K misijní činnosti v pohraničních a průmyslových oblastech

Zdenek Boháč

K misijní činnosti v pohraničních a průmyslových oblastech

Asi všichni se shodneme na tom, že naše situace není z náboženského hlediska dobrá Ukazuje to jednak poměrně malé procento lidí, kteří se hlásí ke křesťanským církvím a jednak poslední sčítání lidu z r 1991. kde se deklarovalo jen asi 40% populace jako příslušníci římskokatolické církve. Přirozeně není situace všude stejná. Např. v pražských vikariátech se přihlásilo sice jen 28% katolíků v r 1991, ale z nich se jen něco přes 79% účastní nedělních bohoslužeb. V samotné Praze připadlo na jednoho kněze více než 3000 katolíků a téměř 11 000 obyvatel. Ve středočeských vikariátech pražské arcidiecéze je situace ještě horší, nepřihlížíme-li k nábožensky zachovalejší části na Benešovsku. Vlašimsku a Příbramsku. Ale i tam se hlásí ke katolictví jen 7% populace a z tohoto počtu navštěvuje sváteční bohoslužbu necelých 9%. Tady ovšem musíme připomenout, že počet návštěvníků nedělních bohoslužeb na venkově posilují rekreanti z Prahy a větších měst, takže ve skutečnosti je situace na venkově ještě horši než nám prozrazuje statistika. Náš český venkov duchovně stále stagnuje. Situace na Příbramsku a Benešovsku je podobná poměrům v jižních Čechách, Vlašimsko ukazuje pozitivnější trend obdobný východním Čechám. Mnohem horší situace na Kladensku a Podřipsku se příliš neliší od poměrů v západních a severních Čechách. Venkovští duchovní navíc musejí vynaložit spoustu energie do obnovy kostelů a církevních budov. Není sporu o tom, že lépe jsou na tom moravské diecéze Nechtěl bych však probouzet skepsi, neboť víme, že česká i moravská církev snad již překlenula tradiční chápání náboženského života a vyrůstá nejen ve městech. ale i na venkově řada křesťanských rodin. které jsou naší nadějí.
Počet kněží má stále klesající tendenci vzhledem k jejich věkové skladbě, přestože v českých a moravských diecézích nastoupila řada mladých kněží z Polska. Jejich práce spolu s činností jáhnů a na mnohých místech i intenzívní práce laiků pomáhá našim kněžím v jejich náročné pastoraci.
Je známo, že v současné době, a to nejen v pohraničí, připadá na venkově tři a někdy i šest farností na jednoho kněze. Především to platí o českobudějovické, plzeňské a litoměřické diecézi. V této souvislosti bych chtěl upozornit na skutečnost, že právě v pohraničních diecézích, zejména v plzeňské. litoměřické a ostravské žije mnoho věřících slovenské národnosti Většina z nich k nám přišla po roce 1945 v rámci osidlování pohraničí a náboru pracovních sil do průmyslových regionů Žijí tedy u nás již ve druhé či třetí generaci a mnozí se prohlašují za Čechy a jistě někteří díky okolnímu prostředí podlehli ateismu.
Povšimněme si několika čísel. Podle posledního sčítání žije v České republice přes 300 000 Slováků, např. v Praze 24 000. aIe i v pohraničních oblastech jako je okres Český Krumlov - 4700 v okrese Sokolov – 9000, stejný počet je i v okresech Karlovy Vary, Cheb, Chomutov a Most Na severní Moravě dosahuje počet Slováků v Ostravě 17 000, v Karviné přes 23 000, v Bruntále přes 8000. Mohli bychom tento výčet rozšiřovat, ale Ize říci, že počet Slováků v pohraničí se pohybuje mezi 8 a 9 % Abychom byli konkrétnější, všimněme si počtu Slováků v některých městech: Sokolov 2200. Chodov 2250, Karlovy Vary 3100. Cheb 2250. Chomutov 3800. Havířov 6500, Orlovi 3500 apod. Proč tato čísla zdůrazňuji?
Víme. že v současné době je na Slovensku vysoký počet bohoslovců. V Bratislavě se pohybuje kolem 150. v Košicích 170, v Nitře 150. ve Spiši 160 a v Banské Bystrici kolem 100. Slyšel jsem, že se u nás v posledním měsíci učinily kroky k získání kněží ze Slovenska, ale jsem přesvědčen, jak jsem již upozornil asi před 3 roky, že činnost kněží, navíc misionářů ze Slovenska, by měla mít ještě navíc zvláštní specifikum, a to v příslušných obvodech širší působení mezi slovenským etnikem. Zajisté naši slovenští spoluobčané budou otevřenější duchovní péči svých krajanů. V mnohém by se zahojily viny způsobené pastoračním vakuem v pohraničí v posledním padesátiletí. Tato pomoc slovenského duchovenstva u nás by prospěla nejen našim nejpotřebnějším diecézím, ale vedla by i k duchovnímu prohloubení našich vztahů se Slováky.

Zaslat reakci na tento text.