ČBK - plenární sněm Katolické Církve v ČR
 
Oficiální stránky Plenárního sněmu Katolické církve v ČR 
Poslední zprávy o sněmu 
 
Základní dokumenty plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
 
I. zasedání Plenárního sněmu 
Příprava II. zasedání Plenárního sněmu 
II. zasedání Plenárního sněmu 
 
Statistiky a analýzy 
Příspěvky ke sněmu 
Napsali o sněmu 
 
Archiv 
První zasedání 
POSELSTVÍ Z PRVNÍHO ZASEDÁNÍ PLENÁRNÍHO SNĚMU 
Všeobecné informace 
Materiály prvního zasedání 
Instrumentum Laboris 
Příspěvky z prvního zasedání 
Pondělí, 7. 7. 2003 
Úterý, 8. 7. 2003 
Středa, 9. 7. 2003 
Výstupy z tématických skupin 
Tiskové zprávy 
Sněmovní zpravodaj 
Přípravná komise Plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
Sekretariát Plenárního sněmu 
Liturgie Plenárního sněmu 
Modlitba za plenární sněm 
Církevní dokumenty (koncilní a pokoncilní) 
 
Mapa stránek 
Kontakt 
 
 



 

Mons. Ladislav Hučko

Apoštolský exarchát zvláštním způsobem reprezentuje odkaz svatých Cyrila a Metoděje v jejich snaze vést dialog mezi Východem a Západem. Snaží se být živým svědectvím východní spirituality a celé východní tradice. Tvoří integrální součást římskokatolické církve. Má svá specifika, které jsou vyjádřena mimo jiné v Kodexu východního práva CCEO. Tento obsahuje odlišnosti zejména se vztahem na manželské právo. Považujeme proto za důležité, aby i kněži latinského obřadu v ČR byly o nich náležitě informováni. Neinformovanost může mít vážné duchovné i právní důsledky.
Mimo jiné i z toho důvodu se vyvíjí snaha spolu s CMBF UP Olomouc vytvořit studijní program východní teologie pro kněze i širší veřejnost.
S uspokojením konstatujeme, že v posledních letech, zejména po vzniku exarchátu se zlepšily pozitivní trendy ve spolupráci mezi východní a západní katolickou církví, projevující se na jedné straně v účinné konkrétní pomoci poskytováním zázemí pro pastoraci řeckokatolických věřících a na druhé straně v pastorační výpomoci, kterou poskytují kněží východního obřadu.
Do budoucna si lze jenom přát, aby tyto pozitivní třendy posilnily a pronikaly do nejširšího cirkevních povědomí.

Připomínky k textu první kapitoly:
1. Termín duchovní četba dějin bych nahradil křesťanská četba dějin. Protože tu se jedná zřejme o postoj při čtení. Zdá se mi to přesnější. Křesťanská četba dějin v sobě obsahuje duchovní výklad. Termín duchovní postoj není jednoznačný, i když z kontextu se chápe oč jde. (New Age...)
2. Asi na dvou místech (str 13 a 14) nahradit termín česká církev přesnějším terminem česká katolická církev.
3. Na straně 18: za hříchy proti důstojnosti ženy (které?), jediné důstojnosti lidského rodu (jakým způsobem?). Dá se tím chápat vše a nic. Když se omlouváme, tak to chceme i napravit. A napravit se muže jenom něco konkrétní, ne obecný postoj. Zahrnut tyto body pod celkový popis „proti základním právům lidské osoby“. Ty jsou definovány.
4. Na straně 10 bych v bodě c nechal jenom první tři věty a pak poslední tři. Ostatní se mi zdá navíc.
5. Str. 12: Kontakty husitů s Byzancí bych nedával na jednu rovinu a připisoval stejnou hodnotu jako misi svatých Cyrila a Metoděje...
6. Nerozumím, co znamená termín spirituální věrohodnost českých bratří, kterou bych se měl insipirovat (str. 12).
7. Str. 17: Vyhýbal bych se obecným konstatacím typu: ...srdce slovanské, kterému nestačí pouhý abstraktní princip bez souvislosti s konkrétním životem. Zdá se mi to příliš romantické chápání slovanstva.




Zaslat reakci na tento text.