ČBK - plenární sněm Katolické Církve v ČR
 
Oficiální stránky Plenárního sněmu Katolické církve v ČR 
Poslední zprávy o sněmu 
 
Základní dokumenty plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
 
I. zasedání Plenárního sněmu 
Příprava II. zasedání Plenárního sněmu 
II. zasedání Plenárního sněmu 
 
Statistiky a analýzy 
Příspěvky ke sněmu 
1999-2000 
2001 
Duchovní situace společnosti 
Rodina, manželství, žena 
Výchova a vzdělání 
Kultura a inkulturace 
Misie, preevangelizace, evangelizace 
Média, komunikace uvnitř církve 
Sociální život, podnikání 
Politický řád 
2002 - Bible 
2002 - Liturgie 
Obecné příspěvky k chystanému sněmu 
Pastorace 
Mladí lidé v církvi 
Ostatní příspěvky 
Napsali o sněmu 
 
Archiv 
Modlitba za plenární sněm 
Církevní dokumenty (koncilní a pokoncilní) 
 
Mapa stránek 
Kontakt 
 
 



 

Zkušenosti s předáváním živé víry - Neokatechumenát

Zkušenosti s předáváním živé víry.

Současný proces sekularizace přivedl mnoho lidí k opuštění víry i církve. Z toho důvodu je důležité, aby byla otevřena nová cesta výchovy ke křesťanství.
Neokatechumenátní Cesta je jednou z možností předávání víry. Chce pomoci ve farnostech začít s cestou uvedení do křtu, aby bylo možné objevit co znamená být křesťanem. Je pro biskupy nástrojem ve službě farnostem, aby mnoho lidí bylo znovu přivedeno k víře, kterou opustili. V mnoha diecézích západních zemí existují dnes pokusy o katecheze pro dospělé.
Neokatechumenátní cesta je prožívána uvnitř aktuální struktury farnosti. Díky ohlašovaní Kerygmatu, které má moc volat člověka k novému životu skrze Ducha Vzkříšeného Krista, vytvářejí se malá společenství složená z osob (různorodých věkem, sociální situací, mentalitou, vzděláním), které chtějí znovu objevit a plně žít křesťanský život a podstatné důsledky křtu.
To se uskutečňuje skrze katechumenát po křtu (neokatechumenát), rozdělený do různých etap (podle Obřadu uvedení dospělých do společenství církve), jež jsou podobné těm v prvotní církvi, avšak přizpůsobené situaci již pokřtěných.
Posláním těchto společenství je, aby byla ve farnosti znamením misijní církve pro vzdálené, kterým se otevřela konkrétní cesta návratu do Církve, a pro všechny, kteří chtějí dosáhnout dospělé víry. To se ve světle II. Vatikánského koncilu zdá být konkrétní cestou k tomu, aby církev byla znovu vybudována prostřednictvím malých společenství.
To se stává skutečností tím, že tato společenství - v míře, v jaké se v nich víra rozvíjí - vydávají znaky, které vzdálené volají k obrácení. Těmito znaky jsou láska v rozměru kříže a jednota.
“Milujte se navzájem: jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem” (Jan 13,34n). “Ať všichni jsou jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal” (Jan 17,21).
Neokatechumenátní cesta je postavena na trojnožce - Boží Slovo, Eucharistie a Společenství. Je teologicko-katechetickou syntézou, katechumenátem pro dospělé, „cestou křesťanské formace pro dnešního člověka“ (Jan Pavel II).
Naší zkušeností je, že v bratrech, kteří prožívají liturgie ve společenství a jsou vedeni Církví jako matkou skrze různé etapy, dozrává víra a jsou ji schopni prožívat v každodenním životě (v manželství, práci …).




Zaslat reakci na tento text.