Kultura a umění v životě místní církve
Modlitbou zahájil biskup Josef Koukl
Hrdlička: Proč jste si zvolili tuto skupinu? Kolek: Fotbalista Nedvěd. Jeho rodiče mu říkali: Ať děláš cokoli, buď dobrým člověkem. Na prvním místě Bůh, a potom být dobrým člověkem. Koukl: Aby se z kultury nestala kulturistika, jen kult krásného těla. Hrdlička: Zajímavé – kult, kultura, kulturistika Bratršovský: Církev vytvořila symbiózu mezi kulturou a vírou. Koukl: Kostel je vzorem umění. To nejkrásnější pro Pána Boha. Hrdlička: I kultura byla v krizi. Církev také produkovala kýče. Fiala: Cultus – kultura. Bohopocta a kultura má stejný kořen. Kultivace projevů života, projevů víry, poutních míst, mezilidských vztahů. Socha: Jak v dnešní době probudit zájem? Rozšířit obzory? Proces zrání ke kráse. Jak najít cestu ke kultivaci člověka? Fiala: Oslovení krásou na poutních místech. To má kultivační vliv. – Existuje i zneužívání kultury. Masová kultura, kýče atd. Jak fungují liturgické komise při diecézích? Jak to, že se vidí v kostelích podprůměrné a kýčové vybavení? Hrdlička: Nebojme se, že prostý člověk nebude rozumět umění. Koukl: Jak se zlepšuje podle §117b vztah mezi institucemi? Hájek: Památkáři jsou fundamentalisté. Jakmile se začne něco dít, začnou diktovat. Interiér skutečně kultivuje. Špinavý a otřískaný kostel také způsobuje, že věřící např. nechodí do kostela dobře oblečeni. Kostel, když je v nepořádku, nekultivuje ani chování ani vnější podobu věřících. Ing. Schneider: Kultivace vyžaduje pokoru. Nejednám, že něco mám, ale že mě něco proměňuje. Pokora jak na straně tvůrce, tak na straně příjemce. Hrdlička: Kněz nemůže umělce svazovat. Kněz nemůže mít patent na všechno. Kolek: Nenarazil jsem na negativní postoje. Když má člověk profil, investor už ví, co může po tom kterém umělci chtít. Vždy došlo v pokoji k dohodě. Socha: Na jisté akci si umělci opravdu posteskli, že o ně církev nemá zájem. Hájek: Kromě populární hudby existoval jakýsi vyšší populár, který byl přechodem k opravdovému umění. V církvi existuje jen lidová píseň a vysoká hudba (Bach a výše). Ve výtvarném umění – vysoké umění nebo sádrová Panenka Maria. Chybí střední třída. Kolek: Tento problém není řešitelný. Koncert je pro ty, kdo na něj jdou a kdo si ho vyberou. Kostel je ale pro všechny. Pro koho stavět? Kostel má být zároveň prostředkem evangelizace. Má tím být dokonce osloven i nevěřící člověk. Socha: Přilnutí k umění nevyžaduje jen výchovu, ale i čas. Kolek: Existuje možnost zakomponovat do moderního umění symboly či znaky, které jsou po staletí srozumitelné. Ty se stávají klíčem, skrze něž lze pochopit celé dílo. Fiala: Špatný stav chrámové hudby ničí vkus věřících. – Znalost hodnot, které spravují kněží. Schneider: Církev nedělá výběr, zve všechny. Z toho pohledu by se mělo k umění a kultuře přistupovat. Nepodbízet se, stanovit výchovu a hranici srozumitelnosti. – Vytrácí se rozumění symbolům a potažmo vztah k nim. Socha: Prubířským kamenem umění je např. ordinárium. Jak tomu dát uměleckou hodnotu a respektovat niveau lidu? Pecka: Kde je jádro věci, že někdo vnímá a jiný nevnímá? Hodně je dáno výchovou. Někteří kněží bydlí jako v chlívku. Říkají, že to stačí. U výchovy bohoslovců pokora a respekt. Když nerozumím já, musím brát to, že jim rozumí někdo jiný. Socha: Církev má velkou odpovědnost za dar krásy. Liturgie je umění všech umění. Kolek: Novost nového umění je v tom, že staří umělci odezírali z Božího díla, moderní umění chce odezírat z Boží činnosti. Chce tvořit tak jako Bůh. Něco, co je tak originální, že to nemá analogii. Předmět umění je místo setkání ducha autorova s duchem toho, kdo umění vnímá. Tato rezonance může nastat až po čase. To vysvětluje tu skutečnost, že je někdo uznáván až dlouho po své smrti. Schneider: Není moderní umění jen rozbourání řádu? Kolek: Moderní umění poskytuje velký prostor pro šarlatánství. Divák se musí pro umění probudit. Forgač: Staré umění působilo na diváka ihned. Ale dnes nám to nejprve připadá jako mazanice. Chce to čas, aby zapůsobilo. Kolek: Já neodezírám ze světa. Nedělám krajinu, portrét. Já se dívám na Boha, jak to dělá. Napodobuji Boží kreativitu. Ta je inspirující pro všechny. Zde vzniká nárok na tvorbu, ale i na toho, kdo vnímá. Hrdlička: Umění otvírá dveře k evangeliu. Památka způsobuje, že se scházíme, lidé se ptají a zažíváme otevřenost na tajemství, které to umění zobrazuje. Např. svěcení sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci a jeho zapsání do UNESCO. Hájek: Památka musí být krásná. Když je ošklivá, demoralizuje a nekultivuje. Hrdlička: Ale je výkřikem do svědomí. Přestávka
Hrdlička: Všimneme si §114. Kdo má změny? Závěr: Pracovní skupina na téma „Kultura a umění v životě místní církve“ bere jako velmi solidní a kvalitní základ dané problematiky § 110-119 IL. Pracovní skupina vřele doporučuje, aby tento materiál byl dále rozpracován na základě reálné analýzy. A to mimo jiné s důrazem na precizaci:1. rozlišení kultury a umění, 2. potřeby umění pro liturgii a pastoraci, 3. potřebnosti konkrétních církevních staveb z minulosti pro pastoraci na daném území, 4. ekonomické zabezpečení nákladů na záchranu, opravu a údržbu včetně spoluodpovědnosti celé církve a široké veřejnosti v ČR za kulturní hodnoty 5 .i možného zcizení těchto staveb ve smyslu CIC i civilního práva. Pracovní skupina dále podporuje projednat shora uvedené připomínky P. Hájka, Mons. Sochy a PhDr. Babičky. Rovněž doporučuje věnovat větší pozornost §113c IL. |
