Ing. Bruno Borski, CSc.

Vážení přítomní,
Ve svém příspěvku se chce zabývat otázkou trvalého jáhenství. V „Instrumentu laboris“ je této věci věnován paragraf 106, který je vypracován vcelku dobře. Přestože zahrnuje téměř celý obsah činnosti trvalého jáhna, chtěl bych tento paragraf doplnit o zevšeobecněné zkušenosti, které jsem získal za devět let působení v tomto úřadě.
1. Pro zamezení pozdějších nedorozumění a zklamání je potřeba hned na začátku přípravy kandidáta na trvalý diakonát sdělit mu co nejpodrobněji, co ho v jáhenské službě očekává, případně s čím se může setkat a s jakými úskalími jáhenské služby by měl počítat (nepřijetí ve farnosti, nezájem kněze, nevyužívání schopností apod.)
2. Poskytnout budoucímu jáhnovi řádné vzdělání, zejména formace duchovní, teologickou a pastorační. I po vysvěcení pokračovat systematicky ve vzdělávání jáhna.
3. Využít kvalitu osobnosti jáhna, vyjádřenou jeho schopnostmi a možnostmi a pověřit ho různými úkoly na farní či diecézní úrovni.
· Oblast vzdělávání (katecheze, příležitostná kázání, přednášky, články pro tisk, biblické hodiny aj.)
· Oblast materiální (správa financí, majetku, opravy aj.)
· Oblast charitativní („duchovní“ obsluha nemocných, funkce v ČKCH apod.)
· Oblast pastorační (výpomoc při pohřbech, svatbách, křtech, přípravy na svátosti, bohoslužby slova apod.)
· Služba u oltáře (eucharistie, pobožnosti apod.) a breviář jen jako duchovní posila a posvěcení jáhna.

Jáhni si musí zvyknout, že služba trvalých jáhnů je v české církvi něco nového, provázaného řadou příznaků dětské nemoci. Proto by měli být uvědoměni hned na startu jáhenské služby na nevyhnutelnost určitého utrpení a bolesti, které vlastně doprovázejí každé apoštolské dílo, každé duchovní působení. A také to, že jim zvládnuté duchovní utrpení přinese další duchovní a mravní růst.
A ještě jednu poznámku: je třeba také dbát o duchovní formaci manželek jáhnů formou setkávání a vzdělávání na úrovni diecéze.

Zaslat reakci na tento text.