Několik liturgických postřehů

1) Koncerty v kostelech
Hudba je modlitbou. Koncerty nevýdělečné nebo pro účely charity do kostela patří, jiné je to u koncertů, pořádaných agenturami jako výnosný obchod. Když Kristus vyhazoval prodavače z chrámu, jistě viděl i krásu prodávaných holoubků nebo mincí. Mince a holoubci, dnes hudba, obojí je pro Pána. Ale obchod do chrámu nepatří. "Můj dům bude zván domem modlitby“ Mk 11/17, Mt 21/13, L 19/46. Jan píše o očištění chrámu už ve druhé kapitole: "Pryč s tím odtud, nedělejte z domu mého Otce tržiště." Jan 2/16. I my děláme z chrámů tržiště, když si neuvědomíme, že množství výdělečných koncertů je především hladovým obchodem uprostřed nich. Vím to, protože koncerty jsou mým druhým zaměstnáním a ty v kostelech jsem přestala dělat za peníze, když jsem poznala jejich zázemí.

2) Eucharistie
Bylo rozhodnuto odsunout svatostánky z center chrámů, které byly pro ně vystavěny, do jejich koutů. Pán chtěl možná dnešnímu pyšnému světu ukázat svou pokoru. uctívání, kterým bylo umístění svatostánků v centrech chrámů, by bylo možná dobře nahradit jiným společným uctíváním. Třeba větším počtem společných adorací. Nejen soukromě. Prosíme pro Boží dary pro budoucí sněm. Dary často přicházejí po uctívání. Víc společného uctívání Eucharistie z lásky. I na smír za ta místa ve světě, kde v církvích úcta k Eucharistii pohasla.
Chrám není jen pro svatostánek, je i pro společenství, pro Mystické tělo. Odsunem svatostánků do kouta jako by Druhá Božská Osoba symbolicky uvolňovala místo Třetí Osobě a tím i silnějšímu vědomí Mystického těla - vzájemné vázanosti, závislosti. Možná větší zdůraznění té skutečnosti už v katechezi. Možná víc zdůraznit i osobní bytí Ducha Svatého, aby nebylo překrýváno už v katechezi učením o jeho darech. Církev možná málo zdůrazňuje, jak Duch Svatý sám touží po naší lásce k Němu jako k osobě. Nejen dary, moc, která někdy až děsí, ale něžná, výhradně osobní láska, která touží po našem přijetí.
Když jedu hrát do jiných zemí, přijímám Eucharistii na ruku. Mohu tak Pána nejen přijmout, ale i malý okamžik pochovat na dlani jako Maria Ježíška. Přála bych si, aby to bylo možné i u nás.

3) Výchova k svobodě
Jan 10/17 "Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce." Výchova k svobodě by měla touto Kristovou skutečností procházet. „Já jsem dveře." Jan 10/9. I křesťané někdy staví do protikladu skutečnosti - být sám sebou - a - být pokorný, závislý, poslušný, tichý. Když člověk zahlédne Krista, tyto skutečnosti splynou. Výchova k svobodě je výchovou ke Kristu. K úctě k hierarchii, k poslušnosti, výchovou ke kříži a ke vzkříšení. Ve světě se někdy i v církvích uchyluje touha po svobodě jinam než ke Kristu. Je to jen nepochopení Kristovy svobody.

4) Žena v ČR
V zadání tématu se mluví o povolání a důstojnosti ženy. Pravá důstojnost ženy je jen v Kristu. I povolání ženy je jednoduché. Milovat Boha jako žena, jako Magdaléna, jako Maria. Ostatní není důležité. Z lásky a něhy k ženě ji Bůh nezatížil těžkými dary, jako je třeba kněžství. Chce-li něco víc než lásku, daruje to sám a není potřeba se tím příliš zabývat. I velké ženy církve, jako Terezie z Avily nebo Kateřina Sienská, toužily po jediném. Milovat Pána. Feminismus, pronikající v některých zemích i do církví, je jen nepochopením Kristovy lásky. Žena v ČR má jen jedno povolání. Být na svém místě svatá.

5) Islám
Problém postavit nebo nepostavit někde mešitu je místní, není zásadní. Problém zásadní je, proč tam, kde by mohlo rozkvést křesťanství, rozkvete islám. Povídala jsem si s muslimem, Čechem, který právě končil lékařskou fakultu. Silný kuřák, ale v Ramadánu nekouřil. Znal hodně mladých Čechů muslimů a byl pevně přesvědčený, že Islám brzy zvítězí v celém světě. Duchovní síla islámu je asi v časté modlitbě a v přísném dodržování postu, který křesťanství dnes pěstuje jen mírně. Modlitba spojená s postem je velká síla. Duchovní boj předchází sporům o mešity. Začíná-li u nás kvést islám, je potřeba prosit Pána o milost postu a modlitby. A pak postem a modlitbou prosit o milost pro konkrétní místa. Alespoň s takovou vírou, jakou měl ten mladý český muslim, se kterým jsem mluvila.

Marie Nováková

Zaslat reakci na tento text.