ČBK - plenární sněm Katolické Církve v ČR
 
Oficiální stránky Plenárního sněmu Katolické církve v ČR 
Poslední zprávy o sněmu 
 
Základní dokumenty plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
 
I. zasedání Plenárního sněmu 
Příprava II. zasedání Plenárního sněmu 
II. zasedání Plenárního sněmu 
 
Statistiky a analýzy 
Příspěvky ke sněmu 
Napsali o sněmu 
 
Archiv 
První zasedání 
POSELSTVÍ Z PRVNÍHO ZASEDÁNÍ PLENÁRNÍHO SNĚMU 
Všeobecné informace 
Materiály prvního zasedání 
Instrumentum Laboris 
Příspěvky z prvního zasedání 
Výstupy z tématických skupin 
Tiskové zprávy 
Sněmovní zpravodaj 
Přípravná komise Plenárního sněmu 
Sněmovní kroužky 
Sekretariát Plenárního sněmu 
Liturgie Plenárního sněmu 
Modlitba za plenární sněm 
Církevní dokumenty (koncilní a pokoncilní) 
 
Mapa stránek 
Kontakt 
 
 



 

Instrumentum Laboris 125

Sekretariát Plenárního sněmu

11. Katecheze, křesťanská výchova, církevní školy a vzdělávání věřících

§ 43
a) Autentická katecheze je činnost církevní povahy, chápaná i realizovaná jako jedna ze složek evangelizačního procesu, a sice ta, která následuje po přijetí kérygmatu či po první evangelizaci, i když dnes přejímá některé jeho prvky.
b) Katecheze je celistvá a systematická formace za účelem výchovy víry dětí, mládeže i dospělých ke křesťanské zralosti, vnitřně a úzce spojená s liturgií a odpovědnou činností církve a křesťanů ve světě. Od katecheze můžeme odlišit jiné formy služby slova, například výuku náboženství ve škole, kázání, duchovní cvičení atd. Jednotlivé prvky jsou vzájemně propojené a vzájemně se doplňují.

§ 44
a) Neustále přetrvává tendence neodlišovat katechezi od výuky náboženství. V praxi se to projevuje pokračováním pokusů o katechezi dětí pouhou výukou předmětu „Římskokatolické náboženství“ v prostředí státních i církevních škol, což je nedostačující. Společnost je silně sekularizovaná a prostředí státních škol se navíc vyznačuje nezřídka postkomunistickou mentalitou. Pokusy uskutečnit úplnou katechezi dětí a mládeže a provést je téměř všemi etapami evangelizačního procesu navzdory neúměrně krátkému časovému období nejsou příliš úspěšné. Velmi málo času je věnováno systematické první evangelizaci. Samotná katecheze je omezena na pouhou přípravu na první přijetí svátosti smíření a eucharistie, což je nedostačující.
b) Výsledkem této disproporce, navíc s malou nebo žádnou podporou těchto pokusů o katechezi ze strany rodičů a kmotrů, je přetrvávající krize křesťanské iniciace. První sv. přijímání či biřmování se nestává začátkem, ale paradoxně spíše koncem svátostného života.

§ 45
a) Katecheze má zcela pastorační ráz, jejím výsadním místem je farní společenství, které nemůže nahradit nic jiného, ani výuka ve škole nebo katecheze spojené s udílením svátostí. Nedostatečný akcent na křesťanskou iniciaci a z ní vyrůstající pozdější problémy v oblasti katecheze nemůže řešit jen katecheta. Proměna katecheze je spojena se změnou stylu a metod pastorace. Katecheze bude účinná až tehdy, jestliže jí bude předcházet a provázet ji zkušenost společenství, žijícího z víry. Jejím cílem je, aby člověk dokázal trvale žít podle evangelia. Z tohoto hlediska se stává prioritou trvalá a systematická katecheze dospělých, zejména rodičů a kmotrů.
b) Je třeba reflektovat absenci systematické katecheze ve farnostech, přehodnotit dosavadní způsob katecheze všech skupin věřících a zavést systematickou katechezi jako jednu ze základních složek farní pastorace.

§ 46
Křesťanská výchova je činnost církve s výraznou katechetickou dimenzí. Je zaměřená především na mládež a uskutečňuje se přednostně v prostředí věřící rodiny a katolické školy ve spolupráci s dalšími institucemi a mládežnickými hnutími, jako je například společenství farnosti či společenství mladých; místní církev o mládež pečuje prostřednictvím Sekce pro mládež České biskupské konference atd.

