Úvod: Proč jáhenství?
Na samém úsvitu dějin církve rozhodli apoštolové, praotcové nového Božího lidu, že bude potřeba, aby v novém společenství Kristových učedníků existovaly různé služby, a mezi nimi i služba jáhenská. Po celou dobu svého magisterského studia jsem se často vracel k otázce, jaký je smysl této služby, proč je tak důležitá, že byla povýšena na svátost?
Tuto svátost například přijímají muži, kteří často zůstávají u původní práce ve svém zaměstnání. Někdy se proto zdá, jako by jáhenství bylo odměnou pro laiky, kteří nějak přispěli k životu církve. Zároveň však jáhenství často přijímají muži, u kterých téměř není pochyb, že by byli raději kněžími. Proto občas mezi věřícími například objevuje názor, že je v církvi jáhenství proto, aby se nějakým způsobem mohli uplatnit ti, kdo nechtějí složit slib celibátu, nebo aby se nějakým způsobem nahradil snad dočasný nedostatek kněží.
Je pochopitelné, že tyto pokusy o hledání místa jáhna v církvi kriticky uvažujícího člena církve jen tak neuspokojí. Pokud však odpověď není jasná, musí se logicky objevit pochybnost, „zda by tu v té církvi ti jáhnové vůbec měli být“. V krajích, kde je dostatek kněží, služba jáhnů neexistuje. Polská biskupská konference zažádala o povolení světit stále jáhny žijící v manželství teprve v roce 2002, tedy bezmála čtyřicet let po zahájení 2. vatikánského koncilu. Ale právě to může být pozitivní signál pro jáhenskou službu. Vždyť v Polsku dostatek kněží mají, a přesto chtějí jáhny světit.
Sám pevně věřím, že jáhenství v církvi smysl má. A to stejně velký jako kněžství, biskupská služba, život v manželství nebo život v zasvěcení. Tato práce proto chce být důkazem, nebo spíše jakousi apologií jáhenské služby v církvi. Vedle literatury mi jako podklad posloužily i další materiály. Šlo o tři průzkumy, které byly provedeny jednak přímo mezi stálými jáhny, jednak mezi studenty teologie a jednak na kuriích jednotlivých biskupstvích. Průzkumy ukazují současný stav zapojení jáhnů v pastoraci, zájem studentů teologie o jáhenskou službu a počty jáhnů v různých formách služby podle jednotlivých diecézí. Práce je rozdělena na tři základní části, které popisují současnou situaci, analyzují ji a vyvozují z ní návrhy na změny. Těmto třem kapitolám předchází první kapitola, která se dotýká otázky jáhenství v systematické teologii a v novozákoní exegezi. Pátá kapitola se věnuje zapojení jáhnů v liturgii; má ukázat souvislosti mezi diakonickou a liturgickou službou jáhna. To, že je tato práce psána z pohledu pastorální teologie, tedy jaksi odspodu, nemá vzbuzovat dojem, že jáhenství je tu jen kvůli nějakému aktuálnímu stavu světa a církve. Jáhenství je zde chápáno jako dar, který církev obdržela, a který je potřeba správně použít, aby měl smysl.
|