Dekret o svolání Plenárního sněmu

Duch svatý vedl univerzální církev ke svolání ekumenického koncilu v letech 1962-65. Situace církve v naší zemi v období komunismu neumožnila svolat ani diecézní, ani plenární sněm, aby se také u nás uskutečňovaly záměry tohoto ekumenického koncilu.

Proto je nyní zapotřebí, aby i v našich zemích bylo uskutečněno to, "co Duch praví církevním obcím" dnes (srv. Zj 2-3) , aby tak mohly být rozvinuty závěry II. Vatikánského koncilu, totiž přiblížení života církve potřebám doby i současné společnosti podle "znamení časů" (Mt 16,3), aby tak církev lépe odpovídala na touhy a hledání našich současníků.

Společenství bratrské lásky a vědomí společného poslání věřících dávalo už od prvních století církve biskupům podněty k tomu, aby spojovali síly i vůli k dobru jednotlivých místních církví. Proto se konaly sněmy, na kterých biskupové stanovili jednotný závazný řád hlásání pravd víry a církevní kázně.

A tak se jeví svolání sněmu jako přiměřená a žádaná odpověď na potřeby naší doby a zároveň jako logické vyvrcholení Desetiletí duchovní obnovy našeho národa, které vyrostlo ze srdce místních církví naší země ještě v době minulého režimu.

Poněvadž pokoncilní aggiornamento přešlo přirozeně v požadavek nové evangelizace, chceme sněmovním procesem jednak uskutečňovat základní směr koncilu, jednak vytvářet nejširší podmínky pro novou evangelizaci.

Touto cestou chceme dosáhnout, aby celé naše společenství věřících se stalo "městem ležícím na hoře" (srv. Mt 5,14) a světlo Kristovo tak zazářilo na tváři naší církve (srv. LG 1).

My, biskupové České biskupské konference, jsme proto po schválení Apoštolským stolcem jeho dekretem ze dne 25.10.1996 stanovili připravit a svolat Plenární sněm katolické církve v ČR, a tímto dekretem sněmovní proces zahajujeme.

Na Velehradě, o slavnosti sv. Cyrila a Metoděje, 5.7. 1997