|
|
Křesťanské vzdělávání dospělých
Křesťanské vzdělávání dospělých
Zvláště v posledním půlstoletí velmi vzrostl význam vzdělávání
dospělých. Je to důsledek rychlého sociálního a kulturního vývoje, na
který tradiční školský systém není s to přiměřeně reagovat. Na
sekulární rovině tu působí dnes několik set organizací, které jsou
zaměřeny na prakticky orientované vzdělání. Často na komerčním
principu připravují pro výkon a úspěch v různých sociálních rolích,
zejména pracovních (kvalifikační, jazykové, manažerské aj.). Toto
vzdělání je fragmentarizované a formativní aspekty přehlíží.
Do tohoto vakua, ale nejen sem, míří činnost křesťanských organizací.
Jádrem vzdělávacího působení církevních institucí je přirozeně
náboženství. To se ale neodděluje od ostatních oblastí života ani ve
vzdělávání. Řada institucí, je to zejména činnost laiků, je zaměřena
na vzdělávání pro sféru sociální a sociálně politickou. Zvláštní
pozornost je věnována otázkám rodiny. Větší by měla být věnována
tematice komunální politiky a šíření sociálního učení církve,
vzdělávání v křesťanské kultuře, výchově k selektivnímu přístupu k
masovým médiím atd. Ani každodenní rovinu života a jeho potřeby nelze
ztrácet ze zřetele (potřeby práce i volného času).
Nejde jen o vzdělávání katolíků, ale i o aktivity určené nevěřícím.
Přitom je potřeba rozlišovat vzdělávání od kerygmatického hlásání
evangelia, hledání vhodného jazyka, který by byl srozumitelný nevěřící
a na křesťanské alergické společnosti. Velmocí v křesťanském
vzdělávání dospělých u nás je Křesťanská akademie. Ta je však zaměřena
především na intelektuály. Problémem v celém světě je další vzdělávání
nevzdělaných. Ti další vzdělání potřebují a nemají zájem nebo
prostředky. Je třeba je stimulovat a pomáhat jim. Tento úkol plyne i z
podstaty evangelia. Sem je třeba obrátit pozornost především.
Prakticky to znamená učit lidi znovu číst, tj. budovat např. farní
knihovny, učit je, jak se dívat na televizi, proč a jak se účastnit
politiky v obci, zaměřit se i na docela praktické starosti
(nezaměstnanost – rekvalifikace) a nepovažovat to za něco, co se nás
netýká. Žádoucí je ovšem spolupráce se sekulárními organizacemi. Ty o
nás, pokud vím, skoro nevědí. Měla by se tedy více stimulovat
vzdělávací činnost i takových organizací, jako je Kolpingovo dílo aj.
Prakticky orientované vzdělání je tu možno klást na jednotný hodnotový
základ a dávat mu hlubší smysl.
Dělá se mnoho věcí. Měla by se však věnovat větší pozornost koordinaci
a spolupráci. Např. organizace v rámci vikariátů. Je také dobře brát v
úvahu, že nejde pouze o organizační činnost, ale i o koncepční práci,
rozvíjení teorie a metodiky. To je záležitostí pedagogické sekce KA,
ale ne jenom její. V práci na tomto poli vidím důležitý úkol do
budoucna.
Jsme lidé na cestě a jde nám o vlastní zdokonalování i o strukturální
zlepšování světa. To by nás ovšem nemělo vést k osvícenskému omylu, že
vzděláváním všechno vyřešíme a ke spoléhání na vlastní síly.
Vzdělávání žurnalistů na křesťanském základě
Jde o to, aby se vytvořila křesťanská alternativa k současné
žurnalistické praxi. Nejde tedy jen o přípravu kvalifikovaných lidí
pro práci v křesťanských médiích, ale i o přípravu pro práci v médiích
vůbec, pro uplatňování křesťanských hodnot, morálky a kultury v této
oblasti tak, aby obstáli se svými postoji a svým způsobem práce proti
současné agresivní a mnohdy nepříliš kultivované a vzdělané
žurnalistice.
Pokusem o realizaci takového vzdělání je Vyšší odborná škola
publicistiky. Je to církevní škola, studium na ní je tříleté a její
profil odpovídá typu školy, který má své místo i v křesťanských zemích
Západu. Škola je otevřená i nevěřícím, pokud jsou ochotni respektovat
její zaměření. Zatím má dva ročníky, celkem 80 studentů. Jako většina
církevních začínajících škol nemá dost peněz a řeší se způsob dalšího
financování (problém školného), další profilace studijního plánu,
stabilizace učitelského sboru. Potřebuje určitou pozornost, zájem a
pomoc. Když to říkám, nemyslím zde na školu samotnou, ale pozornost a
zájem o současné a další vzdělávání křesťansky orientovaných
žurnalistů a publicistů.
Při dostatečné podpoře by se tady mohlo později vytvořit středisko pro
postgraduální formy vzdělávání v oblasti médií, které by sloužilo
prohlubování vzdělání pro žurnalisty, kteří to potřebují a pro
koordinaci práce v této oblasti. Nepůjde to hned, ale mělo by se na
něco takového myslet a postupně pro to připravovat podmínky. Žádoucí
je pozornost a zájem těch žurnalistů, kteří mají zkušenosti. Je to
důležité i tenkrát, když se jim zdá, že mají atraktivnější formy
seberealizace. Bylo by třeba posílit spolupráci s KA a s křesťanskými
médii. Ta už existuje, ale žádoucí je stabilizace, koordinace a
vzájemná podpora i za situace, kdy má každý své práce dost. Není zatím
příliš spolupráce se zahraničím – nemám na mysli je shánění peněz a s
jinými institucemi – TF ČB atd. Jestliže považuje oblast masových
médií za skutečně důležitou, měli bychom podnikat koordinovaně
konkrétní kroky pro vzdělávání jejich pracovníků.
Jiří Vymazal
Zaslat reakci na tento text.
|