ČBK - plenární sněm Katolické Církve v ČR
 
Oficiální stránky Plenárního sněmu Katolické církve v ČR 
Poslední zprávy o sněmu 
 
Základní dokumenty plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
 
I. zasedání Plenárního sněmu 
Příprava II. zasedání Plenárního sněmu 
II. zasedání Plenárního sněmu 
 
Statistiky a analýzy 
Příspěvky ke sněmu 
Napsali o sněmu 
 
Archiv 
První zasedání 
POSELSTVÍ Z PRVNÍHO ZASEDÁNÍ PLENÁRNÍHO SNĚMU 
Všeobecné informace 
Materiály prvního zasedání 
Instrumentum Laboris 
Příspěvky z prvního zasedání 
Výstupy z tématických skupin 
Úterý, 8. 7. 2003 
Středa, 9. 7. 2003 
Tiskové zprávy 
Sněmovní zpravodaj 
Přípravná komise Plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
Sekretariát Plenárního sněmu 
Liturgie Plenárního sněmu 
Modlitba za plenární sněm 
Církevní dokumenty (koncilní a pokoncilní) 
 
Mapa stránek 
Kontakt 
 
 



 

Kultura a umění v životě místní církve

Modlitbou zahájil biskup Josef Koukl
Moderátorem byl zvolen biskup Josef Hrdlička. Volbu přijal.
Zapisovatelem byl zvolen P. Jiří Pecka. Volbu nepřijal. Druhý největší počet hlasů měl P. Stanislav Přibyl, CSsR. Volbu přijal.

Hrdlička: Proč jste si zvolili tuto skupinu?
Socha: Živil jsem se kdysi hudbou, kultura osloví celého člověka. Výchova ke kráse je evangelizační služba.
Koukl: Krása je jedna z možných cest k Bohu.
Hájek: Jsem obklopen krásou v havarijním stavu. Založil jsem a rediguji časopis Varhaník.
Habart: Křesťanství je opravdová kultura, vždy kulturu rozvíjelo.
Schneider: Hudba je moje hobby. Kulturu rozšiřuji i na kulturu mezilidských vztahů. Kultura má vliv i na morálku.
Bratršovský: Od mládí miluji knihy. Inspirací je pro mě to, že Francie zůstala katolickou, protože měla vždy silnou katolickou kulturu.
Pecka: Jinde nebylo místo. Bojím se této skupiny. O umění není těžké hovořit ve velkých, nabubřelých, nic neříkajících slovech.
Forgač: Naprosto souhlasím s doposud řečeným. Je to i mé mínění. Kultura představuje mimoslovní vyjádření hodnot.
Babička: Kultura je i životní styl i vlastní umění. V komentáři k IL jsem si připravil několik poznámek. Žiji na venkově a založil jsem nadační fond na záchranu kostela.
Kolek: Jsem tu profesionálně jako výtvarník. Pro sakrální prostor umění je i ars vivere. Vedu 50 let scholu gregorianu v Brně.
Vácha: Nedělní homilie má být báseň v próze – a proto jsem tady.
Hrdlička: V ČBK mám na starosti kulturu a zároveň jsem členem papežské komise De bonis culturalibus ecclesiae.

