Jednací řád Plenárního sněmu

Čl.1 Úvodní ustanovení
1 Plenární sněm Katolické církve v České republice (dále jen sněm) je sněmem všech římskokatolických diecézí a řeckokatolického exarchátu na jejím území.
2 Usiluje o obnovu života církve v České republice.
3 Má pravomoc uspořádat vše, co je potřebné a vhodné pro růst víry, pro společné řízení pastorační činnosti, obnovu a prohloubení křesťanského života, usměrnění mravů a obecné církevní kázně. Sněm se řídí příslušnými kanonickými předpisy.
4 Hlavní téma sněmu je „Uskutečnění závěrů 2. vatikánského koncilu v našich podmínkách“.

Čl.2 Účastníci sněmu
1 Česká biskupská konference (dále jen ČBK) zvolí před prvním plenárním zasedáním sněmu z diecézních biskupů předsedu sněmu (dále jen předseda); jeho volba vyžaduje potvrzení Apoštolského stolce.
2 Předseda po svém zvolení pozve na sněm:
a) všechny diecézní biskupy, biskupy-nástupce, pomocné biskupy, titulární biskupy, kteří na území České republiky plní zvláštní úkoly z pověření Apoštolského stolce, a emeritní biskupy;
b) kněze - generální a biskupské vikáře všech římskokatolických diecézí a řeckokatolického exarchátu na území ČR;
c) pět ženských a pět mužských vyšších představených a stejný počet náhradníků, které zvolí plenární zasedání konferencí vyšších představených ženských a mužských řeholí v České republice podle svých stanov;
d) všechny děkany katolických teologických fakult sídlících v České republice;
e) všechny rektory kněžských seminářů a teologického konviktu sídlících v České republice a rektora Nepomucena;
f) celkem 4 kněze a laiky z arcidiecéze pražské, 4 z arcidiecéze olomoucké, 3 z diecéze královéhradecké, 3 z diecéze litoměřické, 3 z diecéze českobudějovické, 3 z diecéze plzeňské, 4 z diecéze brněnské 4 z diecéze ostravsko-opavské a 2 z řeckokatolického exarchátu; z každé diecéze, resp. exarchátu, se určí stejný počet náhradníků. Každý diecézní biskup a exarcha je dá zvolit ve své diecézi či exarchátu podle vlastního volebního řádu;
g) vhodný počet hostů stanovených ČBK na plenární zasedání z odborníků k projednávaným tématům a ze zástupců katolických tuzemských a sousedních zahraničních institucí; nekatolických církevních, politických, hospodářských, vědeckých a uměleckých tuzemských institucí. Do pracovních skupin může předseda pozvat další hosty. Stálým hostem je také zástupce ERC.

Čl.3 Práva a povinnosti účastníků sněmu
1 Sněmu se účastnící biskupové mají rozhodující hlas.
2 Přítomní účastníci podle bodu b) - f) mají poradní hlas.
3 Pozvaným hostům může udělit předseda na plenárním zasedání právo promluvit. Hosté nehlasují.
Délka projevu účastníků bude stanovena na druhého zasedání sněmu.
4 Všichni pozvaní na sněm včetně hostů jsou povinni se účastnit všech jeho zasedání po celou dobu jejich trvání, pokud jim v tom nebrání spravedlivá překážka, o níž jsou povinni ihned informovat předsedu, který rozhodne o její oprávněnosti.
5 Jestliže pozvaným osobám s hlasem rozhodujícím brání v účasti spravedlivá překážka, mohou na jednotlivé zasedání určit svého zástupce písemným pověřením, a to před zahájením tohoto zasedání; tento zástupce má pouze hlas poradní. Obdobně osoby s hlasem poradním podle čl. 2 písm. c) a f) mohou určit na jednotlivé zasedání svého náhradníka písemným pověřením, a to před zahájením tohoto zasedání; o jejich účasti rozhodne předseda.
6 Nepřítomní účastníci podle čl. 2 písm. c) a f) neomluvení spravedlivou překážkou ani po upomenutí pozbývají právo účasti na sněmu. Předseda pak pozve náhradníka tak, aby poměr pozvaných účastníků podle čl. 2 písm. a) - e) a čl. 2 písm. f) zůstával minimálně dva ku jedné.
7 Pozvaní náhradníci nepřítomných účastníků se stávají nadále účastníky sněmu a mají stejná práva a povinnosti jako ti, koho nahradili.
8 Všichni účastníci sněmu se zaváží důvěrností o projednávaných věcech určených sněmem a mlčenlivostí vůči osobám neúčastnícím se sněmu.
9 Stálí pozorovatelé akreditovaní předsedou sněmu mají právo se účastnit všech jednání, která nejsou důvěrná, nemají právo na sněmu hlasovat ani mluvit k projednávaným věcem. Pozorovatelé ad hoc akreditovaní předsedou sněmu mají právo se účastnit jen určité projednávané věci a nemají právo o ní hlasovat ani k ní mluvit.

