|
|
Trvalí jáhni
Příspěvek pro přípravnou komisi sněmu katolické církve
Ve struktuře katolické církve v naší zemi se již několik let rozrůstá
skupina mužů, s nimiž si většinou nikdo neví rady. Jsou to trvalí
jáhnové. Patřím mezi ně.
Věroučná konstituce o církvi Lumen gentium se na několika místech o
jáhnech zmiňuje. Z toho se dá vyvodit, že se nejedná o skupinu, která
by v církvi nebyla vítána. Spíše je tiše opomíjena. Dokumentuje to i
informační materiál, který jsme před dnešním jednáním dostali. Jmenují
se tam biskupové, kněží, laici. O jáhnech ani vidu, ani slechu. Z
vlastní zkušenosti vím, že ani biskupové, ani kněží a nakonec ani
společenství věřících namnoze nevědí, co od jáhnů očekávat, a tedy jak
se na ně dívat. Jeden směr považuje jáhny za neplnohodnotné kněze,
kteří tím, že nemohou zpovídat či objíždět roztroušené kostely a
sloužit mše, jsou vlastně neužiteční. Druhý vyhraněný pohled hledá v
jáhnech náhradu za chybějící kněze, chtěl by je ustanovit na prázdné
fary a očekává udržení křesťanského života.
V souvislosti s tímto chci upozornit ještě na jeden problém. Trvali
jáhnové, tím že nenavazují v latinské církvi na novodobou tradici,
nemají blízké vzory. Tedy i my si jen velmi těžko vytváříme vlastní
představu o této službě.
Trvalí jáhnové jistě nejsou přechodným jevem v církvi. Pro sněm je tu
k řešení nejen výše popsané formulování naší úlohy. Dalším problémem k
řešení je to, že se nejedná jen o nás jáhny, ale i o naše manželky, a
to jak ve vztahu k nám, tak ve vztahu ke společenství, kde působíme.
Celá struktura církve je postavena před realitu, na kterou latinská
církev není zvyklá - totiž: služebník církve, který přijal určitý
stupeň svátosti svěcení, už předtím přijal neméně důležitou svátost
manželství.
Uvedenou skutečnost dostat do vzájemného souladu je nutné pro nás
jáhny, pro naše manželky, pro hierarchii i pro celé společenství
církve.
Mgr. Ing. Martin Opatrný
Zaslat reakci na tento text.
|