Pastorační situace a další témata

Zhodnocení přípravných předloh pro plen. sněm CR.

Při pročítání jednotlivých předloh jsem si všímal praktické použitelnosti pro obyčejný život církve v ČR. Jednotlivé předlohy se mě zdají zpracované tak, že jim chybí jednotící myšlenka. Je skutečně otázkou, co chtěly jednotlivé práce vlastně říci.
Každý z autorů se snažil napsat zajisté podle svého nejlepšího svědomí, co pokládal za správné.
Přesto jsou předlohy plné takových zhodnocení, které jsou pouze suchým konstatováním věcí, které sněm asi těžko nevyřeší.
Zvlášť jsem si pozorně přečetl část o hospodářské a společenském životě v ČR.
Nechápu, v čem by v této práci měl být posun kupředu, když se řeší historie - od průmyslové přes socialistickou až po polistopadovou. Nevím proč autoři žijí v domnění,že téma: "trh a jeho všelék a spása" má být zahrnut do sněmu? Atd., atd.,.... Žádný nástin ekonomického zajištění pro evangelizaci a existenci církve.
Od takového tématu bych očekával nástin možných kroků k hledání ekonomickospolečenských postojů. Církev v ekonomickém vlivu je na "nule" a společensky je málo věrohodná.
Z tohoto a jiných důvodů jsem přesvědčen o tom, že jít touto cestou je škoda času a energie na všech frontách. Chtít zasahovat do různých oblastí s tím, že se něco vyřeší, pokud se o problému bude na sněmu diskutovat nepokládám za účelné. Církev na leckteré problémy nemá kapacity personální, finanční, a ani podporu v samotné církvi, neboť mnoho kněží se ke sněmu staví reservovaně až odmítavě, protože žijí, a oprávněně, ve vědomí, že se s nimi nepočítá neboť se jich nikdo na řešení stavu v církvi všeobecně neptal. Sněm je pro mnohé kněze zbytečné mrhání času a sil.
Nyní chci specifikovat témata,jimiž by se sněm měl zabývat.

1/ Pastorační situace církve v současné době:-jaký je náš dosavadní způsob hlásání evangelia? Jak si církev stojí v současné společnosti? Není naše pastorace uzavřená pro specifické skupiny? Proč nás společnost nebere? Kde jsou příčiny averse k církvi? Je to jen dědictví komunismu? Jak to, že není zájem o duchovní povolání?
2/ Jak bude naše pastorace vypadat za 5 za 10 let? Kolik bude k dispozici kněží? Jak budou spolupracovat laici, zvl., když na jejich platy nebudou finance a o jejich práci nebude zájem. Budou tito laici vůbec k dispozici? Často nemáme čas na sebe ani na druhé. Je mnoho aktivit a málo co pořádně. Jak dopadlo Desetiletí duchovní obnovy, příprava na Jubileum 2000?
Je třeba hledat nové pastorační cesty a nebo i převzít ty vhodné z minulosti.
3/ Co konkrétně nabídne církev současné ateistické a konzumní společnosti?
Možná od nás společnost očekává opravdovost v zájmu o člověka víc než si myslíme. Budíme vědomí,že musíme mít "prsty" všude. Je-li naše místo v evangelizování, pak je nutné tomu dát prioritu. Zúžit spektrum zájmu na záležitosti pro církev prospěšné.
4/ Tok informací v církvi samotné a vnitřní vztahy mezi duchovenstvem. Pracovní disciplína, /nepořádnost, nespolehlivost na jedné straně, přepracovanost, nestíhání, aj.na straně druhé/
5/ Peníze a majetek /odhmotnění evangelia/
kolik bude církev potřebovat financí na zajištění ? kde tyto peníze vezme? potřebuje církev tolik neefektivního majetku a budov /kostely v pohraničí, prázdné fary,aj./ šetření a plýtvání v hospodaření církve,etika a zákonnost, užitečnost restitucí…
Bude-li se církev víc starat o hlásání evangelia a méně o hmotné otázky, určitě se stane přitažlivější, věrohodnější, jak pro ty, kdo jsou v církvi, tak i těm, kteří stojí dosud mimo. Bude také táhnou nová duchovní povolání, pokud bude v církvi více modlitby a řádu. /jak často jsem slyšel ze strany mladých lidí ,že udření, uhonění kněží nejsou přitažlivou perspektivou pro mladé lidi/.
Vpravdě je nejaktuálnější se vrátit k onomu evangelnímu textu z Matouše, kap. 28,19-20, ,.Jděte...křtěte,...učte...
Tyto a podobné praktické problémy by měl sněm řešit, neboť v tom je určitá perspektiva.
Teoretizování a suché studium, byť koncilních dokumentů, jak to nastiňují některé sněmovní předlohy, nás neposune k živému společenství uvnitř církve.
Pouze konkrétní kroky projevené navenek, mohou mít sílu přesvědčivosti, což od sebe samých oprávněně čekáme.
Vím, že problémů je v církvi mnoho, ale často si je my sami děláme svými nekoncepčními přístupy, neschopností spolupracovat i celkovou chaotičností, co dělat a co nedělat, a pak se divíme, že se nám situace vymykají z rukou.
Nebude-li sněm cílený na praktické prohloubení naší důvěryhodnosti, zvl. v církvi samotné a pak k ostatní společnosti, prohrajeme další šanci, jako jsme jich prohráli několik.
Vzorem nám může být první sněm, který jednoduše, prakticky a jasně stanovil, jak se má žít v daných podmínkách.

P.František Hanáček, OLOMOUC

Zaslat reakci na tento text.