Čl.4 Místo a doba zasedání
1 První plenární zasedání sněmu se bude konat při příležitosti cyrilometodějské národní pouti ve dnech 6. - 10. července 2005.
2 Podklady pro toto druhé zasedání sněmu jsou připraveny osmi komisemi, které jmenoval předseda sněmu z delegátů a expertů a které sněm hlasováním schválil na závěr prvního zasedání v červenci 2003. Tyto komise jsou pracovní orgány sněmu, v nichž práce prvního zasedání pokračovala zpracováním jednotlivých témat. Předseda každé komise s hlasem rozhodujícím předkládá sněmu připravenou část textu k projednání.

Čl.5 Sekretariát sněmu
1 Předseda sněmu stanoví řád a personální obsazení sekretariátu sněmu. Sekretariát sněmu je orgán sněmu, který zodpovídá za průběh sněmovních jednání podle jednacího řádu a za včasnou a úplnou přípravu věcí k projednání. Skládá se z organizační, redakční, liturgické a informační sekce.
2 Organizační sekce má na starosti organizační, technickou a ekonomickou stránku plenárních zasedání sněmu. Redakční sekce má na starosti redakci předloh. Liturgická sekce má na starosti duchovní a liturgickou dimenzi sněmu. Informační sekce má na starosti publicitu sněmovního procesu.
3 Sekretariát sněmu převezme veškerá akta přípravné komise sněmu.

Čl.6 Věci k projednání
1 ČBK stanovuje věci k projednání i jejich předkladatele podle stanov ČBK.
2 Věci k projednání předkládá ČBK její stálá rada.
3 Podklady k projednávaným věcem na jednotlivých zasedáních sněmu připravuje sekretariát sněmu.
4 Návrhy na věci k projednání mohou písemně předkládat pouze účastníci sněmu s rozhodujícím nebo poradním hlasem prostřednictvím sekretariátu sněmu v termínech vyhlášených předsedou sněmu.
5 Každá věc určená k projednávání je zpracována v předloze podle osnovy schválené ČBK.

