Příspěvek k tématu Zasvěcený život

POZNÁMKY K PŘEDLOHÁM ODBORNÝCH KOMISÍ TÉMATICKÉ SEKCE PKPS PRO AUTORY A ORGANIZÁTORY

Původně nabídnutá "tvůrčí dílna" dala prostor různým způsobům zpracování témat, které pro svou pestrost vyžadují odlišný přístup.
· Přikláním se k zachování tvůrčí dílny, která i v této přípravné fázi umožňuje kulturu vyjadřování v kráse českého jazyka a může se tak stát formou evangelizace a inkulturace.
· V glosách na okraji textu pak mohou být zvýrazněny pojmy, kterých by se moderátor přidržoval při rozhovorech ve sněmovních kroužcích.
· Ke každému tématu pak navrhuji vypracovat vlastní slovník pojmů, který by v závěru přípravné fáze mohl být zpracován do společného slovníku pro potřeby sněmovních kroužků.

Některá témata se obsahem dotýkají a protínají a bude jistě vhodné nechat se vzájemně inspirovat a naučit se spolupracovat.
Tady bych ráda upozornila zvláště tématickou komisi zabývající se otázkou
· postavení laiků, apoštolátu laiků
· služby, života a formace jáhnů
· postavení, života a formace kněží
· služby biskupů
· problému ženy, manželství a rodiny
· výchovy a vzděláni
na dva dokumenty připravované ČBK do tisku:
Instrukce k některým otázkám spolupráce laiků na službě kněží (13.8.1997, Vatikán) Výchovné směrnice pro rodinu - Lidská sexualita: pravda a význam (8.12.95 ; Vatikán) Pracovní verzi dokumentů s laskavým svolením ČBK dávám k dispozici.

Pročítáním různých textů zabývajících se církevní problematikou (včetně předloh) se setkávám s nesourodou terminologií.
Domnívám se, že by bylo vhodné zabývat se touto problematikou v okruhu biblické a liturgické komise, nebo vytvořit novu odbornou komisi, která by spolupracovala s odborníky katolických nakladatelství i českého jazyka.

Tak jako existuje Papežská rada pro výklad zákonodárných textů, bylo by jistě dobré pojmout v tématických okruzích i právní problematiku a umožnit tak formou plenárního dialogu jistý stupeň vzdělání veřejnosti v okruhu církevního práva.

K vlastnímu tématu "Zasvěcený život v ČR" posílám heslovité otázky vypracované bratřími k diskusím.
Přikládám také seznam samizdatové literatury, která je k disposici v knihovně našeho kláštera.
K otázce priority témat a logické posloupnosti osnov si dovoluji navrhnout původní řazení II. vatikánského koncilu: LG; DV; SC; GS; GhD; PO+OT; PC; Jáhni; AA; OE; UR+AG; IM;GE; Žena, manželství, rodina; Hospodářko-spol. život; Duchovní situace - znamení času
Zamyslíme-li se nad začátkem naší práce, můžeme si povšimnout, že sněmovní proces zahájili biskupové České biskupské konference o slavnosti sv. Cyrila a Metoděje, 5. 7.1997. Tehdy začaly první deště povodní, a jak se i letos ukázalo, vody ještě neopadly. Plujeme na jedné lodi a i to je umění, kterému se můžeme a máme naučit - v očekávání dobré zvěsti o pevnině.

PAVEL Vl.:
Své církvi (Ecclesiam suam) 6.8.1964
O nauce a úctě k Nejsvětější svátosti (Mysterium fidei) 3. 9.1965 (Tajemství církve)
K 1100. Výročí smrti sv. Cyrila, apoštola jeho národů 2.2.1969
K 80. Výročí encykliky Rerum novarum" 14.5.1971

Kongregace pro katolickou výchovu:
O církevních univerzitách a fakultách Sapientia christiana 29.4.1979 (sam. Znojmo)

JAN PAVEL II.
List biskupům o tajemství a úctě k Eucharistii 24.2.1980 (sam. Znojmo)
Homilie při mši sv. pro kněze a řeholníky v Mariazell 13.9.1983 (sam. Znojmo)
Chlapcům a děvčatům celého světa k „Roku mládeže " (o čistotě 31.3.1985 (sam. Znojmo)
Augustin z Hipponu Augustinem Hipponensem 28.8.1986 (sam. Zn.)
Historický den v Assisi 27.10.1986 (sam. Znojmo)
K zelenému čtvrtku 1988 - Kněz a Maria 25. 3.1988 (sam. Znajmo)
O postavě a poslání sv. Josefa v životě Krista a církve Redemptoris custos 15.8.1989 (sam.Z.)

20 let po ll. vatikántském koncilu:
Druhá mimořádná synoda biskupů 25. l 1. - 8.12. 1985 (sam. Znojmo)
Problémy řeholního života po mimořádné synodě 30.11.1985 (sam. Znajmo) (Giuseppe Oliviero Girardi, SCI)
Instrukce k některým otázkám spolupráce laiků na službě kněží 13.8.1997 (LE Vaticana) (Kongregace pro kněžstvo, pro nauku víry, pro bohoslužbu a svátosti, pro biskupy, pro evangelizaci národů, pro instituty zasvěceného života a pro spol. apoštolského života, Papežská rada pro laiky, pro výklad zákonodárných textů) (PC ČBK)
Lidská sexualita: pravda a význam (Výchovné směrnice pro rodinu) 8.12.1995 (LE Vaticana) (Papežská rada pro rodinu) (PC ČBK)

Shodli jsme se, že v dokumentech církve bylo řečeno vše. Náměty k tématům diskuse jsou jednoznačně dekret II. Vatikánského sněmu Perfectae caritatis, exhortace Vita consecrata a závěry synodu o řeholním životě.

