Liturgická praxe

Příspěvky pro plenární sněm

Toužím po tom, aby se zrušilo či neužívalo oslovení: Excelence, Eminence apod. Někteří lidé v tom vidí vyvyšování a pýchu.

Aby děvčata – ministrantky měla omezený věk (tak do 10 let).

Aby mohly být otevřené kostely. Hledající lidé by uvítali kostelní ticho, zde by se mohli více přiblížit Bohu. Myslím, že je to aktuální pro dnešní dobu.
Navrhuji soustředit cenné věci z kostelů do určitého muzejního kostela, aby se předešlo krádežím. Pánu Bohu jsou jistě milejší duše než zlato.

Aby naše víra byla pochopitelnější nevěřícím lidem, měli bychom se dívat jejich očima a slyšet jejich ušima.
Navrhuji, aby kněz při mši sv. říkal: Hle, Ježíš, Beránek Boží… A místo Beránku Boží třeba: „Obětovaný Ježíši, který snímáš hříchy světa…“

Aby se dělal rozdíl mezi věřícím, který chodí každou neděli na mši sv. a dává příspěvky (peníze), a tím, který vůbec do kostela nechodil. Myslím si, že ten praktikující křesťan by už neměl nic platit za pohřeb v kostele.

V klášterech by se měla obnovit řeholní chudoba, skromnost a sebezapírání. Žijeme na vysoké úrovni a neumíme šetřit. Sestra, která byla jedináčkem, by neměla být představenou.
Když je řád vyňatý z pravomoci biskupa (exemptní), tak si sestry myslí, že se nemusí řídit pravidly k modlitbě breviáře. Občas se místo hymnu zpívá nějaká píseň z Hosany, a to i v době, kdy je zakázané měnit texty (neděle, svátky, slavnosti, doba adventní, postní, vánoční a velikonoční).

Zaslat reakci na tento text.