Čl.7 Průběh jednání plenárního zasedání
1 Předseda zašle jmenování všem účastníkům sněmu spolu s jednacím řádem a seznamem pozvaných účastníků. Na každé zasedání zašle pozvánku s místem a datem určeným ČBK nejméně 30 dní před zasedáním Plenárního sněmu spolu s programem a podklady k věcem k projednání.
2 Předseda může pověřit řízením jednotlivých plenárních zasedání svého zástupce z diecézních biskupů.
3 Předseda zahájí každé zasedání mší svatou (pokud možno za církevní shromáždění) s vyznáním víry, prosebnou modlitbou k Duchu Svatému za Plenární sněm.
4 Předseda pověří skrutátory průběžnou evidencí:
a) přítomných pozvaných účastníků s rozhodujícím a poradním hlasem;
b) přítomných pozvaných hostí;
c) účastníků předem omluvených spravedlivou překážkou;
d) zástupců či náhradníků pozvaných nepřítomných účastníků;
e) náhradníků neomluvených účastníků;
f) pozvaných, kteří pozbyli práva účasti na sněmu.
5 Předseda dále pověří skrutátory průběžnou evidencí:
a) počtu přítomných účastníků s rozhodujícím a poradním hlasem, a z toho
b) hlasujících pro a proti určitému návrhu,
c) minimálního počtu rozhodujících hlasů potřebných k přijetí návrhu projednané věci (dále jen „quorum“).
6 Předseda přivítá na prvním zasedání účastníky sněmu, seznámí je s cílem, jednacím řádem a harmonogramem sněmu.
7 Na začátku jednotlivých zasedání předseda seznámí účastníky s programem věcí k projednání.
8 Hlasování o projednaném návrhu je tajné, nebyl-li veřejně přijat návrh na veřejné hlasování.
9 Předseda vyzve účastníky sněmu ke hlasování o případném návrhu důvěrnosti projednávání věci.
10 V případě, že věc k projednání nebude důvěrná, předseda pozve k účasti akreditované pozorovatele, které skrutátoři evidují.
11 Předseda vyzve předkladatele předlohy projednávané věci o její prezentaci podle schválené osnovy a přijímá přihlášky do rozpravy, podle kterých uděluje slovo účastníkům.
12 Účastník po dobu svého příspěvku nesmí být rušen. Předseda může odejmout slovo účastníkovi, jestliže nemluví k projednávané věci.
13 Jestliže dojde k jakémukoliv narušování jednání, předseda má právo zjednat pořádek napomenutím, popř. přerušením jednání a dalšími prostředky prostřednictvím sekretariátu sněmu.
14 Všechny příspěvky k rozpravám budou písemné a budou neprodleně doručeny sekretariátu sněmu.
15 Redakční sekce sekretariátu sněmu zapracuje příspěvky do dalšího čtení předlohy tak, aby bylo dosaženo co možná maximálního konsensu a po projednání v sekretariátu sněmu určí předseda dobu zařazení návrhu do programu zasedání sněmu.
16 Předseda předloží každý projednaný návrh nejprve k hlasování poradním hlasům a jeho výsledek oznámí všem účastníkům sněmu.
17 Po tomto hlasování mohou účastníci vzhledem k závažnosti věci navrhnout quorum hlasů biskupů, kteří ho přijmou prostou většinou.
18 Pouze o věci odhlasované poradními hlasy pak hlasují přítomní biskupové. Návrh je přijat jejich nadpoloviční většinou, popř. jiným přijatým quorem.
19 Po poradě s účastníky sněmu může předseda některá usnesení projednat s Apoštolským stolcem.
20 Předseda sdělí případné připomínky Apoštolského stolce všem účastníkům plenárního zasedání a dá je zapracovat sekretariátu sněmu do přijatého usnesení.
21 Předseda zakončí plenární zasedání mší svatou (pokud možno za církevní shromáždění) s vyznáním víry, s děkovnou modlitbou k Duchu Svatému za Plenární sněm a případn oznámí účastníkům příští dobu a místo plenárního zasedání.

Čl.8 Zakončení sněmu
1 Na konci druhého zasedánísněm hlasováním rozhodne o způsobu vyhlášení jednotlivých usnesení.
2 Předseda oznámí ČBK usnesení o všech věcech určených k projednání a ta ukončí sněm.
3 Sněm může být také rozhodnutím ČBK kdykoliv odročen, přerušen nebo ukončen.
4 Všechna přijatá usnesení sekretariát sněmu sestaví do sněmovních akt, která předseda po ukončení sněmu zašle v celku a najednou Apoštolskému stolci k přezkoumání.
5 Neprodleně po přezkoumání Apoštolským stolcem předseda vyhlásí jednotlivé dokumenty způsobem stanoveným sněmem.
6 Za provedení sněmovních usnesení ručí adresáti sněmovních usnesení a jejich církevní představení.