Babička: Spojení kultury se sportem.
Kolek: Fotbalista Nedvěd. Jeho rodiče mu říkali: Ať děláš cokoli, buď dobrým člověkem. Na prvním místě Bůh, a potom být dobrým člověkem.
Koukl: Aby se z kultury nestala kulturistika, jen kult krásného těla.
Hrdlička: Zajímavé – kult, kultura, kulturistika
Bratršovský: Církev vytvořila symbiózu mezi kulturou a vírou.
Koukl: Kostel je vzorem umění. To nejkrásnější pro Pána Boha.
Hrdlička: I kultura byla v krizi. Církev také produkovala kýče.
Fiala: Cultus – kultura. Bohopocta a kultura má stejný kořen. Kultivace projevů života, projevů víry, poutních míst, mezilidských vztahů.
Socha: Jak v dnešní době probudit zájem? Rozšířit obzory? Proces zrání ke kráse. Jak najít cestu ke kultivaci člověka?
Fiala: Oslovení krásou na poutních místech. To má kultivační vliv. – Existuje i zneužívání kultury. Masová kultura, kýče atd. Jak fungují liturgické komise při diecézích? Jak to, že se vidí v kostelích podprůměrné a kýčové vybavení?
Hrdlička: Nebojme se, že prostý člověk nebude rozumět umění.
Koukl: Jak se zlepšuje podle §117b vztah mezi institucemi?
Hájek: Památkáři jsou fundamentalisté. Jakmile se začne něco dít, začnou diktovat. Interiér skutečně kultivuje. Špinavý a otřískaný kostel také způsobuje, že věřící např. nechodí do kostela dobře oblečeni. Kostel, když je v nepořádku, nekultivuje ani chování ani vnější podobu věřících.
Ing. Schneider: Kultivace vyžaduje pokoru. Nejednám, že něco mám, ale že mě něco proměňuje. Pokora jak na straně tvůrce, tak na straně příjemce.
Hrdlička: Kněz nemůže umělce svazovat. Kněz nemůže mít patent na všechno.
Kolek: Nenarazil jsem na negativní postoje. Když má člověk profil, investor už ví, co může po tom kterém umělci chtít. Vždy došlo v pokoji k dohodě.
Socha: Na jisté akci si umělci opravdu posteskli, že o ně církev nemá zájem.
Hájek: Kromě populární hudby existoval jakýsi vyšší populár, který byl přechodem k opravdovému umění. V církvi existuje jen lidová píseň a vysoká hudba (Bach a výše). Ve výtvarném umění – vysoké umění nebo sádrová Panenka Maria. Chybí střední třída.
Kolek: Tento problém není řešitelný. Koncert je pro ty, kdo na něj jdou a kdo si ho vyberou. Kostel je ale pro všechny. Pro koho stavět? Kostel má být zároveň prostředkem evangelizace. Má tím být dokonce osloven i nevěřící člověk.
Socha: Přilnutí k umění nevyžaduje jen výchovu, ale i čas.
Kolek: Existuje možnost zakomponovat do moderního umění symboly či znaky, které jsou po staletí srozumitelné. Ty se stávají klíčem, skrze něž lze pochopit celé dílo.
Fiala: Špatný stav chrámové hudby ničí vkus věřících. – Znalost hodnot, které spravují kněží.
Schneider: Církev nedělá výběr, zve všechny. Z toho pohledu by se mělo k umění a kultuře přistupovat. Nepodbízet se, stanovit výchovu a hranici srozumitelnosti. – Vytrácí se rozumění symbolům a potažmo vztah k nim.
Socha: Prubířským kamenem umění je např. ordinárium. Jak tomu dát uměleckou hodnotu a respektovat niveau lidu?
Pecka: Kde je jádro věci, že někdo vnímá a jiný nevnímá? Hodně je dáno výchovou. Někteří kněží bydlí jako v chlívku. Říkají, že to stačí. U výchovy bohoslovců pokora a respekt. Když nerozumím já, musím brát to, že jim rozumí někdo jiný.
Socha: Církev má velkou odpovědnost za dar krásy. Liturgie je umění všech umění.
Kolek: Novost nového umění je v tom, že staří umělci odezírali z Božího díla, moderní umění chce odezírat z Boží činnosti. Chce tvořit tak jako Bůh. Něco, co je tak originální, že to nemá analogii. Předmět umění je místo setkání ducha autorova s duchem toho, kdo umění vnímá. Tato rezonance může nastat až po čase. To vysvětluje tu skutečnost, že je někdo uznáván až dlouho po své smrti.
Schneider: Není moderní umění jen rozbourání řádu?
Kolek: Moderní umění poskytuje velký prostor pro šarlatánství. Divák se musí pro umění probudit.
Forgač: Staré umění působilo na diváka ihned. Ale dnes nám to nejprve připadá jako mazanice. Chce to čas, aby zapůsobilo.
Kolek: Já neodezírám ze světa. Nedělám krajinu, portrét. Já se dívám na Boha, jak to dělá. Napodobuji Boží kreativitu. Ta je inspirující pro všechny. Zde vzniká nárok na tvorbu, ale i na toho, kdo vnímá.
Hrdlička: Umění otvírá dveře k evangeliu. Památka způsobuje, že se scházíme, lidé se ptají a zažíváme otevřenost na tajemství, které to umění zobrazuje. Např. svěcení sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci a jeho zapsání do UNESCO.
Hájek: Památka musí být krásná. Když je ošklivá, demoralizuje a nekultivuje.
Hrdlička: Ale je výkřikem do svědomí.

