Financování církve - příspěvek z diskusí na Christnetu

Téma: Financování církve
(Téma vzbudilo velký zájem a diskuse byla velice obsáhlá.)

Širší souvislosti:
Při otázce po způsobu financování církve si nejdříve musíme ujasnit otázku, co vlastně chceme financovat. Tedy jaká má být církev, kterou chceme financovat?
Otázka financování církve je otázka uspořádání církve (a reformy církve).
Současný stav financování církve je značně neprůhledný, nejsou zveřejňovány výroční zprávy. Církevní ekonomové nejsou schopni doložit vlastní tvrzení ani v KT.

Modely financování církve
Všeobecná shoda:
Financování školství, charity - jako doposud - stát (jako u jiných necírkevních obdobně zaměřených organizací). Pokud možno i státních památek.
Při úvahách o financování církve se mluví o třech základních modelech:
1. Současný stav - propojení státu a církve- nyní je tento model z mnoha důvodů považován všestranně za dlouhodobě nepřijatelný. (Závislost církve na státu, financování církve z peněz ateistů, ...) Negativa: Peníze od státu, možné jednostranné změny výše příspěvku. Církev z příspěvků věřících financuje státní památky, stát platí duchovní.
Výhody: Duchovní jsou státní zaměstnanci - tudíž mají státem danou (tabulkově) výši příjmu.
Tento model nebyl obhajován ani podporován nikým z diskutujících.

2. Italský model - financování církve z části daní - občané si budou moci rozhodnout, jestli část daní budou směřovat do humanitární, kulturní sféry (nadace,..) nebo do církve.
Negativa: Zůstává závislost na státu - jiným způsobem. Zvyšování daní všem občanům. ČR není Itálie (církev má jiné "jméno" ve společnosti). Podpora církve jako organizace na úkor církve jako společenství. Výhody: Tento model (za předpokladu fungování) by umožnil zachovat současný stav.
Tento model byl přijatelný pro menší část diskutujících. Tito diskutující však nepodporovali pouze tento model - přijatelný pro ně byl i model úplné odluky církve od státu s vrácením majetku (ať formou úplného vrácení nebo nadace).

3. Skutečná odluka církve od státu - model Francie, USA., (Maďarsko?) Každý si hospodaří na svém - církev i stát.
Tento model byl podporován a přijatelný prakticky pro všechny diskutující. Jak se však ukázalo, konkrétní představa jednotlivých diskutujících se značně lišila.
Základní rozpor byl v přístupu ke snaze o navrácení bývalého církevního majetku a také v tom, co vlastně chceme financovat.

Navracení bývalého církevního majetku
V průběhu diskuze vyplynulo:
Obtížná prosaditelnost úplného navrácení tohoto majetku - i vzhledem k jeho problematickému právnímu vztahu za první republiky.
Navracení majetku je proti vůli velké většiny občanů ČR.
Navracení majetku není podporováno ani velkou částí věřících ŘKC.
Současná možnost urovnání tohoto vztahu formou nadace spoluvlastněné státem a církvemi s neuzavřením cest k dalšímu pozdějšímu řešení. Výtěžek nadace by se dělil i mezi ostatní církve. (U některých je otázka samofinancování obtížnější než u ŘKC).
Maximální optimistický finanční příjem z celkového zisku tohoto majetku by pokryl 6% současných nákladů ŘKC církve.
Pokud by ŘKC nefinancovala údržbu památek a platila si sama svůj provoz, už nyní (bez navrácení majetku) by bylo finanční hospodaření vyrovnané.

Dále se diskutující rozdělili na zastánce a odpůrce navracení tohoto majetku.
Argumenty zastánců - a protiargumenty odpůrců navracení
Co bylo ukradeno, má být vráceno. (Princip.)
- Protiargument: Církev a ČSL nepožaduje vrácení všeho, co bylo v minulosti kýmkoliv ukradeno, ani všeho, co ukradli komunisté - nezáleží jí a nezastává se o navracení majetku jiným prokazatelně okradeným (akcie, ...), ale zajímá ji pouze vlastní majetek - takže nejde o princip, ale o něco jiného. O něco, co nemá s křesťanstvím nic společného a dá se nazvat pouze velice nelichotivě.

Pokud bychom neprosazovali navracení, souhlasili bychom s komunistickou krádeží.
- Protiargument: Nejde o souhlas s krádeží. Jde o to, aby snaha o navrácení nebyla na překážku v hlavním poslání církve - evangelizaci. (Špatná pověst ve společnosti - "Církvi jde jen o moc a majetek.", skandály). (Pozornost věnována majetku, ne potřebám věřících.) Vždyť přece tento majetek vznikal z darů věřících. Jak byste se tvářil, kdyby právě Váš dar Církev blahovolně darovala našemu milému ateistickému státu, který jej použije dle své libosti, třeba na podporu kampaně pro euthanasii?

Další argumenty vychází ze snahy zabezpečit církvi dostatek příjmů pro stávající provoz, případně pro využití v dalších pozitivních aktivitách.
Argumenty odpůrců - a protiargumenty zastánců navracení majetku Poškození obrazu církve v očích veřejnosti, dávání záminek k proticírkevní propagandě. ("Církvi jde jen o moc a majetek.") - Protiargument: Ti kdo nemají církev rádi, si vždy něco najdou. Nedá se řídit podle jejich názorů. To bychom nemohli dělat nic.
Vznik skandálů při obhospodařování tohoto majetku, obsazování pozic (rodinní příslušníci, lidé z ČSL), tunelování - všechna ostuda na církev.
- Protiargument: Předcházení, kontrola.

