K tématu Výchova a vzdělání

PŘÍSPĚVEK K TEMATICKÉMU OKRUHU VÝCHOVA A VZDĚLÁNÍ

(Příprava sněmu - Tématická sekce, pastorální komise)
Téma navazuje na dokumenty:
GS - Gaudium et spes, 2. VK
GE - Gravissimum educationis, 2. VK
KŠ - Katolická škola (kongreg. pro výchovu a vzdělání AS)
NRVKŠ - Náboženský rozměr výchovy v katolické škole, dtto
LM - Jan Pavel II.: List mladým - Řím, 1985
CT - Jan Pavel II.: Catechesi tradendae
EN - Pavel VI: Evangelii nuntiandi
FC - Jan Pavel II.: Familiaris Consortio
CHL - Jan Pavel II.: Christifideles Laici
HV - Pavel VI.: Humanae Vitae
EV - Jan Pavel II.: Evangelium Vitae
VS - Jan Pavel II.:Veritatis Splendor
VKD - Všeobecné katechetické direktorium. Kongr. pro nauku víry a Kongr. pro klerus AS, Řím 1997

OBECNE CÍLE
1. Vytvořit přehled oblastí výchovy a vzdělávání lidí s ohledem na věk, prostředí, typy škol a ostatních vzdělávacích zařízení, způsoby evangelizace…
2. Uvědomit si, že náboženskou výchovu, evangelizaci a svátostnou přípravu nelze uplatňovat bez přirozené výchovy a vzdělávání člověka (Zásady Sv. Dona Bosca: Nejprve najíst, umýt a vyprat oblek, pak hřiště a školu, pak mluvit o Bohu a používat ve výchově nadpřirozených prostředků)
3. Stanovit sféry a možnosti zájmů církve o výchovu a vzdělání věřících i nevěřících (včetně obecného výhledového plánu, plánu pastorace slovem i svátostmi, určit hierarchii s uvážením finančních možností)
4. Snažit se inkulturovat hlásání evangelia, ale zejména vnášet evangelium do života naší společnosti

OBLASTI VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ:

DĚTI A MLÁDEŽ DO 18 LET
I. Rodina, případně náhradní péče
II. Škola
III. Výchova a vzdělávání mimo školu

VYSOKOŠKOLÁCI A OSTATNÍ MLÁDEŽ VE VĚKU 18 AŽ 25 LET

VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ BOHOSLOVCŮ (Teologické fakulty, semináře, formace bohoslovců v řádech a dalších komunitách),

FORMACE KNĚŽÍ, aby uměli být dobrými vychovateli především dětí a mládeže (GE)

VÝCHOVA A VZDELÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH LAIKŮ (k rodičovství, k práci v církvi na různých úrovních - katecheté, pastorační asistenti atp., k formy preevangelizace a evangelizace, vedení k víře, ke svátostem - viz Všeobecné katechetické direktorium, Řím 1997)

VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ LIDÍ TŘETÍHO VĚKU (péče všeobecná - systematická (univerzity 3. věku) a občasná, duchovní, Domovy pokojného stáří, Nemocnice a Ústavy různého typu a péče o vzdělávání v těchto institucích.)

K JEDNOTLIVÝM OBLASTEM VÝCHOVY A VZDĚLÁNÍ

DĚTI A MLÁDEŽ DO 18 LET

RODINA, PŘÍPADNĚ NÁHRADNÍ PÉČE
Vést rodiče a náhradní rodiče k následujícím dovednostem, potřebným pro výchovu dětí:
1. k obecné výchově dětí: psychologie dítěte a odpovídající rozvoj dítěte podle věku
2. k náboženské výchově
3. k životě ve společenství (na rozdíl od part spojených s trestnou činností)
4. ke kreativitě a rozvoji schopností dětí
5. k výchově proti nežádoucím jevům ve společnosti (sex, alkoholismus, drogy)
6. k právním dovednostem v zabezpečení klidného rozvoje dětí
7. k péči a výchově dětí tělesně nebo mentálně handicapovaných (oblast speciální pedagogiky)

Církev má zakládat (při uplatnění práva na vzdělání pro všechny - co z toho církev u nás může) ???:
1. Školící pracoviště (centrum pro rodinu při biskupství, charitní ústavy pro péči o postižené děti a mládež a vše, co souvisí s jejich vzděláváním (Montessori: "Neexistují nevzdělatelní, je nutno vždy hledat odpovídající formu výchovy a vzdělávání"
2. Pedagogicko - psychologické poradny jako církevní instituce (Praha, další)?
3. Nakolik se má církev podílet na výchově vychovatelů a pedagogů a dalších odborníků pro tuto oblast???
4. Možný podíl církve na vytváření náhradní péče (SOS vesničky, domovy dětí, církevní instituce k pomoci rodinám s adopcí a pěstounskou péčí,…)

