Křesťanské vzdělávání dospělých

Křesťanské vzdělávání dospělých

Zvláště v posledním půlstoletí velmi vzrostl význam vzdělávání dospělých. Je to důsledek rychlého sociálního a kulturního vývoje, na který tradiční školský systém není s to přiměřeně reagovat. Na sekulární rovině tu působí dnes několik set organizací, které jsou zaměřeny na prakticky orientované vzdělání. Často na komerčním principu připravují pro výkon a úspěch v různých sociálních rolích, zejména pracovních (kvalifikační, jazykové, manažerské aj.). Toto vzdělání je fragmentarizované a formativní aspekty přehlíží.
Do tohoto vakua, ale nejen sem, míří činnost křesťanských organizací. Jádrem vzdělávacího působení církevních institucí je přirozeně náboženství. To se ale neodděluje od ostatních oblastí života ani ve vzdělávání. Řada institucí, je to zejména činnost laiků, je zaměřena na vzdělávání pro sféru sociální a sociálně politickou. Zvláštní pozornost je věnována otázkám rodiny. Větší by měla být věnována tematice komunální politiky a šíření sociálního učení církve, vzdělávání v křesťanské kultuře, výchově k selektivnímu přístupu k masovým médiím atd. Ani každodenní rovinu života a jeho potřeby nelze ztrácet ze zřetele (potřeby práce i volného času).
Nejde jen o vzdělávání katolíků, ale i o aktivity určené nevěřícím. Přitom je potřeba rozlišovat vzdělávání od kerygmatického hlásání evangelia, hledání vhodného jazyka, který by byl srozumitelný nevěřící a na křesťanské alergické společnosti. Velmocí v křesťanském vzdělávání dospělých u nás je Křesťanská akademie. Ta je však zaměřena především na intelektuály. Problémem v celém světě je další vzdělávání nevzdělaných. Ti další vzdělání potřebují a nemají zájem nebo prostředky. Je třeba je stimulovat a pomáhat jim. Tento úkol plyne i z podstaty evangelia. Sem je třeba obrátit pozornost především.
Prakticky to znamená učit lidi znovu číst, tj. budovat např. farní knihovny, učit je, jak se dívat na televizi, proč a jak se účastnit politiky v obci, zaměřit se i na docela praktické starosti (nezaměstnanost – rekvalifikace) a nepovažovat to za něco, co se nás netýká. Žádoucí je ovšem spolupráce se sekulárními organizacemi. Ty o nás, pokud vím, skoro nevědí. Měla by se tedy více stimulovat vzdělávací činnost i takových organizací, jako je Kolpingovo dílo aj. Prakticky orientované vzdělání je tu možno klást na jednotný hodnotový základ a dávat mu hlubší smysl.
Dělá se mnoho věcí. Měla by se však věnovat větší pozornost koordinaci a spolupráci. Např. organizace v rámci vikariátů. Je také dobře brát v úvahu, že nejde pouze o organizační činnost, ale i o koncepční práci, rozvíjení teorie a metodiky. To je záležitostí pedagogické sekce KA, ale ne jenom její. V práci na tomto poli vidím důležitý úkol do budoucna.
Jsme lidé na cestě a jde nám o vlastní zdokonalování i o strukturální zlepšování světa. To by nás ovšem nemělo vést k osvícenskému omylu, že vzděláváním všechno vyřešíme a ke spoléhání na vlastní síly.

Vzdělávání žurnalistů na křesťanském základě

Jde o to, aby se vytvořila křesťanská alternativa k současné žurnalistické praxi. Nejde tedy jen o přípravu kvalifikovaných lidí pro práci v křesťanských médiích, ale i o přípravu pro práci v médiích vůbec, pro uplatňování křesťanských hodnot, morálky a kultury v této oblasti tak, aby obstáli se svými postoji a svým způsobem práce proti současné agresivní a mnohdy nepříliš kultivované a vzdělané žurnalistice.
Pokusem o realizaci takového vzdělání je Vyšší odborná škola publicistiky. Je to církevní škola, studium na ní je tříleté a její profil odpovídá typu školy, který má své místo i v křesťanských zemích Západu. Škola je otevřená i nevěřícím, pokud jsou ochotni respektovat její zaměření. Zatím má dva ročníky, celkem 80 studentů. Jako většina církevních začínajících škol nemá dost peněz a řeší se způsob dalšího financování (problém školného), další profilace studijního plánu, stabilizace učitelského sboru. Potřebuje určitou pozornost, zájem a pomoc. Když to říkám, nemyslím zde na školu samotnou, ale pozornost a zájem o současné a další vzdělávání křesťansky orientovaných žurnalistů a publicistů.
Při dostatečné podpoře by se tady mohlo později vytvořit středisko pro postgraduální formy vzdělávání v oblasti médií, které by sloužilo prohlubování vzdělání pro žurnalisty, kteří to potřebují a pro koordinaci práce v této oblasti. Nepůjde to hned, ale mělo by se na něco takového myslet a postupně pro to připravovat podmínky. Žádoucí je pozornost a zájem těch žurnalistů, kteří mají zkušenosti. Je to důležité i tenkrát, když se jim zdá, že mají atraktivnější formy seberealizace. Bylo by třeba posílit spolupráci s KA a s křesťanskými médii. Ta už existuje, ale žádoucí je stabilizace, koordinace a vzájemná podpora i za situace, kdy má každý své práce dost. Není zatím příliš spolupráce se zahraničím – nemám na mysli je shánění peněz a s jinými institucemi – TF ČB atd. Jestliže považuje oblast masových médií za skutečně důležitou, měli bychom podnikat koordinovaně konkrétní kroky pro vzdělávání jejich pracovníků.

Jiří Vymazal

Zaslat reakci na tento text.