Přestávka

Hrdlička: Všimneme si §114. Kdo má změny?
Habart: Já bych polemizoval s termínem „vnímání věcí neviditelných“. Je to zobrazování nezobrazitelného. Toho, co nám protestanti vytýkají.
Forgač: Navrhuji §§110-119 opatřit obecnou formulací a doporučením. Dále komentovat současný zákon o kulturních památkách a jeho sankce pro nás. Tam vidím největší problém.
Hájek: Musíme zachraňovat hasičskou technikou. Kde hoří, tam to hasit.
Hrdlička: To je problém, který je součástí balíku problémů mezi církví a státem.
Schneider: Nejen opravovat, ale uvažovat, zda se nezbavit. Nechat to jako kulturní památku, ale v extrémním případě i zbourat!?
Hrdlička: Nezřeknout se staveb neúnosných pro budoucí provoz církve?
Koukl: Bouračky prodáváme (fary atd.). Další problém vidím tam, když si např. Němec vzpomene, že opraví svůj rodný kostel, který je ale absolutně k ničemu. Tak máme úplně opravený kostel, který je však zazděný, protože tam nejsou věřící.
Socha: Bojím se, že vám nikdo žádný kostel nekoupí.
Hrdlička. Jeví se nám, že kapitoly 23 a 24 jsou dobře zpracované.
Bratršovský: Já s tím souhlasím.
Hrdlička: Jsme názoru, že solidarita mezi farnostmi ekonomicky silnějšími a slabšími by se měla rozvíjet. Můžeme ale zajistit, aby se bývalý kostel například nestal předmětem znesvěcení?
Babička: Dát to obcím. Nebo na bytové účely.
Schneider: Převést na stát.
Pecka: Kostel je ale také symbol něčeho. Symbol katolictví. Může být symbol katolictví dominantou obce, která je nevěřící? Pokud solidarizující sbírky, pak na živé projekty.
Hájek: §117a poslední věta se mi zdá příliš obecná. Chtěl bych tam vsunout slovo spoluzodpovědnost. – Je nutné i nadále prohlubovat a šířit povědomí o spoluzodpovědnosti církve i široké veřejnosti.
Forgač: Návrh článku: Pracovní skupina na téma „Kultura a umění v životě místní církve“ bere jako velmi solidní a kvalitní základ dané problematiky § 110-119 IL. Pracovní skupina vřele doporučuje, aby tento materiál byl dále rozpracován na základě reálné analýzy. A to mimo jiné s akcentem na precizaci:1. rozdílu kultury a umění, 2. potřeby umění pro liturgii a pastoraci, 3. potřeby konkrétních církevních staveb z minulosti pro pastoraci v daném terénu, 4. ekonomické zabezpečení nákladů na záchranu, opravu a údržbu včetně spoluodpovědnosti celé církve a široké veřejnosti v ČR za kulturní hodnoty 5.i možného zcizení těchto staveb ve smyslu CIC i civilního práva.
Hrdlička: V plénu vznesené připomínky P. Hájka, Mons. Sochy P. Stanislava Přibyla a Dr. Babičky podporujeme.
Socha: Formulovat konkrétnější podobu výchovy ke kultuře a umění. Je to v §112 a 113.
Hrdlička: Ještě tam dejte: V diskusi bylo doporučeno věnovat větší pozornost §113c.
Hrdlička: Mělo by se také napsat, že pan Ludvík Kolek je vhodnou osobou, která by měla v obou seminářích vychovávat ve věcech kultury a umění bohoslovce.

Závěr: Pracovní skupina na téma „Kultura a umění v životě místní církve“ bere jako velmi solidní a kvalitní základ dané problematiky § 110-119 IL. Pracovní skupina vřele doporučuje, aby tento materiál byl dále rozpracován na základě reálné analýzy. A to mimo jiné s důrazem na precizaci:1. rozlišení kultury a umění, 2. potřeby umění pro liturgii a pastoraci, 3. potřebnosti konkrétních církevních staveb z minulosti pro pastoraci na daném území, 4. ekonomické zabezpečení nákladů na záchranu, opravu a údržbu včetně spoluodpovědnosti celé církve a široké veřejnosti v ČR za kulturní hodnoty 5 .i možného zcizení těchto staveb ve smyslu CIC i civilního práva. Pracovní skupina dále podporuje projednat shora uvedené připomínky P. Hájka, Mons. Sochy a PhDr. Babičky. Rovněž doporučuje věnovat větší pozornost §113c IL.




Zaslat reakci na tento text.