ČBK - plenární sněm Katolické Církve v ČR
 
Oficiální stránky Plenárního sněmu Katolické církve v ČR 
Poslední zprávy o sněmu 
 
Základní dokumenty plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
 
I. zasedání Plenárního sněmu 
Příprava II. zasedání Plenárního sněmu 
II. zasedání Plenárního sněmu 
 
Statistiky a analýzy 
Příspěvky ke sněmu 
1999-2000 
2001 
Duchovní situace společnosti 
Rodina, manželství, žena 
Výchova a vzdělání 
Kultura a inkulturace 
Misie, preevangelizace, evangelizace 
Média, komunikace uvnitř církve 
Sociální život, podnikání 
Politický řád 
2002 - Bible 
2002 - Liturgie 
Obecné příspěvky k chystanému sněmu 
Pastorace 
Mladí lidé v církvi 
Ostatní příspěvky 
Napsali o sněmu 
 
Archiv 
Modlitba za plenární sněm 
Církevní dokumenty (koncilní a pokoncilní) 
 
Mapa stránek 
Kontakt 
 
 



 

Sociální problematika

Sociální problematika

Příspěvek pro schůzi přípravné komise plenárního sněmu katolické církve v ČR (v Praze 1. 3.1997)

Z celého komplexu současných sociálních problémů v ČR se chci zaměřit na současný stav financováni Charitních ošetřovatelských služeb (dále CHOS), resp. neziskových organizaci, které obdobné služby poskytuji. Problémy vyplývají z pochybné koncepce financování domácí péče. V domácí péči se prolíná zdravotní i sociální péče a nelze stanovit jasnou hranici mezi těmito službami.
Financování ošetřovatelského lůžka patři podle legislativy do resortu zdravotnictví. Diagnostická skladba klientů vyvolává potřebu nejen zdravotní ale i sociální pomoci. Domovy důchodců ze 70 - 80 % suplují ošetřovatelské lůžko ( - což je termín podle MZd), legislativně i fakticky se tedy jedná o zdravotní péči, která je ale hrazena pouze resortem Ministerstva práce a sociálních věci, ne zdravotní pojišťovnou. Tento typ klientů převážně v domácí péči zabezpečuje CHOS a další neziskové organizace podobného typu. Nově se profilující agentury soukromé domácí péče nemají o tyto klienty zájem, zaměřují se spíše na lukrativní výkony (injekce apod.) placené zdravotními pojišťovnami.
Charitní ošetřovatelské služby plní důležité poslání v oblasti péče o starší nemocné občany bez ohledu na rasovou příslušnost, náboženské vyznáni (lépe snad světový názor v případě nábožensky lhostejných), snaží se pomáhat všem potřebným. Nemůže (a nechce) si vybírat ani vhodnou diagnostickou skladbu klientů, tj. takových případů, které jsou méně časově náročné a relativně dobře hodnoceny pojišťovnou. Z tohoto vysvětlení vyplývá jednoznačná nutnost stanovit celostátně platná jasná pravidla financování CHOS a podobných neziskových zařízení, ať jsou provozována Charitou nebo jinou humanitární institucí (Diakonie apod.).
Je nutné říci, že je jednoduché a velmi dobře dostupné poučení o úspěšně fungujícím modelu. Ve světě (konkrétně v západní Evropě) na základě dlouholetých zkušeností je domácí péče financována v kombinaci z resortu Zdravotnictví a resortu Sociálního. Podstata spočívá v tom, že postižený člověk má nárok z pojištění na konkrétní příspěvek, ukládaný na konto. Je na jeho rozhodnutí, jaký typ služby zvolí a bude z konta hradit. Může to být tedy rodina, která se chce a může o svého člena starat, státní či nestátní agentura poskytující domácí péči či ústavní zařízeni.
Tím by CHOS (a jim podobná zařízení) byly schopny samofinancování a nebudou odkázány na poskytnutí či neposkytnutí příspěvku (např. od městského úřadu) na vyrovnáni finanční ztráty, jak tomu je např. u nás v Hradci Králové.
Ministerstvo zdravotnictví není několik let schopno se dohodnout s ministerstvem práce a sociálních věci na společném financování domácí péče. Pokud tato dezorganizace ve financování zdravotní a sociální péče přetrvá i do nově schváleného zákona o "Veřejném zdravotním pojištění", může dojít ke kolapsu a rozpadu těchto neziskových organizací poskytujících domácí péči.
Ze současného stavu vyplývá celá řada problémů, z nichž naprosto neodpovídající finanční ohodnocení náročné práce ošetřovatelek - zdravotních sester je jen jedním (i když ne nevýznamným) bodem.
Fakt, že služba CHOS (a dalších podobných zařízení) je nezastupitelná a nejméně finančně náročná (např. ve srovnání s pobyty v ústavních zařízeních) je snad nesporný. Jsem přesvědčen o tom, že bohužel všechny problémy v sociální oblastí jsou způsobeny nedostatečným sociálním vědomím jednak celé společností, ale především současným úzce ekonomicky zaměřeným vedením státu.

Marie Retíková
Ing. ThMgr. K. Voslař




Zaslat reakci na tento text.