Mgr. Bohumila Venclů

Milovaní bratři a sestry,
Jako křesťané máme být
1. hluboce osobně zakotveni v Bohu,
2. nasazení podle svých možností a schopností pro místní církev.
Právem je na první místě uvedeno hluboké, osobní zakotvení v Bohu a na místě druhém nasazení pro místní církev. Proto podávám návrh, aby úvodní kapitola sněmovního dokumentu obsahovala láskyplný, ale důrazný akcent na význam osobní zakotvenosti v Bohu.
Při nedávné děkanátní pouti nám otec arcibiskup Jan položil otázku: „Měli jste osobně každý z vás hluboký zážitek s Bohem?“ Šťastní, kteří ho měli. Kde je nám Ježíš nejblíže? Nezanedbávejme svátosti. Možnost častého přijímání Těla Pána, kde se nám dává jako nejvzácnější dar, bývá často chápána a pak i prožívána formálně. Odcházíme od svatostánku, ať už po mši svaté nebo po adoraci před Nejsvětější svátostí, naplněni Boží láskou? Necháváme se touto láskou proměňovat? Je nutné učit sebe a druhé svobodě Božích dětí, učit se chápat svůj život jako povolání. Každý člověk je jedinečný. Maria zve věřící k eucharistii. Maria touží působit na všechny, kdo se jí svěří jako její děti. Čím více setrváme v tomto postoji, tím blíže nás Maria přivádí k nevystižnému Kristovu bohatství. Tím lépe poznáváme důstojnost sebe a každého člověka. Jedině Kristus plně odhaluje člověka jemu samému.
Musíme začít u sebe. Každý z nás byl vyvolen Bohem, aby byl světlem, radostným svědkem Boží lásky k nám. Mnohým z nás se může zdát časté, nejlépe každodenní přijímání Těla Páně nemožné. Zakoušíme vyprahlost, mše svatá nás neoslovuje, liturgické texty k nám nepromlouvají, Ježíš je nám zdánlivě vzdálen. Prosme o touho po živém vztahu k Ježíši. Obětujme všechno pro setkání s Ježíšem. Když jsem nastupovala po třetí mateřské dovolené do práce a už jsem měla dar víry a již jsem žila několik let s vědomím Boží lásky ke mně, prosila jsem Boha, ať uspořádá můj život tak, abych při povinnostech manželky, matky, učitelky, mohla denně přijímat Tělo Pána, modlit se a být i jinak užitečná církvi. Pán je velkomyslný, vždyť říká: „Proste a bude vám dáno, tlučte a otevře se“.
Svátost smíření – ten vodopád Boží milosti se nám nabízí, ale my musíme přicházet připraveni modlitbou za zpovídajícího kněze, za sebe, sledováním svého duchovního života, prosbou o nalezení vhodného duchovního vůdce, který nás bude doprovázet při zachování svobody naší, ale i své vlastní.
Modlitba svatého růžence. Jak úžasně čte Jan Pavel II. znamení času. Tajemství světla jsou tolik potřebným námětem k rozjímání. V takzvané lidové církvi, ke které patřím, je modlitba svatého růžence častým vyjádřením mariánské úcty. Koncil varuje před neplodnou sentimentalitou a důvěřivostí. Vybízí ke zbožnosti, která se opírá o liturgii, mariánské modlitby a pobožnosti, které učitelský úřad církve během staletí doporučoval a které musí mít teologický rozměr. Kdo nám pomůže ho najít? Najdou se schopní a ochotní lidé, kteří budou vzdělávat nejen na univerzitách, nejen děti a mládež při katechezi, ale hlavně dospělé ve farnostech? Kladu si otázky: Chtějí se farníci vzdělávat? Chtějí prohlubovat svůj duchovní život? Není jich mnoho a bude jich ještě méně, když my sami nepůjdeme příkladem, a když sněm jasně a důrazně nevyzvedne význam duchovního života pro každého z nás.
Při včerejší práci ve skupině jsme se zamýšleli nad tématem duchovní života a růst spirituality v místní církvi. Myslím, že jsme se pokusili vyjádřit nedostatky duchovního života křesťanů dnešní doby v naší církvi. Nepoložili jsme však dostatečný důraz na slova Ježíšova: „Beze mne nemůžete dělat nic.“
Navrhuji tedy v samostatné úvodní kapitole sněmovního dokumentu zdůraznit význam hlubokého osobního zakotvení v Bohu se zvláštním zřetelem k eucharistii, svátosti smíření, modlitbě, oběti a půstu tak, aby pro nás meditace, adorace, kontemplace nebyly jen neurčité nebo prázdné pojmy, ale abychom je prožívali jako dar.
Navrhuji, aby se druhé zasedání sněmu konalo dříve než za dva roky a abychom se v mezidobí mezi 1. a 2. zasedáním sněmu věnovali jen tématu Duchovní život a růst spirituality v místní církvi.
Přeji vám všem hodně Božích milostí. Bohu díky.

Zaslat reakci na tento text.