II. ŠKOLA

A. Státní školy:
Obecné problémy a důležitost:
Výchovná složka - mají existovat výchovné programy a jak do nich církev zasáhne?
Vzdělávací složka a vzdělávací programy - otázky vyváženosti látky Organizační složka (uspořádání vyučování)
Rada školy, její účinnost a možnost rodičů zasahovat do programu školy
Evangelizační složka
· náboženská výchova -nepovinně nebo volitelně?
· morální výchova obecně a etická výchova jako předmět
· katecheze ke svátostem
· vstupy do hodin při mimořádných příležitostech
Postavení učitelů na školách
· ke společnosti
· k žákům
· k rodičům
Postavení katechetů
· k správě školy, k řediteli a k učitelskému sboru
· ve farnosti a místní církvi, ke kněžím z farnosti a biskupovi
· k dětem obecně a k dětem katechizovaným
· k rodičům
Postavení náboženství (katecheze) na školách:
· finanční a právní zabezpečení katechetů, pojištění svěřených dětí
· zlepšení státní legislativy vzhledem k vyučování náboženství na státních školách
· co z daných otázek může církev pomáhat řešit?
· působení na rodinu skrze děti a školu.

B. Církevní školy:
1. Zda církev u nás vůbec chce zakládat církevní školy a provozované podporovat:
· Alespoň morálně
· Možnosti finančně se podílet na jejich provozu
· Podílet se vlastní výchovou pedagogů, to je zakládáním církevních vysokých škol s tímto zaměřením.
· Úloha a povinnosti zřizovatele vzhledem k jimi zřízené CŠ (biskupství, řehole,...)
· Financování CŠ (z MŠMT ČR, chybí příspěvek regionální samosprávy, finanční příspěvky zřizovatele
2. Formy CŠ a hustota jejich sítě (MŠ, ZŠ, SŠ)
3. Vymezení nepominutelných znaků církevní školy (aby měla CŠ smysl, je třeba vést náboženskou výchovu napříč celým pobytem žáků ve škole, a zavést náboženskou výuku jako předmět - viz NRVKŠ čl.
4.Jak vést nevěřící žáky a studenty (obecná nebo Křesťanská etika nebo také náboženství??)
5.Stanovit Kurikulum jednotlivých církevních škol (jednotné vzdělávací programy nebo nechat každé CŠ volnost ve volbě vzdělávacího programu????
6. Jak zabezpečit školám duchovní vedení (spirituálové - možnosti jejich zřízení, kněží, jáhni nebo také laici?)
7. Má CŠ smysl, není li věřící její ředitel?
8. Jak se starat o duchovní vedení pedagogů CŠ? Stačí exercicie jedenkrát za rok? Kdo to kontroluje? Co dělat pro nevěřící pedagogy na CŠ?

C. Školy soukromé (s výjimkou církevních)
1. Mít odborníka znalého náplně jednotlivých soukromých škol (např. na sekretariátě ČBK)??
2. Učit rodiče rozlišovat zřizovatele dané soukromé školy (znát zřizovatele např. pro školy pro děti s vysokým IQ, - možnost působení sekt a nových náboženství, postoj církve k Waldorsfkému školství atp., školy Kršny a dalších náboženství,…)
3. Mít odborné poradce a poradny pro volbu typů soukromých škol
4. Klady a zápory soukromých škol
5. Možnosti evangelizace v těchto typech škol - kde to jde a kde je nutno předpokládat pouze evangelizaci jednotlivců mimo školu?
6. Finanční spoluúčast rodičů na těchto školách

D. Domácí škola
1. Legislativní možnosti zřizování domácí školy a zkušenosti ze zahraničí (USA, evropské země, )
2. 2 základní charaktery domácí školy:
· Učí rodiče
· Učí kurátor (dochází občas nebo denně) - finanční náročnost
3. Smysl domácí školy (uplatňuje se zejména pro dosažení požadovaného základního vzdělání):
· Děti nemusí cestovat
· Omezeny nežádoucí (ale i žádoucí) vlivy společnosti, nevhodných pedagogů a zvláště vrstevníků, vychovávaných v jiné hierarchii hodnot
4. Chce se církev vyslovovat ke vzniku domácí školy, chce ji alespoň morálně podporovat?
5. Rodinná katecheze a její zásady (zkušenosti ze zahraničí - Argentina, Francie a další země... Zkušenosti z některých našich farností)
6. Struktura a organizace rodinné katecheze: Úloha faráře a kněží, metodika, katechistů - animátorů, rodičů a dětí
7. Rodinná katecheze jako součást domácí školy
8. Rodinná katecheze mimo domácí školu - začleněná do života farností