Církev se bude věnovat obhospodařování a správě majetku - a ne lidem. Problémy a ostuda s navracením nestojí za to, co tím církev získá. " Cirkev nebyla nikdy Pánem povolána k takovým věcem jako hromadění majetku, budování církevního státu, získávání politické moci apod." Další argumenty vycházejí z obavy ze závislosti na majetku a ne na lidech a Kristu, z promarněné příležitosti k zamyšlení se nad současným stavem církve, z promarněné příležitosti posílit církev jako společenství věřících, ...

Co chceme vlastně financovat?
V diskuzi o navracení majetku se ukázalo, že část problému leží někde jinde - v očekávání, jaká církev má být a v následné příležitosti ke změně - v souladu se změnou financování.
Zastánci navracení majetku většinou předpokládali zachování současného stavu církve s minimálními změnami a snažili se tento stav zabezpečit co nejlépe finančně. Obávali se nedostatečnosti darů od věřících, finanční závislosti kněží na věřících, nerovnováhy mezi "bohatými a chudými" farnostmi a problémů se zajištěním kněží pro "chudé " farnosti. Proto předpokládali spíše přerozdělování peněz z biskupství.
Cílem odpůrců navracení bylo posílit církev jako společenství věřících se základem ve farnosti (společenství, církevní obci). Posílit pocit sounáležitosti věřících i společné odpovědnosti za farnost, život obce i evangelizaci a šíření radostné zvěsti. ("V minulých obdobích nám církev jako tělo Kristovo vyhubla, zkostnatěla. Organizační struktura (kostra) zůstala, ale svaly a ostatní orgány vyhubly.")
A cíli posílení církve jako společenství byly podřízeny i jejich představy o financování církve. Cílem nebylo financovat současný stav, ale živě upravit současný stav ve farnostech jejich aktuálním rozličným potřebám. Takže základ farnost - která si financuje své vlastní potřeby i aktivity a kněze.
Některé modely financování byly detailně rozepsané, byl také uveden příklad fungujícího samofinancování jednoho sboru menší evangelické církve (nefinancované státem).

Početní zastoupení příznivců navrácení a těch, kteří s navracením nesouhlasí, mezi diskutujícími není zřejmě příliš vypovídající vzhledem k nepoměrně menšímu počtu diskutujících k počtu lidí, kteří příspěvky četli, ale svůj názor nevyslovili. Oba tábory diskutujících byly přibližně stejně početné.
Zřejmě by též oba tábory nejvíce přivítaly rychlé vyřešení a uzavření diskuzí na téma navracení majetku - církvi neprospívá.
Pro příznivce navracení je forma nadace velice přijatelná. Odpůrci jsou přesvědčeni, že přinese více škody než užitku - i když většinou uznávají, že je zřejmě lepší než přímé navrácení ŘKC.

Celý průběh diskuze a všechny příspěvky je možno vyhledat na www.christnet.cz v části Diskuse, případně v archivu.
Název diskusní skupiny: Financování církve - sněm., ČSSD a církevní majetek - pro sněm , (částečně i jiné diskusní skupiny).

Úvodní příspěvek:

Arnošt Kobylka, arnost.kobylka@atlas.cz
Myslím si, že to je zajímavé téma. Už proto, že kdo není věrný v nejmenším (v materiální oblasti), sotva bude věrný v oblasti duchovní.
A bude potřeba toto brzy dořešit?
Jak by podle Vás měli být církve financovány? Kolik peněz dostávají církve ze státního rozpočtu, z výtěžků majetku, ze zahraničí a kolik od svých členů? Mají být finančně soběstačné? Mají být soběstačné co se týče příspěvků členů?
Jak by mělo vypadat hospodářství církví? Má či měl by mít každý člen přístup k církevním účetním dokladům?
Jak má vypadat kontrola hospodaření?
Z čeho by měli být placeni duchovní?
Z čeho by měla být placena údržba, resp. pronájmy církevních nemovitostí?
Jakou měrou by měl stát přispívat na památkové objekty v majetku církví? Mělo by se to lišit např. od příspěvků na památky v majetku jiných osob (např. soukromé, obecní, státní, v majetku obč. sdružení, neziskovek a pod.)?
Jakou měrou se stát, obce podílejí na financování církevní sociální práce a jako měrou by to mělo být?
Nemá to vliv na "náboženskost" takovéto práce? (Nevyžaduje stát náboženskou nevyhraněnost takové práce?)
Jaký podíl mají mít na této práci přímé sbírky a dary ve farnosti/sboru svázané s touto prací?
Totéž třeba pro práci s mládeží?
Jak mají přispívat členové? Desátky? Kostelní sbírky? Větší dary příznivců? Církevní daně? Asignace?
Jak moc církve dávají ze svého na projekty mimo vlastní církev, resp. mimo stát? Jak moc toto dělají členové?
Mají být duchovní převážně placení církví, nebo mají svoji službu konat vedle civilního zaměstnání?
Jaké mají být platy duchovních?
Myslíte si, že má církev trvat na navrácení majetku? Co to přináší a co to přinese?

Zaslat reakci na tento text.