I.
1. Zasvěcený život a jeho úloha v církvi a ve světě – všeobecně a konkrétně u nás.
2. Formy zasvěceného života, historie této praxe životní biblicky i historicky – pro dobrou a správnou informaci.
3. Jak si věřící laik představuje řeholníka či řeholnici – podle způsobu života, podle činnosti (co dělá navíc), co by měli řeholníci dělat u nás zvláštního.
4. Co soudí věřící o klauzurním mnišství mužů i žen.
5. Jak si představit vztah laiků a zasvěcených osob – v různých formách zasvěceného života.
6. Je život slibů vnímán jako výzva dnešní hédonistické společnosti (čistota) proti materiální chamtivosti (chudoba); proti bezuzdné svobodě (poslušnost)? Proč ano a proč ne.
7. Jak vnímají laici úsilí o nová povolání a jaký způsob pastorace nových povolání považují za užitečný. Cítí laici potřebu, povinnost, odpovědnost se podílet na zisku nových povolání? Cítí zodpovědnost za přijaté milosti, jsou připraveni dát dar? Co dělat v rodinách, ve farnostech, hnutích pro zrod povolání? Jak je pěstovat a jak dál pomáhat udržovat?
8. Totéž jako v č. 7 specielně pro mládež – jak to mladí lidé vidí. Co považují za potřebné, aby se zrodilo povolání? Vylučují sebe zcela pro tento způsob života? Když ho nevylučují, zajišťují si informace pro tento způsob života podobně, jako si zajišťují informace o různých profánních věcech?
9. Otázka zbožných osamělých laiků – mužů k životu řeholního bratra.

II.
1. Zasvěcení – proměněná existence – výzva ke svatosti a k vzrůstu v ní.
2. Věrnost charizmatu zakladatele a tvůrčí věrnost řeholi. Základní vztah k vlastní řeholi není historií, ale současností.
3. Vztah k modlitbě a askezi. Množství práce
4. Život v komunitách – bratrství v lásce, v podmínkách po dlouhé disperzi znovu vytvářené komunity. Úloha starších osob. Řeholní dům jako základna apoštolátu, ne pouze hotel.
5. Úloha autority v zasvěceném životě (nebo krize autority?)
6. Vztah Biskupské konference ke Konferenci vyšších řeholních představených. Jak si to představují řeholníci. Koordinace úkolů a prací.
7. Sentire cum ecclesia – spolupráce s diecézí; vztahy k místní církvi – diecézi, farnosti, vztah specielního řeholního díla a místní autority – biskupa, faráře. Přizpůsobení činnosti, rozpor mezi potřebami biskupů (obsadit farnosti) a snahou o život a práci podle řeholního charismatu.
8. Spojení různých společenství zasvěceného života na tomtéž úkolu církve, v téže oblasti zaměření (např. služba v nemocnici u sester)
9. Jak může vypadat obnova duchovní a apoštolské horlivosti na spáse duší? Jak silnou překážkou je individualismus, nezávislost, seberealizace jednotlivců nebo celých institutů?
10. Zasvěcený život žen a otázka feminismu.
11. Jak obnovit život řeholních bratří? Vnímáme jejich potřebu jako příklad pokory a nezištnosti, jako pomoc ke spořádanému životu v kluzuře v našich domech?
12. Pastorace nových povolání. Jak se propagovat, Vyhledávání nových povolání. Jaká forma přípravy ve školách (církevních), konviktech, kolejích apod.
13. Počáteční formace – je nezastupitelná pro solidní základ řeholního života. Umění vytvářet konkrétní styl apoštolského života – vrůst do ducha řehole – představy a pouhé chtění nestačí. Úloha a osobnost magistra noviců.
14. Trend v životě řeholníka – světský styl? Bydlení, jídlo, odívání, cestování, prostředky k práci – potřeba či pohodlnost?
15. Prorocký charakter zasvěceného života. Svědectví života – radostného života slibů, důsledného prožívání, nebo třeba až mučednictví.Hotoví řeholníci buď předvedou život, nebo vyhynou. Cílem je tedy přimět se k tomu žít tímto způsobem.
16. Přítomnost osob zasvěceného života v životě dnešní společnosti – kultuře, masmédiích, dialogu ekumenickém i mezináboženském atd.
17. Spojení některých, spíš menších společností se stejným či podobných charismatem, řeholí, zvyklostmi, oživované jedním duchem apod. do federace nebo unie (nebo přímo do jednoho společenství?)

P. Jan Pavlík SJ
P. Augustin Šváček OFMCap.
P. Matouš Slezák OFM
P. ThLic. Marco Chiolerio OCD
P. Oldřich Prachař OFMConv.

Zaslat reakci na tento text.