|
|
Sekularizační trendy v české katolické církvi
Dovoluji si uvést příspěvek ve smyslu požadavku přípravné komise
plenárního sněmu katolické církve v ČR.
Jistě každý z nás pociťuje silný vliv sekularizačních trendů v životě
církve u nás. Velmi silně je to vnímáno společností u duchovenstva na
všech úrovních, a to v přímé úměře k hierarchickému stupni. Vliv
sekularizace je příčinou atroface duchovního života křesťana, jehož
vidění se soustředí pak pouze na vnější stránku života církve, na její
ekonomii, její měřitelný pastorační výkon (profesionalitu), na její
image. Zde se vytváří prostor pro zviditelňování, které přechází
mnohdy v exhibici lidi, kteří z hlediska duchovního života s církvi
nemají mnoho společného. Je to důsledek někdy neúmyslné, někdy úmyslné
záměny cíle za prostředek. Společnost věřících i nevěřících vnímá
absenci toho, co je základem života křesťana. Její nespokojenost se
projevuje uvnitř církve hašteřivostí, vně nenávistí a škodolibostí.
Ztráta přirozené autority se nedá nahradit snahou o diplomatické
manévrování, které vyzní ve svém důsledku jako politikaření.
Postupující atroface duchovního života křesťana se stává překážkou i v
ekumenických vztazích, protože scvrklá nabídka naší spirituality se
nemůže pro nikoho stát obohacením. Nakonec při našich setkáváních
zjišťujeme, že společnost věřících jiných církví je po mravní stránce
na tom mnohdy lépe.
Takto je prezentována viditelná stránka církve, která svou hlučností
na sebe strhává pozornost na úkor té části Božího lidu, která v
tichostí modlitby a pokorné oběti naplňuje dějiny spásy. Modlitba a
oběť v platném řádu církve jsou znamením přítomností Boha a tam je
zdroj inspirace pro naše vnější postoje.
Tuto kritiku, prosím, neberte jako můj pohled na ty druhé. Je to
zpytováni i vlastních postojů. Díky Bohu za tuto příležitost poznání,
protože mě vede k zamyšlení, co mám změnit ve vlastní životě. Děkuji
vám za trpělivost.
Štěpán Faber, diakon
Zaslat reakci na tento text.
|