Praktický apoštolát pro přestěhované

Mládí jsem prožil na Brněnsku, které .je zbožnější než Kladensko, kde už léta bydlím.V praxi jsem tak poznal, že agilní zbožný člověk, který se přestěhuje z prostředí zbožného do ateistického, velmi často zvlažní, ano i víru ztratí.
Myslím si, že by kněží, jáhnové i spolupracující laici ve zbožnějších farnostech měli pečovat o přestěhovavší se i v jejich novém prostředí, obzvláště bude-li ve víře chladné.
Měli by tedy - s vědomím a ve spolupráci se stěhujícím se - uvědomit jeho budoucího faráře i jeho spolupracovníky o příchodu nového možného apoštola. Tak by ho pak snáze přivedli'do svého společenství a snad by ve víře nezvlažněl. Určitou dobu by s ním jeho mateřské společenství mělo zůstat v písemném styku a netřeba vyloučit i vzájemné návštěvy. V důsledku takto navázaného styku by mohly duchovně bohatší farnosti spolupracovat s chudšími a navzájem se obohacovat a apoštolovat. Z toho vyplývá můj druhý námět: Jednotlivé farnosti ze zbožnějších oblastí by mohly navázat patronát s těmi z krajin skoro ateistických. Uznají-li příslušní odborníci v pastoraci tento podnět za reálný, měli by o tomto apoštolátu pro stěhující se informovat všechny kněze i laiky, ano, celou naši církev, protože si myslím, že by to byla akce pro spásu duší.
Už za vlády komunistů jsem takový podnět napsal panu arcibiskupovi Sokolovi na Slovensko, protože jsem tady na Kladensku zažil hodné Slováků, kteří po přestěhování ztratili víru. On mi ale odepsal, že "to je naozaj zbytočné, lebo taký, ktorý je silný vo viere, túto nestrati." Já ale s panen arcibiskupem nesouhlasím.
Prosím, Vy dělejte s mým podnětem, jak uznáte za vhodné.
S pozdravem O.A.M.D.G.
Karel Šťáva

Zaslat reakci na tento text.