ČBK - plenární sněm Katolické Církve v ČR
 
Oficiální stránky Plenárního sněmu Katolické církve v ČR 
Poslední zprávy o sněmu 
 
Základní dokumenty plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
 
I. zasedání Plenárního sněmu 
Příprava II. zasedání Plenárního sněmu 
II. zasedání Plenárního sněmu 
 
Statistiky a analýzy 
Příspěvky ke sněmu 
Napsali o sněmu 
 
Archiv 
První zasedání 
POSELSTVÍ Z PRVNÍHO ZASEDÁNÍ PLENÁRNÍHO SNĚMU 
Všeobecné informace 
Materiály prvního zasedání 
Instrumentum Laboris 
Příspěvky z prvního zasedání 
Pondělí, 7. 7. 2003 
Úterý, 8. 7. 2003 
Středa, 9. 7. 2003 
Výstupy z tématických skupin 
Tiskové zprávy 
Sněmovní zpravodaj 
Přípravná komise Plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
Sekretariát Plenárního sněmu 
Liturgie Plenárního sněmu 
Modlitba za plenární sněm 
Církevní dokumenty (koncilní a pokoncilní) 
 
Mapa stránek 
Kontakt 
 
 



 

P. Jiří Hájek

Bratři a sestry!
Budu se vyjadřovat k článku 24. Kulturní a umělecké bohatství církve a ochrana církevních památek, jmenovitě k § 117. Nejdříve mi však dovolte zmínit dva zážitky.

Zážitek první: Jako mladý kněz někdy před třiceti lety jsem navštívil svého kolegu–kamaráda kněze na severní Moravě, kde byl administrátorem farnosti Malá Morávka a Karlova studánka. Chlubil se mi tím, co už v krátké době svého působení opravil, faru, právě opravuje kostel a co plánuje. Ptal sem se: Kde na to bereš peníze. Vidím, že máš v kostele lidí velmi málo. Odpověděl vcelku jednoduše: Vezmu tašku a auto a jedu na jižní Moravu, tam objedu fary, každý farář mi něco dá, přivezu si peníze a pokračuji. Nejednalo se o obnosy malé. Cestou domů jsem přemýšlel nad tím, co bych asi dělal, kdyby mě biskup přeložil do českého západního pohraničí. Kam bych asi v Čechách mohl jet pro peníze. Kde je v Čechách oblast tak bohatá, jako jižní Morava. ?

Zážitek druhý:
Bylo před revolucí - desetiletí duchovní obnovy národa. V Brně na Petrově byla v katedrále oslava sv. Jana Marie Hofbauera. Vstoupil jsem do katedrály naplněné lidmi ve chvíli. kdy u ambónu u hlavního oltáře měl přednášku nějaký laik. Po chvíli položil řečnickou otázku: „Kdo nám stáhne kněze z okapů a střech, aby se mohli věnovat pastorační práci ? Katedrála nadšeně zatleskala. Ptám se svého kolegy: Prosím tě, kdo to mluví ? To je ňákej Halík ! Halík ? Odkud: Ále z Prahy…. Od té doby vedu s prof. Doktorem Tomášem Halíkem vnitřní dialog a ptám se: Kdo mě stáhne z těch okapů a střech ? Ejhle, dneska zde nikdo netleská. Časy se mění a lidé s nimi !!
K věci:
Církev v západním pohraničí v plzeňské diecézi vlastní kostely, které nepotřebuje. Vždy znovu se objevují návrhy, aby se takových objektů zbavila. Z mých 10 kostelů jsou to 4.

A tak se ptám:
1. Komu prodám a kdo koupí kostel s gotickými freskami, který stojí za městem a při každém upozornění, že jsou vstupní dveře opět vyvráceny, zjistím, že v prostoru kostela jsou poházeny polospálené papíry a veřejné mínění tvrdí, že se tam scházejí satanisté ?
Kostel sv. Petra ve Stříbře.
2. Komu prodám a kdo koupí kostel na hřbitově, který nutně potřebuje novou střechu, protože padající tašky ohrožují návštěvníky hřbitova ?
Kostel sv. Vavřince v Sulislavi.
3. Komu prodám a kdo koupí kostel zmiňovaný již ve 13. století, který stojí v ateisticko-komunisticko-romské vesnici, a který potřebuje pár tisíc korun na zabednění oken, aby se dosud nevykradený mobiliář neničil ?
Kostel sv. Jana Křtitele v Kostelci u Stříbra.

4. Komu prodám kostel z 18. století, vyzdobený freskami v obci, kde bylo kdysi letní sídlo kladrubského opata. Kostel měl vynikající varhany, které tehdejší administrátor a nynější litoměřický biskup Josef Koukl zachránil tím, že je nechal přemístit do kostela Všech sv. na pražském hradě. Kostel pojme 600 věřících a nyní v obci žije 23 osob. Padající krytina z věže ohrožuje chodce a kolem jedoucí auta.
Kostel Nejsvětější Trojice Skapce.

Z Písma sv. víme, že v první církvi mezi chudými a bohatými církevními obcemi existovala něco jako solidarita. – sv. Pavel.

Před několika lety jsem se ptal svého biskupa, zda by mezi českými a moravskými diecézemi byla možná taková solidarita, že by se do seznamu nařízených sbírek, jak jej dostáváme každoročně z biskupství (pro bohoslovce, charitu, svatopetrský haléř, svépomocný fond, misie) zařadila také sbírka ve prospěch plzeňské příp. litoměřické diecéze. Dostal jsem následující odpověď: „To by v ČBK neprošlo.“ Podobnou odpověď dostali mnou navedení laici, když se ptali biskupů svých diecézí.

Je známo, že stát sice neprovedl odluku od církve, ale už provedl odluku od kulturního bohatství církve a jeho záchranu církvi ponechal. Nijak se netrápí tím, že dosud platí zákon č. 218/49 o hospodářském zabezpečení církví, a že ho v tomto směru neplní.
Domnívám se, že by diecéze pražská, královéhradecká, olomoucká, brněnská a i ostravsko-opavská unesly zatížení jedné zvláštní sbírky pro 2 chudé české diecéze (Plzeň a Litoměřice(. Nejsem si jist, zda by toto zatížení unesla diecéze budějovická, která má stejné problémy i když ne v takovém katastrofální rozsahu.
Jestliže, jak tvrdíme, si nechceme nechat vzít budoucnost, pak se ona sama zeptá, jak jsme se chovali ke kulturnímu dědictví minulosti.

Proto k § 117 IL navrhuji tento odstavec:
„Sněm doporučuje ČBK, aby byla každoročně vyhlášena sbírka ve prospěch diecéze litoměřické a plzeňské jako výraz solidarity, účinné lásky a spoluodpovědnosti uvnitř české katolické církve.“ - případně jiná výstižnější formulace.

Děkuji za pozornost.




Zaslat reakci na tento text.