ČBK - plenární sněm Katolické Církve v ČR
 
Oficiální stránky Plenárního sněmu Katolické církve v ČR 
Poslední zprávy o sněmu 
 
Základní dokumenty plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
 
I. zasedání Plenárního sněmu 
Příprava II. zasedání Plenárního sněmu 
II. zasedání Plenárního sněmu 
 
Statistiky a analýzy 
Příspěvky ke sněmu 
Napsali o sněmu 
 
Archiv 
První zasedání 
POSELSTVÍ Z PRVNÍHO ZASEDÁNÍ PLENÁRNÍHO SNĚMU 
Všeobecné informace 
Materiály prvního zasedání 
Instrumentum Laboris 
Příspěvky z prvního zasedání 
Výstupy z tématických skupin 
Tiskové zprávy 
Sněmovní zpravodaj 
Přípravná komise Plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
Sekretariát Plenárního sněmu 
Liturgie Plenárního sněmu 
Modlitba za plenární sněm 
Církevní dokumenty (koncilní a pokoncilní) 
 
Mapa stránek 
Kontakt 
 
 



 

Instrumentum Laboris 129

Sekretariát Plenárního sněmu

15. Pastorace mládeže

§ 69
Základní charakteristika dospívání a mládí spočívá v rozhodování se a v životní volbě. V této době dozrávají definitivní rozhodnutí, která ovlivňují celý život. Pastorace mládeže může pomoci mladým lidem nalézt autentické křesťanské povolání a přijmout do svého hledání i evangelní motivy. Vede je k přijetí a ocenění darů, které dostali, a nabídce sebe sama k zodpovědné službě v církvi a ve společnosti z hlediska Božího království.

§ 70
a) Situace mládeže se u nás od roku 1989 zásadně změnila, a to především v oblasti demografické (prodloužení mládí odkladem sňatku přibližně do 30 let, vznik samostatné vrstvy dospělé mládeže), sociální (delší studium, větší sociální rozdíly, nezaměstnanost, cestování do zahraničí, rozšíření negativních jevů), kulturní (pluralismus, individualismus, subjektivismus, nepsané „ideologie“ a relativismus) a náboženské (ateismus, touha po spiritualitě, necírkevní náboženskost, nekřesťanská náboženství). Známé sociální trendy jsou pro církev velkou pastorační výzvou.
b) V pluralitě různých koncepcí pastorace mládeže po roce 1989 lze rozlišit několik tendencí s těmito převažujícími charakteristikami:
- Evangelizační a charismatická (přímou evangelizací získávat nové křesťany z řad nevěřících, nepraktikujících a hledajících).
- Církevní, založená na společenství (dobrou katechizací a prací ve skupině vytvořit živé společenství církve především z řad věřících katolíků).
- Nábožensko-výchovná (výchovou a nepřímou evangelizací dosáhnout integrální formace osobnosti z řad věřících i nevěřících, sociálně slabších i rizikových skupin).
- Spirituálně-osobnostní (osobním duchovním doprovázením dosáhnout křesťanské zralosti a přijmout osobní povolání).
c) Přes značné pastorační úsilí většina české mládeže nereaguje na evangelizační nabídky církve. Pouze omezená část mladých lidí je oslovena pastoračními aktivitami církve. Tvoří ji především mladí lidé v církvi plně socializovaní a k ní loajální, ti, kdo své místo v církvi teprve začínají nacházet (konvertité, hledající), ti, kdo využívají služeb církve bez ohledu na vlastní náboženské přesvědčení (návštěvníci středisek mládeže, žáci církevních škol), nebo kritičtí mladí křesťané (mají výhrady proti praxi nebo nauce církve – z nich někteří v ní zůstávají a chtějí napomoci k její změně, jiní z ní odcházejí).
d) Mladí lidé jsou však nároční a kontakt s nimi je mnohdy nesnadný. Kladou na hlasatele evangelia velké nároky časové a morální. Získat si jejich důvěru znamená být opravdovým svědkem víry a mít přímou účast na jejich zápasech. Jejich kritičnost a zvídavost přináší nejednu obtíž. U mladých se ale setkáváme s velkou touhou po vztazích, po hluboké spiritualitě a po autenticitě prožívání víry.
e) To, co mladí od církve očekávají, ne vždy nacházejí. Mnohá farní společenství nejsou schopna přitahovat mladé lidi a mladým připadá, že kněží na ně nemají čas. Mladí lidé často nerozumějí tomu, co jim sdělujeme. Řada mladých lidí nedokáže prožívat svou svobodu a často žije v rozporu se svým svědomím, protože i přes dobrou vůli nedokáže vždy žít podle přikázání. Setkáváme se nezřídka i s tím, že v zájmu přiblížení se mládeži se hlasatelé evangelia při jeho hlásání uchylují k opomíjení mravních zákonů a jejich hlásání evangelia se stává nepravdivým. Častým problémem je i virtuální svět, ve kterém mladí žijí. Zdrojem těžkostí je konečně i způsob jejich vyjadřování a prožívání víry. Nemalé potíže přináší i mentalita globální kultury mládeže.

§ 71
a) Aby církev byla schopna reagovat na potřeby mladých lidí, musí dát odpověď duchovní (hledat autentickou spiritualitu a nelpět na překonaných formách), dialogickou (vést dialog s jinými), diakonickou (rozvíjet svou službu nejchudším a nejpotřebnějším) a otevřenou (může nabídnout domov, aniž by uspíšila proces konverze).
b) Pro pastoraci mládeže je prvořadé vymezit, jak chápe církev lidskou a křesťanskou zralost tím, že spojí cíle evangelizační, výchovné a diakonické. Při práci s mládeží je nezbytné mít důvěru ke kritickému myšlení a vytváření vlastního systému hodnot mladých lidí. Je třeba stále hledat způsoby komunikace nejen s mládeží dospívající, ale také dospělou. Prostředí dialogu, v němž bude možné otevřeně komunikovat i s těmi mladými lidmi, kteří mají výhrady vůči nauce či praxi církve, je nutným předpokladem pro rozšíření okruhu mládeže, s kterou chce být církev v kontaktu. S tím souvisí i hledání účinnějších metod pro práci s rizikovou mládeží, jejíž počet narůstá. Katecheze nemohou být byrokratické a musejí vycházet z potřeb mladých.
c) Sekce pro mládež České biskupské konference hraje důležitou koordinační funkci při pastoraci mládeže, koncepce její práce se snaží vycházet z bohatosti rozdílných oprávněných přístupů k pastoraci mládeže (farní společenství mládeže, diecézní centra mládeže, salesiánská centra pro práci s mládeží, jednotlivá vysokoškolská katolická hnutí, osobitá práce jednotlivých řeholních rodin atd.) a dobře rozlišovat specifika pastorace.
d) Je třeba zajistit kvalitní management a financování pastorace mládeže na všech úrovních řízení, růst vzdělání v oboru pastorální teologie mládeže, a to jak na teologických fakultách, tak na školeních kněží a pastoračních pracovníků, a aktualizovat studijně-formační službu Sekce pro mládež České biskupské konference ve spolupráci s odborníky na teologických fakultách a ostatních institutech.
e) Přínosné bude rozvinutí a využití služby dobrovolníků a prohloubená účast na světových dnech mládeže v diecézním, celostátním i světovém rozměru.
f) Pastorace vysokoškoláků v univerzitních městech si žádá větší specifické podpory diecézí. Pro výběr kněze pro tuto práci je třeba rozlišovat, který kněz má schopnost pracovat se studenty, především schopnost osobního vedení a duchovního rozlišování a citlivost ke kultuře.



předcházející | obsah | následující