|
|
K misijní činnosti v pohraničních a průmyslových oblastech
Zdenek Boháč
K misijní činnosti v pohraničních a průmyslových oblastech
Asi všichni se shodneme na tom, že naše situace není z náboženského
hlediska dobrá Ukazuje to jednak poměrně malé procento lidí, kteří se
hlásí ke křesťanským církvím a jednak poslední sčítání lidu z r 1991.
kde se deklarovalo jen asi 40% populace jako příslušníci
římskokatolické církve. Přirozeně není situace všude stejná. Např. v
pražských vikariátech se přihlásilo sice jen 28% katolíků v r 1991,
ale z nich se jen něco přes 79% účastní nedělních bohoslužeb. V
samotné Praze připadlo na jednoho kněze více než 3000 katolíků a téměř
11 000 obyvatel. Ve středočeských vikariátech pražské arcidiecéze je
situace ještě horší, nepřihlížíme-li k nábožensky zachovalejší části
na Benešovsku. Vlašimsku a Příbramsku. Ale i tam se hlásí ke
katolictví jen 7% populace a z tohoto počtu navštěvuje sváteční
bohoslužbu necelých 9%. Tady ovšem musíme připomenout, že počet
návštěvníků nedělních bohoslužeb na venkově posilují rekreanti z Prahy
a větších měst, takže ve skutečnosti je situace na venkově ještě horši
než nám prozrazuje statistika. Náš český venkov duchovně stále
stagnuje. Situace na Příbramsku a Benešovsku je podobná poměrům v
jižních Čechách, Vlašimsko ukazuje pozitivnější trend obdobný
východním Čechám. Mnohem horší situace na Kladensku a Podřipsku se
příliš neliší od poměrů v západních a severních Čechách. Venkovští
duchovní navíc musejí vynaložit spoustu energie do obnovy kostelů a
církevních budov. Není sporu o tom, že lépe jsou na tom moravské
diecéze Nechtěl bych však probouzet skepsi, neboť víme, že česká i
moravská církev snad již překlenula tradiční chápání náboženského
života a vyrůstá nejen ve městech. ale i na venkově řada křesťanských
rodin. které jsou naší nadějí.
Počet kněží má stále klesající tendenci vzhledem k jejich věkové
skladbě, přestože v českých a moravských diecézích nastoupila řada
mladých kněží z Polska. Jejich práce spolu s činností jáhnů a na
mnohých místech i intenzívní práce laiků pomáhá našim kněžím v jejich
náročné pastoraci.
Je známo, že v současné době, a to nejen v pohraničí, připadá na
venkově tři a někdy i šest farností na jednoho kněze. Především to
platí o českobudějovické, plzeňské a litoměřické diecézi. V této
souvislosti bych chtěl upozornit na skutečnost, že právě v
pohraničních diecézích, zejména v plzeňské. litoměřické a ostravské
žije mnoho věřících slovenské národnosti Většina z nich k nám přišla
po roce 1945 v rámci osidlování pohraničí a náboru pracovních sil do
průmyslových regionů Žijí tedy u nás již ve druhé či třetí generaci a
mnozí se prohlašují za Čechy a jistě někteří díky okolnímu prostředí
podlehli ateismu.
Povšimněme si několika čísel. Podle posledního sčítání žije v České
republice přes 300 000 Slováků, např. v Praze 24 000. aIe i v
pohraničních oblastech jako je okres Český Krumlov - 4700 v okrese
Sokolov – 9000, stejný počet je i v okresech Karlovy Vary, Cheb,
Chomutov a Most Na severní Moravě dosahuje počet Slováků v Ostravě 17
000, v Karviné přes 23 000, v Bruntále přes 8000. Mohli bychom tento
výčet rozšiřovat, ale Ize říci, že počet Slováků v pohraničí se
pohybuje mezi 8 a 9 % Abychom byli konkrétnější, všimněme si počtu
Slováků v některých městech: Sokolov 2200. Chodov 2250, Karlovy Vary
3100. Cheb 2250. Chomutov 3800. Havířov 6500, Orlovi 3500 apod. Proč
tato čísla zdůrazňuji?
Víme. že v současné době je na Slovensku vysoký počet bohoslovců. V
Bratislavě se pohybuje kolem 150. v Košicích 170, v Nitře 150. ve
Spiši 160 a v Banské Bystrici kolem 100. Slyšel jsem, že se u nás v
posledním měsíci učinily kroky k získání kněží ze Slovenska, ale jsem
přesvědčen, jak jsem již upozornil asi před 3 roky, že činnost kněží,
navíc misionářů ze Slovenska, by měla mít ještě navíc zvláštní
specifikum, a to v příslušných obvodech širší působení mezi slovenským
etnikem. Zajisté naši slovenští spoluobčané budou otevřenější duchovní
péči svých krajanů. V mnohém by se zahojily viny způsobené pastoračním
vakuem v pohraničí v posledním padesátiletí. Tato pomoc slovenského
duchovenstva u nás by prospěla nejen našim nejpotřebnějším diecézím,
ale vedla by i k duchovnímu prohloubení našich vztahů se Slováky.
Zaslat reakci na tento text.
|