III. Výchova a vzdělání mimo školu
1. Účast dětí a mládeže z věřících rodin ve farnosti (bohoslužby, slavnosti, podíl v praktické činnosti, pouti, odpovídající pomoc potřebným,)
2. Nutnost vést mladé ke svátostnému životu
3. Zapojování dětí z nevěřících rodin do života farnosti a pomoc farnosti při jejich uvádění do křesťanského života, kontakt farnosti s jejich rodinami, aniž by docházelo k násilné evangelizaci,…)
4. Předávání odpovědnosti odpovídající věku a schopnostem mladých (úkoly a nutnost prověření jejich splnění jako důležitá složka jejich formace)
5. Uznání potřeby mladých žít ve společenství s Ježíšem uprostřed - výchova prostřednictvím farních společenství mládeže, Diecézních center stálého života mládeže, organizací Skaut, Orel,... Misijních center,...
6. Výchova a vedení animátorů těchto skupin (umožnit jejich školení v diecézi, celostátně i mezinárodně, pozitivně je k této činnosti motivovat
7. Pořádání akcí pro mladé ve farnosti, diecézi (Diecézní setkání mládeže s biskupem), celo evropská a celosvětová setkání mládeže - jejich pozitivní a negativní vlivy na jednotlivé mladé lidi ve farnosti, Světové fórum mládeže při těchto příležitostech
8. Potřeba otevřít křesťanské rodiny mladým, kteří hledají Boha (zvláště tam, kde mají děti přibližně stejného věku)
9. Pomáhat mladým hledat jejich povolání, a také řešit základní životní volbu: manželství nebo zasvěcený život nebo cesta kněžství.
10. Potřeba vychovávat mladé k práci, k soutěžím, pomoci bližním,
11. Umožnit spolupráci s vrstevníky v jiných zemích
12. Hledat další formy, jak by církev mohla komunikovat s nevěřícími mladými lidmi

VYSOKOŠKOLÁCI A OSTATNÍ MLÁDEŽ OD 18 DO 25 LET

I. Státní vysoké školy - způsoby preevangelizace a evangelizace
1. Vychovávat křesťanské VŠ pedagogy - odborníky v různých profesích, aby na studenty působili svým příkladem.
2. Zatímco studenti vysokoškoláci mají již poměrně hluboké odborné znalosti a upřímně hledají svůj světový názor, mají mnohdy velmi naivní představy o náboženství vůbec, o hierarchii hodnot, nemají dostatek vědomostí pro přijetí víry. Nutnost křesťanských pedagogů, kteří mají také teologické vzdělání, aby přednášeli tento obor v "Základech společenských věd" (praxe ČVUT Praha). Zatímco ostatní mladí uvěří většinou příkladem, vysokoškoláci musí mít dostatek racionálních důvodů k víře
3. Pořádání přednášek na téma věda a víra, etické hodnoty života, religionistika, sociální politika církve, nespravedlnost v současném světě, problémy bohatství a chudoby mezi lidmi i národy Využívat času v podvečerních hodinách (kolem doby večeře v menzách,... dalších příležitostí).
4. Aktivně se umožňovat výměny našich studentů se studenty jiných zemí - především aby měli kvalitní znalosti různých jazyků, ale i základ pro budoucí mezinárodní odbornou spolupráci.
5. Pro přípravu na uvedení do křesťanského života (křest, 1. Svátost smíření a eucharistie, biřmování využívat především jejich vlastního prostředí (VŠ koleje, menší posluchárny, studentský kostel atp.

IV. Církevní vysoké školy
1. Ukazuje se jako nejdůležitější zřídit VŠ pedagogickou, dále VŠ charitního zaměření a sociálně právní.
2. K výchově budoucích katechetů vybudovat síť Katechetických institutů (ze stávajících katechetických kurzů), kde katecheté budou mít formaci pro výchovu na ZŠ. V místech s Teologickou fakultou místo Katechetického institutu je možno zřídit bakalářské studium na TF. Pro katechety na středních školách vyžadovat některou z Teologických fakult.

