|
|
Několik poznámek ke sdělovacím prostředkům
Brno, 12. 5. 1996
P. Martin Holík, Radio Proglas
Několik poznámek ke sdělovacím prostředkům
a) v rukách církve
b) obecně k šíření radostné zvěsti
A) Rozšířený názor dneška (viz Inter mirifica): Naléhavá nutnost
kvality. Profesionalita. Při množství Božího lidu se jeví jako
požadavek velmi oprávněný. Skutečnost zatím neodpovídá. Žurnalistika
se u nás učí na třech školách (Praha, Brno, Olomouc), církev má dvě: v
Římě a v Bruselu.
B) Poměrně rozšířená je záměna hlasu a Slova. (Jan Křtitel versus
Kristus) Totiž: Já mluvím, Duch koná. Kdo by si dnes troufl říci
Petrova slova: "Rozhodli jsme my a Duch svatý, že... ". Na druhé
straně jsou jistě texty, pod které by se Duch svatý hned podepsal...
Dovolím si připomenout tyto mistry slova: archanděl Gabriel, Maxmilián
Kolbe, --- svatý Antonín, Jan Vianney,...
C) Navrhuji kde to jen jde oddělovat evangelizaci od služby věřícímu
člověku (elektroinženýr by přiléhavě mluvil o vlastní spotřebě
elektrárny). První povinností křesťana není přivádět k víře druhé, ale
vlastní posvěcování. Zdá se mi, že o druhém se mluví méně než o
prvním.
Obava (často oprávněná) z ghetizace křesťanů (katolíků) není tak
univerzální, abychom se jí mohli zaklínat v neprospěch (zřizování,
podpory) vlastních médií. Někdy se mi jeví jako podsouvaná.
D) Poněkud nešikovné by mohlo být i tvrzení, že je nutno (již tak
dosti chabé síly) soustředit do několika přesně cílených médií, ta pak
podporovat. Je to proti lidské přirozenosti. Proti "trhu" Ducha
svatého: Nebývá totiž pravidlem, že ten, kdo ušetří síly nevydáváním
periodika, nepůsobením v médiu, své síly dá jiným užitečným způsobem
církvi. Totéž se dá říci o peněžence věřících.
E) Užitečné by se mi zdálo nehodnotit výsledky úspěšností (nákladem,
poslouchaností) média. (Tento omyl se stal např. Českému rozhlasu k
jeho značné tragédii). Je to poněkud neevangelní. Každé vyšlé
periodikum z iniciativy věřících je malým zázrakem a přináší ovoce.
Hned. (Ví někdo o jiné skupině obyvatelstva, které by svůj
"nepracovní" život dokládalo tolika tiskovinami?) Domnívám se, že
nelze říci o žádném zaniklém periodiku, že propadlo, prohrálo. Bylo to
prostě jen "ovoce zralé, které spadlo, a můžeme se někde jinde někdy
příště těšit na plody další".
Pozn.: Právě stovky a stovky malých vznikajících a zanikajících
farních a jiných zpravodajů se mi zdají být jedním z barometrů živosti
církve u nás.
Resumé:
S nároky na kvalitu stále zůstává naléhavé vyjadřovat se ve
sdělovacích prostředcích vůbec.
a) Zřizovat vlastní periodika, rozhlasové vysílání
b) Zůstávat silou mocí ve veřejnoprávních, profánních médiích Rozumné
se jeví věnovat se oběma způsobům.
Velký úkol biskupů a duchovních vůdců, je rozdělit a mít opravdu
jmenovitě na starosti duchovní život jednotlivců, kteří působením v
médiích mohou ovlivňovat statisíce lidí.
Snad bychom už měli na vlastní školení, výchovu pracovníků, která by
byla zároveň místem setkávání.
Spíše než plánovat bude v budoucnu zapotřebí sledovat a citlivě vnímat
potenciál (pomalu nám vyrůstá generace schopných mladých lidí, často
ovšem bez ctnosti pokory), možnosti (např. nedůslednost v budování
možné distribuční sítě), a odlišnosti (např. rozdíly Čech a Moravy)
Na závěr jedno konkrétní médium (stav po 1 roku existence, 5 měsíců
vysílání):
Radio Proglas ovlivňuje přímo:
· vzdělává, informuje, poučuje, dává oddechnout, baví,
· spojuje (píší, hlasují rodiny od nejmladšího po
nejstaršího),
· nezvyklý fenomén objevu síly společné modlitby (př.: modlitba
rodin)
· utěšuje (samota, nemoc, stáří)
nepřímo:
· snižuje sledování televize ,
· pomáhá uvědomovat si vzájemnost
· vytváří atmosféru pohody, pěstuje vkus, schopnost rozlišovat,
dělat vlastní úsudek
· pomáhá starším vážit si mladých (pozitivní konec života) a
naopak
· ekumena
Pro nevěřícího funguje omezeně jako:
· slušnější rádio,
· hrají klasiku
· zdroj informací o víře (do kostela by nikdy nešel),
· jiné info - protiváha tendenčností (pomluv) jiných médií
· oáza klidu
Zaslat reakci na tento text.
|