Až do Letnic se radost ze zjevení vzkříšeného Ježíše střídala s nejistotou z nové Mistrovy existence a zároveň se strachem z vnějšího pronásledování. O Letnicích dleli učedníci všichni pohromadě ve večeřadle, tam, kde Ježíš s nimi slavil pesach a kde se jim po vzkříšení nejčastěji a nejjasněji zjevoval v očekávání zaslíbeného seslání Ducha Utěšitele.
Duch projevující se ohnivými jazyky, burácením a náhle nabytými nevídanými komunikačními schopnosti jim dodal nezvyklou odvahu i jasnou odpověď na otázky, které si sami nemohli zodpovědět. V tomto duchu i každý cizinec a nezasvěcenec rozuměl jejich projevu a argumentaci. Aniž bychom hned přistupovali k detailům, je proto třeba hned na začátku souhrnně konstatovat, že jeruzalémské společenství apoštolů bylo společenstvím charismatickým, které si bylo vědomo překonání všech problémů v přítomnosti Ducha svatého, ovšem jen tehdy, když byli spolu a na místě připomínajícím Kristovu fyzickou existenci. Proto se při zmocňování k úkolům a ustanovování do úřadu staršího pečlivě dbá na předávání Ducha svatého vkládáním rukou na hlavu, tedy na onu část těla, na niž u apoštolů sestoupil Duch svatý. Očištěním vodou a přijetím Ducha svatého se člověk stal křesťanem. Nově narození z Ducha byli tak navzájem spolu příbuzní, protože tímto Duchem byli zplozeni Otcem a stali se navzájem bratry a sestrami. Protože analogické vztahy v Duchu svatém se nejvíce podobaly rodinným vztahům, nazývalo se takové společenství bratrské a jeho představený otcem. Ovšem přítomnost Ducha svatého byla podle zkušenosti z Letnic patrná zejména při shromáždění. Proto také svěcení Duchem svatým, především představených, probíhalo ve shromáždění. Také vážnější otázky se řešily ve shromáždění zahájeném vzýváním Ducha svatého.
Vedle apoštolů s jedinečným postavením, mezi nimiž byl Kristem vyzdvižen Petr, existují charismatici, z nichž se především uvádějí proroci (Sk 11,27n), a dále existují starší , kteří zřejmě tvoří kolegium a s apoštoly řídí společenství. V nich můžeme spatřovat počátky toho, co v církvi nazýváme úřad. Když se vyskytla otázka, kterou nemohl řešit apoštol, prorok či starší sám, sešlo se shromáždění, aby se projevil Duch svatý a aby od něho jeho účastníci získali odpověď. Jak vypadala jednání tehdejších shromáždění, se dá zřejmě ukázat na jednotlivých situacích:
· volba apoštola Matěje (Sk 1,15-26). Doplnění počtu dvanácti apoštolů se neděje pouze z rozhodnutí apoštolů, nýbrž při shromáždění všech věřících. Petr předsedá a společenství se podílí na souhlasu s oběma kandidáty. Los rozhoduje jako znamení vůle Páně.
· ustanovení kruhu sedmi jáhnů (Sk 6,1-6). Zatímco při volbě Matěje za apoštola rozhodoval los, zde se jedná o volby v přísném slova smyslu. V jáhnech nemusíme vidět pouze pečovatele o chudé, nýbrž vedoucí církevní obce ve věcech pastoračních a hospodářských. Dvanáct apoštolů shromáždí společenství, které volí; zvolení jsou ustanoveni vzýváním Ducha svatého a vkládáním rukou.
· apoštolský koncil (Sk 15). Za vzor biskupských shromáždění církevního starověku, synodů, se v pozdější době považuje shromáždění apoštolských a starších v Jeruzalémě, popsané ve Skutcích apoštolů (Sk 15,6-29), před nímž vystoupili Pavel a Barnabáš za osvobození pohanokřesťanů od židovského zákona. Výsledkem bylo přijetí kompromisního Jakubova návrhu a jeho sdělení antiochijské obci: Zalíbilo se Duchu svatému a nám, nevkládat na vás jiné břemeno kromě následujících nezbytných věcí: abyste se zdržovali od obětí modlám, od krve, od zadáveného a smilstva.
Toto jeruzalémské shromáždění, které rozhodovalo o Pavlově a Barnabášově otázce misie mezi pohany bez podmínky obřízky, se skládalo z apoštolů, starších a celého společenství věřících (Sk 15,4.22). V dekretu samém je pak řeč pouze o apoštolech a starších (Sk 15,23). Vidíme-li ve starších pouze zástupce a reprezentanty společenství, pak je spoluúčast společenství výrazem konsenzu s jejich rozhodnutím. Chápeme-li ony starší zároveň jako nositele úřadu, kteří s apoštoly tvoří učitelský a řídící úřad, pak společenství mohlo souhlasit aklamací s apoštolským dekretem. Koncil svým jednáním připomíná židovský sanhedrin.
|