Výchova a vzdělání mimo školu a zaměstnání
1. Umožnit přednášky z různých oborů a mezioborových disciplin (uplatní se zejména Křesťanská akademie, umělci, kněží - misionáři apod.).
2. Podporovat aktivity (každoroční setkání studentů VŠ na Velehradě, přednášky o volbě partnera a manželská příprava, nabídka brigád v tuzemsku i v zahraničí, vytvářet seznamy možnosti ubytování studentů,...)
3. Zvát studenty ostatních fakult k přednáškám mezi bohoslovce
4. Zvát mládež k návštěvám řeholních komunit a nových církví uznaných hnutí

VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ BOHOSLOVCŮ
Je třeba, aby se k tomuto bodu vyjádřili kompetentnější činitelé

VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH
1. Odborná vzdělávání: zvyšování odborné kvalifikace, další vzdělávání (církev tyto činnosti bude spíše jen "brát na vědomí"), další studium (doktorát, další VŠ,...), diskusní setkání k politické situaci, ženské otázce (v církvi i mimo církev),
2. Výchova v péči o staré lidi, handicapované, v doprovázení umírajících,...
3. Evangelizace: Katechetické direktorium klade největší akcent právě na systematickou katechezi dospělých. Proto: Jak budeme provádět katechezi dospělých v našich farnostech tak, aby se to dalo zvládnout? Dále doporučujeme systémy teologických přednášek z nejrůznějších oborů, souvisících s katechismem, církevními dějinami a dalšími obory.
4. Biblické hodiny, setkávání ve společenství spojené s modlitbou a diskusí nad vydanými knihami z náboženské i odborné literatury, katecheze ke svátostem, k narození dítěte, ..., příležitostné katecheze k mimořádným událostem (viz VKD), ...
5. Společná návštěva poutí, výlety s naučnou tématikou, cestování po cizích zemích
vvvv 6. Pomoc rodičům při hlídání dětí a současně s tím přicházející osvěta, pořádání dětských táborů dospělými spojených s výchovou, doučování dětí a mládeže,

VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ LIDÍ TŘETÍHO VĚKU
Domovy pokojného stáří, Nemocnice a Ústavy různého typu a péče o vzdělávání v těchto institucích)

Péče všeobecná - systematická
1. Na výchovu (přesněji přípravu na změnu života ve stáří) lidí třetího věku se v současné církvi velmi zapomíná. Za pomoci psychologů, lékařů a dalších odborníků v oboru gerontologie je třeba tuto mezeru doplnit a prostřednictvím přednášek informovat o těmto poznatcích, a to nejen pro staré, ale i pro ty, kteří s nimi žijí a o ně se v pokročilém stáří starají.
2. Řada lidí třetího věku (ačkoliv se to nepředpokládá), má dobrou paměť, dobrou pohyblivost a další klady. Je třeba umožnit těmto lidem další seberealizaci v některých typech zaměstnání - a to i v církvi (Ústava Spojených států amerických obsahuje dokonce větu: "Musí se umožnit důchodcům, aby mohli vykonávat odpovídající práci..." ).
3. Universita třetího věku: organizovat ji tak, aby lidé měli příležitost se spolu vzájemně seznámit (většina starých lidí trpí velkou osamělostí!). Doplnit ji o teologické předměty.

Péče občasná
4. Konat přednášky a další akce ke sblížení mladé, střední a staré generace (vždyť i Písmo sv. v 2. Knize královské říká, že Roboám - syn Šalomounův - neposlechl skupinu starců, naopak poslechl mladé, a následkem jeho nemoudrého rozhodnutí byla ztráta většiny území (rozdělené království).
5. Zabezpečení návštěv z farností v Domovech důchodců a Pokojného stáří spolu s kulturními a vzdělávacími akcemi.
6. Je třeba stále přibližovat těmto lidem současné události, život v jejich městě, farnosti,... aby nedocházelo k frustraci a neupadali do apatie.

Duchovní
7. Návštěva u nemocných a nepohyblivých v místě bydliště spojená s duchovním slovem
8. Evangelizace: Mnoho lidí se ve třetím věku teprve obrací k Bohu a je třeba zprostředkovávat možnostem těchto lidí přizpůsobené katecheze k uvedení do křesťanského života - nenechat je odejít na věčnost bez křtu, svátosti pokání a pomazání nemocných, požádají-li o to.

Velmi se omlouvám, že z důvodu velmi krátkého času na přípravu tohoto rozboru nejsou v některých místech přesně citovány odkazy na literaturu.

Zaslat reakci na tento text.