Liturgický zpěv v naší církvi

Náměty a připomínky pro jednání

a) liturgické:
V současné době je možné vstupní zpěv, zpěv k evangeliu a přijímání nahradit „mešní“ písní. Především v olomoucké arcidiecézi jsou všechny liturgické zpěvy nahrazovány zpěvem lidovým.

Návrh: Vstupní zpěv, zpěv k evangeliu a k svatému přijímání je povinnou součástí mše svaté. Nelze je nahradit lidovým zpěvem. Pokud není možné je srozumitelně zazpívat, mohou se číst.

Zdůvodnění:
· Liturgické zpěvy tvoří spolu s ostatními texty mše jednotný celek, texty se navzájem doplňují. Mešní písně mají texty ještě z dob, kdy jsem jako ministrant odpovídal „Ad Deum, qui laetificat iuventutem meam… Dnes se přece používá úkon kajícnosti v mateřštině. Jedná se o relikt z tridentského sněmu a tehdy správnou reakci. Zvláště nevhodně přerušuje lidový zpěv před evangeliem liturgii slova.
· Nemám nic proti lidovému zpěvu, naopak zpívám velmi rád. Pro lidový zpěv je dostatek prostoru před bohoslužbou, při přijímání i po ní.
· Jak jinak se chovají ke „Svaté liturgii“ naši východní bratři a jak jsem letos zjistil ke svému velkému uspokojení i Svatý Otec (zpívaly se všechny zpěvy), se kterým jsme se ženou mohli letos slavit v Římě Velikonoce.
· Teď jeden osobní, silný zážitek z letošního Říma. Při návštěvě baziliky Panny Marie Sněžné jsem se slzami v očích slyšel zkráceně Konstantinovu obhajobu slovanské liturgie před Hadriánem II. Jazyk našich předků se po aramejštině, řečtině a latině stal čtvrtým liturgickým jazykem! Jak macešsky se k liturgii v mateřském jazyku chová moje arcidiecéze, dědička svatých Cyrila a Metoděje.

b) liturgicko-pastorační:
Stávající stav: Při bohoslužbě slova se úryvky bible uvádějí bez udání kapitoly a veršů.

Návrh: Pokud je to možné, uvádět úplnou citaci. Pokud je text vybírán, uvádět alespoň kapitolu.

Zdůvodnění: Nám katolíkům se vytýká, že málo známe bibli, že se v ní nedovedeme orientovat. I po celoživotní návštěvě bohoslužeb nenajdeme tolik známý verš písma.

c) Pastorační
Aplikace metody PPR znamená, že dnes mají více dětí převážně rodiny katolíků a rodiny cikánské. Při dnešním demografickém vývoji by prosté 100% předávání víry rodičů dětem mělo být příslibem katolické budoucnosti národa. Církev by se měla zaměřit nejen na povzbuzování k jistě často hrdinnému přístupu manželství bez antikoncepce, ale také by ji mělo být vidět, jak spolupracuje s rodiči obklopenými houfem dětí. Tato šance se pod tlakem konzumní společnosti už nemusí opakovat!
Co mám konkrétně na mysli:
· zlepšit výchovné působení na děti - ty jsou často v rodinách vedeny zcela deformovanými představami o Bohu. Při vyučování náboženství tento proces pokračuje, nebo je pozitivní vliv málo znát. Stále a znovu je třeba věnovat pozornost vzdělávání věřících. Jak třeba hodnotit, když se děti mají možnost vyjádřit v přímluvách a ony prosí za: zemřelé, postižené, nevidomé, hladové, mír ve světě a jen zcela ojediněle se objeví: za rodiče, učitele, dědečky, kamarády, za město ve kterém žijí.
· studenti z katolických rodin by měli být povzbuzováni k práci s dětmi jako vůdcové v junáckých oddílech, jako vedoucí na letních táborech a naopak by měli pocítit, jak je tato činnost ceněna. Za komunistů jsme nesměli učit. Dnes by měly být školy naší doménou i za cenu nižších platů.
· organizovat všemožnou pomoc rodinám, které se dostanou na přechodnou dobu do problémů a nemají zázemí - najít pro ně „babičky“, „tety“ a „strýce“, když onemocní tatínek nebo maminka.
· zajišťovat mecenáše pro studium dětí z těchto rodin (adopce na blízko?), pomáhat při zajištění důstojného bydlení a pod.
· rodiny s více dětmi žijí většinou v trvalé chudobě a v konzumním prostředí, které je obklopuje, v trvalém tlaku. Pojem chudoby je relativní. Neexistuje jen ve třetím světě, ale i u nás. Mají farní společenství a biskupství ve své náplni vést čerstvou inventuru potřebných? Myslím konkrétně, aby byly schopné shromáždit rychle svůj majetek, jako jáhen Vavřinec.

Je to jen několik myšlenek, přání a nápadů. Píše je otec 4 dětí a děda od 16 vnuků, junácký vůdce, inženýr chemie, ale především boží dítě. Vždy jsem si nejvíce cenil daru víry, který mi předali rodiče. Doufám, že nejen moje děti a moji vnuci, ale celá česká církev bude vámi Otcové vedena tak, aby byla ozdobou křesťanstva.

Zaslat reakci na tento text.