Poznámky k organizaci synodu

Prof. Cigánek - Poznámky k organizaci synodu

Dovolte, abych Vás seznámil s několika náměty pro další úvahy o organizaci synodu. Připravovaný synod se bezesporu může stát jedinečnou příležitostí naší církve, aby se vyslovila k aktuálním problémům současnosti, aby se zmobilizovala a povznesla na novou vyšší úroveň. Kolik z této jedinečné příležitosti vytěžíme, to do značné míry závisí na organizační přípravě synodu.
Dle mého názoru bude podstatné, aby přípravný výbor:
1) nejprve vybral vhodné tematické okruhy k jednáni aktuálních témat (některé návrhy témat si dovolím předložit při odpoledním jednáni),
2) navrhl biskupské konferenci pracovní štáby, příslušné pro zpracování předloh vybraných témat, vybraných podle bodu 1). Pracovní štáby by měly být tří- až pětičlenné. Jejich úkolem bude zpracovat předlohy (pracovní schémata), shrnující dosavadní názory, učení církve a formulující náměty pro diskusi, popř. formulují nedořešené otázky, na něž dosud neznáme odpověď,
3) organizačně připravil projednání těchto schémat na úrovni biskupství (a podle uvážení sídelních biskupů také na úrovni děkanátů či vikariátů - podle velikostí a situace v příslušných diecézích). Tato jednání budou těžištěm práce. Projednávání schémat se předpokládá ve specializovaných sekcích, vytvořených z profesně příslušných účastníků. Z jednání a z podnětů vzešlých z těchto sekcí zpracují jednotlivá biskupství svodné materiály pro zasedání celostátního vrcholného synodu. Doporučuji přijat zásadu, aby každý věřící, který cítí potřebu se vyjádřit k potřebám soudobé církve, měl možnost se vyslovit a zúčastnit jednání na děkanátní či biskupské úrovni. Žádný podstatný podnět by neměl být nevyslyšen. Na druhé straně by diecézní (popř. děkanátní či vikariátní) subkomise měly odfiltrovat vyslovené nesmysly,
4) domnívám se, že by se nemělo svolání vlastního vrcholného synodu uspěchat - snad kolem roku 2000. Jednání bude probíhat v sekcích a snad nejlépe i v oddělených termínech. Synod projedná a prodiskutuje svodky z diecézí a navrhne konečná znění dílčích schémat. Jejich publikace bude možná teprve po schválení biskupskou konferencí a příslušnými církevními úřady. Je vhodné dodržet zásadu, aby konečnou formulaci předloh a vyhodnocení připomínek a podnětů provedla redakční skupina složená. z jiných osob, než které zpracovávaly původní text předloh,
5) součástí jednání všech sekcí by měly být úvahy o tom, jak přijatá usnesení a doporučení synodu uvést do života místní církve. Pokud jde o tiskové materiály, měly by zahrnovat:
a) informativní brožuru o významu a poslání synodu, jeho organizaci, projednávaných schématech, časovém sledu jeho fází a kontaktních osobách sekcí na všech úrovních,
b) sborník předloh s náměty a otázkami pro diskusi,
c) pro účastníky vrcholného synodu sborníky diecézních připomínek k předlohám - diferencovaně podle předloh
d) sborník konečných textů - po jejich schválení církevní autoritou. Vážení přítomní, dovolil jsem si Vám navrhnout toto organizační schéma, sestavené z hlediska mých zkušeností s organizací několika desítek velkých sympozií a konferencí. Praxe totiž ukazuje, že užitek pořádných sympozií především závisí na kvalitě osvíceného organizačního štábu, který musí na jedné straně každému umožnit, aby vyslovil svůj názor (a každá hodnotná myšlenka by měla být promítnuta do závěrů konference) a na druhé straně nesmí připustit bezbřehou, nekonečnou diskusi a rozsáhlá, nikým nečtená usnesení. Ze všech podnětů musí vybrat ty nejpodstatnější, které povedou k naplnění záměrů, které církev od synodu očekává.
Biskupské konferenci pak přeji šťastnou ruku jak při volbě osvíceného organizačního štábu, nejdůležitějších témat pro jednání a zejména též při volbě pracovních týmů, pověřených zpracováním pracovních předloh.

Návrh tématických okruhů pro jednání synodu

Snad nejvýznamnějším úkolem přípravného výboru synodu bude doporučení klíčových tématických okruhů, potřebných a vhodných pro jednání v odborných sekcích synodu. Témata by měla zahrnout nejdůležitější a nejaktuálnější potřeby soudobé církve a na druhé straně jich nesmí být příliš mnoho. Při volbě témat by svůj význam měla i anketa, vyhlášená katolickým tiskem, nebo pastýřským listem českých biskupů, aby přípravný výbor měl z čeho vybírat.
Volba těchto témat nebude snadným úkolem - navíc bude časově náročným úkolem, protože témata k projednávání bude nutné syntetizovat do vyšších tématických celků. Předkládám-li zde některé návrhy, nekladu si nároky na jejich úplnost ani na seřazení co do důležitosti nebo subordinaci. Jsou to skutečně jen náměty, které je možno vzít v úvahu při volbě tématických okruhů.
Domníváme se však, že mezi projednávanými tématy by neměly chybět:

EVANGELIZACE
Náboženská výchova a náboženské vzdělávání mládeže, jeho formy a metodologie, učebnice, audiovizuální didaktické materiály, formace katechetů, spolupráce s rodiči, učiteli a vychovateli, postupné začleňování mládeže do života farnosti a církevních struktur.
Evangelizace v sekulární společnosti - jak oslovit mládež, jak lidové vrstvy.

KOMUNIKAČNÍ PROSTŘEDKY
Jaká masmédia (absence denního katolického tisku, bez možnosti ovlivňovat veřejné míněni), řád hodnot ve vydávaných titulech (neúnosná inflace titulů, desorientace kupujících - lze řešit "kluby" různých řad a žánrů, v nichž budou čtenářům doporučovány hodnotné tituly), katolický rozhlas a televize - jejich profesionalita. Jsou viditelným a slyšitelným obrazem církve a její prezentací před společností - neměl by to být obraz zkreslený. Proto je potřebná církevní supervize. Multimédia, výukové počítačové programy. Novinářská etika (nepřipustit kritiku a zejména zdrcující kritiku církve a jejich představitelů či angažovaných laiků v médiích - nápravu řešit jinou formou). Jak prezentovat církev optimálním způsobem v masmédiích.

CÍRKEV V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI
Vnitřní život církve, spiritualita, permanentní výchova a sebevýchova, permanentní náboženské vzdělávání, systém náboženského vzdělávání laiků. Vytvářet společenství lásky a porozumění. Církevní autorita (co očekáváme od biskupů), vnitrocírkevní disciplína, osobní angažovanost (neoddělovat víru od politiky). Zasvěcený život a jeho problémy. Laici v církvi a laici ve veřejném životě. Zodpovědnost laiků na poli profesionálním, sociálním. kulturním a ekonomickém. Laici ve farním společenství. Rodina. Církev v rodině a rodina. v církvi. Žena v církvi. Sociální nauka církve, křesťanští podnikatelé, zdroje financování církve, restituce, odluka církve od státu. Kulturní památky a jejich údržba. Církevní stavby a jejich financování. Církevní lesy a statky. Charitativní činnost církve a její organizace. Ekumenismus. Spolupráce s nekatolickými denominacemi.

Zaslat reakci na tento text.