Trvalé jáhenství

V úvodu svého příspěvku považuji za vhodné poznamenat, že se řadím k té skupině věřících, kteří leccos „vidí“, ale nepovažují se za kompetentní k tomu, co „vidí“, se vyjadřovat. Ale protože jsem byl vyzván k účasti na zasedání přípravné komise plenárního sněmu katolické církve v ČR a k přednesení krátkého příspěvku k předloženému návrhu koncepce, osměluji se mít k tomuto elaborátu několik připomínek nebo spíše poznámek.
Domnívám se, že by bylo vhodné jasně formulovat, co je hlavním smyslem a účelem připravovaného sněmu katolické církve v ČR. Předpokládám, že je to „nová evangelizace“ v naší republice. Svým způsobem je to, alespoň jsem to tak pochopil, v předloženém materiálu zašifrováno. Možná, že někdo jiný má odlišný názor. A proto by bylo vhodné stručně a třebas jen jako heslo formulovat to, k čemu má sněm přispět.
Dále poznámka k tématickému okruhu „Liturgie české církve“. III. oddíl první kapitoly Konstituce o posvátné liturgii nazvaný „Obnova posvátné liturgie“ má, jak známo, na zřeteli v první řadě činnou účast věřícího lidu. Liturgie je jednotným úkonem celého shromáždění s rozdělenými úlohami, na němž se všichni svým způsobem podílejí. Článek 28 tohoto oddílu říká: „...každý služebník církve i každý věřící má v rámci své funkce konat jenom to, ale i všechno to, co mu přísluší z povahy věci podle liturgických předpisů“. Při výkonu jáhenské služby se setkávám s celebranty s rozdílným chápáním a nakonec i způsobem provádění některých liturgických úkonů. Jde sice o liturgické úkony, můžeme říci nepodstatné, ale přesto mám dojem, že nejsou vždy důsledně respektovány. Např. v některém kostele může jáhen vykonávat svoji funkci v plném rozsahu, v některém kostele i evangelium předčítá celebrant. V některém kostele je jáhnovi dovoleno mít promluvu, v některém je to nežádoucí. Vím, že není možné vdávat striktní „nařízení“, ale domnívám se, že by bylo vhodné, aby se dodržovala určitá jednotící pravidla. Setkal jsem se též s názorem, že je jáhenská služba na nic. V souvislosti s jáhenskou službou si dovoluji upozornit ještě na jeden tématický okruh, kterému se však nedostalo místa. Předpokládám, že se tak stalo nedopatřením a nikoli proto, že by „jáhenská služba byla na nic“. Jde o „službu a život stálých jáhnů v české církvi“. V Koncepci je pamatováno na službu biskupů, na službu a život kněží, na výchovu kněží, na apoštolát laiků, ale na stálé jáhny se jaksi nedostalo místa. Domnívám se, že právě jáhenské službě by měla být věnována zvýšená pozornost, protože jáhnové dosud nemají v české církvi takové místo, jaké zaujímají v ostatních evropských zemích, které neprožily období komunistické totality. Tím chci říct, že nejsou, pokud ne většinou, tak zcela určitě, velkou řadou duchovních správců, přijímáni.
Pokud bude moje připomínka uznána za vhodnou, pak si dovoluji navrhnout následující náplň:
Výchova, služba a život stálých jáhnů v české církvi
1. studium trvalých jáhnů
2. trvalá formace jáhnů
3. jáhenství v české církvi
4. služba stálých jáhnů
5. život stálých jáhnů

Zaslat reakci na tento text.