Nová evangelizace

Nová evangelizace
Bůh nám dal v poslední době čtyři vzácné dary: ekumenický překlad Písma svatého, 2. vatikánský koncil a jeho dokumenty, Katechismus katolické církve, breviář i pro laiky.

Pravdy víry
Protože se za dřívějších 40 let výuka náboženství nutně omezovala jen na přípravu k prvnímu přijetí svátosti smíření a svatého přijímání, považuji za velice potřebné vyučovat pravdy našeho náboženství od základu, soustavně a důkladně. Nynější generace katolických křesťanů o pravdách víry toho moc neví a ani my starší na tom nejsme namnoze lépe. To, co bylo dříve samozřejmé, není a proto je nezbytné zamýšlet se nad novou formou vyjádření a podání. Některá slova a pojmy je nutno vysvětlit tak, aby jim dnešní člověk rozuměl. Např. slovo „spása“ – záchrana: (před kým, čím atd.)
Při tomto způsobu evangelizace nechť sami křesťané – zvláště ti mladí – řeknou, které vyjádření jim není jasné, aby mohlo být podáno výstižně, jim srozumitelně. Myslím, že je nutné předpokládat u posluchačů méně než více, tj. spíš se snažit vysvětlovat víc než míň, bude to užitečné. To bude klást na kněze, resp. katechety velké nároky, protože oni mají teologické vzdělání a spousta formulací je jim zřejmá – ne tak dnešní laik nebo ten, kdo má o víru jako dosud nevěřící zájem. Bude dobré vmyslet se do stanoviska posluchačů, aby byla evangelizace optimálně účinná.

Písmo svaté
Doporučuji podporovat biblické hodiny, naučit dnešního člověka orientovat se v Písmu svatém, aby dokázal pak studovat – nebo alespoň si přečíst – nějaké pojednání obsahující citáty z Písma svatého a vyhledávat si přitom citovaná místa. Přispěje to k hlubšímu pochopení a přijetí textu. Biblická hodina se dá využít i k systematickému výkladu náboženských pravd.

Sentire cum Ecclesia
V rámci nové evangelizace bude dobře vést křesťany dnešní doby k tomu, aby prožívali aktivně život církve a byli schopní jí pak pomáhat v jejích potřebách. Jde o to přiblížit liturgii a její prožívání (nejen mši svatou, ale i církevní hodinky, pokud lze). Z toho by mohla vzejít větší ochota spolupracovat ve prospěch farnosti, charity a misií.

Koncil
Máme v rukou český text dokumentů druhého vatikánského koncilu. Kněží, jáhnové a katecheté nechť je studují na teologické úrovni. Přimlouvám se za to, aby laikům byly podávány myšlenky koncilu praktickou formou, která povede k jejich uvádění do křesťanského života.

Farnost a kněz
1. Žijeme namnoze ještě pod vlivem starých poměrů: duchovní vrchnost – věřící lid a mezi nimi bývá ještě veliká propast. Pro dnešní dobu se opravdu jeví jako velice potřebné, aby duchovní správce farnosti byl vůči svým farníkům otevřený, přátelský a jednající s úsměvem a pochopením, aby se tím dal překonávat ze strany věřících ostych o některých problémech otevřeně mluvit, aby byl vůbec možný dialog, kterému se mají obě strany učit.
2. Mám za to, kde tato vzájemná otevřenost bude, nebude mít kněz problém najít spolupracovníky pro úkoly, které by nemusel sám řešit, protože nespadají přímo do duchovní správy – věci technické, organizační, finanční apod.
3. Doufám, že tam, kde je kněz, který vyzařuje lásku, nemá ani problém se zajišťováním ministrantů.

Farnost
1. Jsme stále tuze studení. Je zapotřebí, abychom se učili větší otevřenosti vůči sobě navzájem, aby bylo mezi námi více lásky, která se bude projevovat skutky, aby i o nás mohlo platit ono antické „hleďte, jak se milují.“ To bude nejlepší způsob evangelizace v praxi. Pozoruji, že o společenství projevují větší zájem mladí lidé než my starší.
2. Jako praktický důsledek by mělo být větší pochopení pro potřeby našich bližních. Stává se, že kdo má skutečný nedostatek, ten se sám ani neozve. Čeká na naši vstřícnost, porozumění a lásku.
3. Podporovat účast na duchovních cvičeních (exerciciích) především výkladem, o co jde, a povzbuzováním věřících. Duchovní cvičení mají velký vliv na iniciování duchovního života i na jeho kvalitu.

Kněz
1. Kněz ve farnosti by měl být v dnešní době otevřený vůči svým farníkům. Myslím, že je důležité a velmi potřebné, aby byl laskavý, přívětivý, aby měl smysl pro komunikaci se svými farníky.
2. Tím by měl usnadněnou cestu k lepší spolupráci s laiky tam, kde se nejedná o duchovní správu, tam, kde by mohli laici účinně pomáhat.
3. Snad by pak vyšetřil i čas na soustavné vzdělávání v tom, co potřebuje pro dobrou duchovní správu (teologie, pastorace, někde snad i jazyky).
4. Kéž by naši kněží dokázali i mezi sebou vytvářet bratrské společenství. Za časů totality žil každý osamoceně a mělo to nepříznivé psychologické důsledky a vedlo to třeba i ke stresům.

Kněz a biskup
1. V době totality byli naši kněží namnoze osamoceni, na všechno sami a pod tlakem nepřízně režimu. Proto jsou vyčerpáni, přepracováni a často i nemocní. Zdá se mi, že kněží mezi sebou tíž navazují přátelské bratrské kontakty, než je tomu u laiků. Snad je to i z důvodů, které jsem zpočátku jmenoval. Mám za to, že by bylo dobré, aby i kněží navzájem se učili pěstovat společenství.
2. Bylo by ideální, kdyby biskup znal situaci svých kněží v jednotlivých farnostech a z titulu svého úřadu hledal s nimi řešení tam, kde je to naléhavě zapotřebí. Kéž by všichni kněží diecéze viděli ve svém biskupovi láskyplného a starostlivého otce.
3. Možná, že by k tomu přispěly i neoficiální návštěvy biskupa ve farnosti bez jakýchkoliv formalit, aby mohli vzájemně v klidu příslušné problémy probrat.

Lidové misie
Za první republiky konávali otcové redemptoristé ve farnostech týdenní misie. Jejich ovocem bylo oživení duchovního života ve farnosti. Dnes by mohly být takové misie velice účinnou součástí nové evangelizace. Snad i tato aktivita bude možná v nových poměrech.

Jaromír Dusílek

Zaslat reakci na tento text.