§ 47
a) Mnozí z pokřtěných rodičů nejsou následkem nedostatečné výchovy z dětství a chybějící katecheze dospělých schopni křesťanské výchovy svých dětí. Křesťanská výchova chápaná důsledně jako proces charakteristický svědectvím radostně či alespoň ochotně prožívaného života z víry a trpělivým dialogem – sdílení zkušeností života z víry – v mnoha rodinách místní církve vyhasíná nebo dokonce vůbec ani nezačala. Katolickou církví nově zřízené církevní školy jen velmi těžce hledají své vlastní poslání v procesu křesťanské výchovy a jejich činnost z tohoto hlediska vyžaduje důslednou a věcnou analýzu. Nestačí pouze základní organizační či finanční zabezpečení škol, ale je třeba řešit především otázky formace vyučujících a vlastní problémy křesťanské výchovy studentů. Chybí systematická duchovní formace pedagogů i ostatních laických zaměstnanců, občasná duchovní cvičení ji nenahradí.
b) Zvláště naléhavá je systematická duchovní péče o pastorační asistenty a asistentky, katechety a katechetky; mnohdy chybí osobní duchovní doprovázení a formace těchto lidí. Růst v křesťanské zralosti a odložení naivních přístupů vůči dnešní mládeži je prvořadým požadavkem všech, kdo se na její výchově podílejí. Skutečný kvalifikační a profesní růst všech, kdo pracují při výchově mládeže, může být spojen jen s intenzivním vytvářením sítě externích odborných spolupracovníků a jejich dalším vzděláváním a integrální formací.

§ 48
Pro diecézní synody mohou být podnětem k jednání tato doporučení:
a) Systematicky reflektovat dosavadní sítě církevních škol z hlediska kvality křesťanské výchovy a výchovného stylu stávajících škol.
b) Přijmout jasná kritéria pro zřizování nových církevních škol z hlediska kvality výchovy.
c) Na každé škole ustanovit kaplana a formulovat jeho pozici vůči vedení školy, pedagogickému sboru, studentům i zaměstnancům.

§ 49
Pro místní církve:
a) Sněm vidí potřebu přehodnotit koncepci církevních škol v České republice na základě potřeb jednotlivých regionů a personálních a programových garancí jednotlivých typů škol.
b) Formace vychovatelů a učitelů potřebuje duchovní službu kněží.

§ 50
a) Obnova a rozvoj vzdělávání dospělých v církvi je jednou z nejvíce zasažených oblastí. Nezastupitelnou roli v procesu vzdělávání dospělých hrají katolické teologické fakulty přípravou těch, kteří budou v této oblasti pracovat. Důležitá je podpora všech diecézních a řeholních vzdělávacích institucí a apoštolských děl, která se vzděláváním dospělých z různých hledisek zabývají.
b) Biblická studia zůstávají stále východiskem a základem katecheze, vzdělávání dospělých a studia teologie. Poznání Písma je nutnou součástí trvalého a systematického vzdělávání všech věřících. Sněm proto vyzývá k formaci nových odborníků všech biblických vědeckých disciplín. Ve smyslu prohlubování víry je třeba ještě více podporovat vzdělávací instituce církve v oblasti biblických studií. S tím je spojen požadavek dostatečné znalosti Písma svatého všech těch, kteří působí v pastoraci, především kněží, jáhnů a katechetů.
c) Obnova a rozvoj potřebného vzdělávaní dospělých v církvi jsou spojeny s velkodušným uvolněním vhodných kněží pro práci na teologických fakultách a s podporou formovaných laiků ve vzdělávacích a formačních institucích při uplatnění jejich dosaženého teologického vzdělání.
d) Je potřebné posílat vhodné osoby do zahraničí k postgraduálnímu studiu základních teologických disciplín i potřebných specializací na základě koordinace mezi diecézemi a skutečnými budoucími potřebami místní církve tak, aby se česká církev stala samostatnou ve vzdělávání a formaci těch, kteří budou pracovat v oblasti křesťanské výchovy. Zkušenost univerzální církve je pro nás důležitá.



předcházející | obsah | následující