věnovala této otázce. Přitom změna konzumního přístupu většiny věřících k chodu jejich církve je záležitostí opravdu na více let.
V některých třídách – promiňte, farnostech – probíhají nezávisle na vedení školy zajímavé nové cesty ke zvýšení této angažovanosti. Myslím s prokazatelně vysokou účinností. Nevím, zda se o tyto projekty biskupství zajímají. Navrhuji, aby dokument sněmu obsahoval konkrétní vybídnutí ČBK, aby načrtla dlouhodobý program výchovy věřících k větší angažovanosti za chod církve. Situace podpory instituce, o které říkám, že je pro mne důležitá, padesátikorunou měsíčně je nenormální. Nebojme se toho. Nestyďme přiznat zoufalost situace a vybídnout lidi, kteří mají rádi svou církev k zapojení do řešení těchto problémů.
Mám za to, že množství práce administrativy i technického charakteru není možné účinně zvládat jen brigádnickou výpomocí. Rovněž větší zapojení věřících do zodpovědnosti za chod své farnosti a následné solidarity bude mít kladný vliv na růst rodinného prostředí v naší církvi.
Domnívám se, že investice do změny, po které kněz bude moci odevzdat 80% své nekněžské práce odborníkům a bude mít čas na svých 100 věřících, se církvi se stonásobně vrátí. Prosím, nemluvme o nedostatku kněží. 300 věřících na kněze je velký duchovní blahobyt. Hovořme o našem nezájmu podniknout zcela konkrétní kroky k sejmutí jejich břemen, která jim v radostné službě brání.
Chce to jen trochu odvahy.




Zaslat reakci na tento text.